Alfred Dreyfus

Technology

12 hours ago

Author

Albert Flores

Alfred Dreyfus (9. října 1859 - 12. července 1935) byl francouzský důstojník, křivě obviněný a odsouzený za velezradu. Tzv. Dreyfusova aféra - spor o nespravedlivý výrok soudu a rehabilitaci - byla přes 10 let trvající aféra, která hluboce polarizovala a destabilizovala francouzskou společnost konce 19. století.

Život

Alfred Dreyfus byl devátým dítětem a nejmladším synem židovského mylhúzského textilního podnikatele Raphaëla Dreyfuse, který začínal jako podomní obchodník a Jeannette (roz. Libmann). +more Území Alsaska i město Mylhúzy po prusko-francouzské válce v letech 1870/1871 bylo začleněno do regionu Alsasko-Lotrinsko a stalo se součástí Německého císařství. Dreyfusovi rodiče (stejně jako většina příslušníků městské elity) se rozhodli pro ponechání si francouzského občanství. Rodina se v roce 1872 usadila v Paříži. Raphaël hovořil jidiš a obchodní záležitosti vyřizoval v němčině; rodným jazykem většiny Alfredových sourozenců byla němčina nebo některý z alsaských dialektů. Jediný Alfred a jeho bratr získali úplné vzdělání ve francouzštině.

Získaná zkušenost vykořenění rodiny válkou vedla Dreyfuse k rozhodnutí stát se vojákem. V roce 1878 nastoupil na École Polytechnique, která v té době vzdělávala technické důstojníky, zejména dělostřelectva. +more V roce 1880 byl vyřazen v hodnosti podporučíka francouzské armády. V letech 1880 až 1882 navštěvoval akademii dělostřelectva ve Fontainebleau. Po ukončení byl přidělen 31. dělostřeleckému regimentu, který byl posádkou v Le Mans. V roce 1885 byl povýšen na poručíka a o čtyři roky později, v roce 1889, byl povýšen na kapitána.

V dubnu 1890 se oženil s Lucií Hadamardovou (1869-1945), dcerou bohatého obchodníka s diamanty a sestrou matematika J. Hadamarda. +more Z manželství vzešly dvě děti: Pierre (1891-1946) a Jeanne (1893-1981). Tři dny po svatbě se Dreyfus dozvěděl, že byl přijat ke studiu na École Supérieure de Guerre. O dva roky později absolvoval jako devátý ve třídě s čestným uznáním. Kapitán Dreyfus nastoupil na generálním štábu, kde byl jediným židovským důstojníkem. Jeho otec Raphaël zemřel 13. prosince 1893.

Dreyfusova aféra

Dreyfusova aféra znamenala obvinění a odsouzení 35letého kapitána Alfreda Dreyfuse, který byl židovského původu, za domnělou zradu francouzských tajných služeb ve prospěch Německého císařství. Dne +more_říjen'>15. října 1894 byl uvězněn pro zradu ve prospěch Německa. Korunním důkazem v procesu byl rukopis dopisu doručeného na německou ambasádu, připisovaný Dreyfusovi, a přísaha jednoho svědka spiknutí. Rozsudkem vojenského soudu byl Dreyfus odsouzen na doživotí v kárnici na Ďábelských ostrovech ve Francouzské Guyaně a degradován.

Když byl po několika letech zjištěn skutečný autor dopisu a vyšla najevo křivá přísaha, spisovatel Émile Zola zveřejnil otevřený pamflet J'accuse. +more, ve kterém apeloval na propuštění Dreyfuse. Na jeho obranu se postavila řada známých osobností, mimo jiné i Marcel Proust, Anatole France a Georges Clemenceau. Rozhořel se velký spor, který hluboce rozdělil francouzskou společnost. Ukázalo se, že za Dreyfusovým obviněním byla zainteresovaná armáda, konzervativní pravice, nacionalistické strany, royalisté, finanční a klerikální kruhy. Tito všichni využili obvinění židovského důstojníka k okázalé demonstraci svého patriotismu, glorifikace armády, antisemitských fobií, pomluvě republikánského systému atd. Émile Zola byl za „znevažování armády“ odsouzen na rok do vězení a před výhrůžkami musel uprchnout do Velké Británie. V roce 1899 byl Dreyfus převezen zpět do Francie, stanul znovu před soudem a po procesu byl omilostněn amnestií prezidenta.

Teprve v roce 1906 se Alfred Dreyfus dočkal plné rehabilitace a návratu do armády. Za první světové války byl povýšen do hodnosti plukovníka a byl vyznamenán Řádem čestné legie. +more Od Dreyfusovy aféry byla armáda pod větší kontrolou veřejnosti.