Cesko.wiki Alois Kareš
Author
Albert Flores
Životopis
Narodil se v rodině koželužského mistra a obchodníka s kůžemi Františka Kareše (1783-1832) a Josefy Karešové, rozené Holoubkové (1785-1854). Jeho starší bratr František Kareš (1812-1871) byl obchodníkem a později prvním starostou Vamberka, který se významnou měrou zasloužil o rozvoj města.
Vyučil se kupcem a získal i tkalcovské dovednosti. Roku 1842 se oženil s dcerou vamberského mlynáře Kateřinou Müllerovou (1823-1871). +more V letech 1847 až 1849 pracoval jako umělecký tkadlec a provozoval tkalcovskou dílnu ve městě Modra v tehdejších Horních Uhrách. Byl také důstojníkem uherské národní gardy a po porážce maďarské revoluce na něho byl vydán zatykač kvůli jeho radikálnímu smýšlení a protože se postavil se zbraní proti císařskému vojsku. Nějakou dobu se pak skrýval v Budapešti a Praze.
Vystěhovalecký agent
Po návratu do Vamberka byl ve spojení s politicky podezřelými osobami (novinářem Janem Ohéralem a lékařem Františkem Cyrilem Kampelíkem) a pomáhal vystěhovalcům se zajišťováním potřebných podkladů pro cestování do Ameriky z Hamburku nebo Brém, resp. z přístavu Bremerhaven. +more Udržoval korespondenci s hamburskou firmou Rübke & Woellmer. V roce 1855 odjel do Hamburku a následujícího roku se přestěhoval do Brém. Zde spolupracoval postupně se zámořskými dopravci Friedrichem Wilhelmem Bödekerem mladším, Hermannem Dauelsbergem a Karlem Christianem Beyerem.
Roku 1870 založil v Brémách na Bahnhofstrasse č. 29 českou přepravní firmu Kareš & Stocký (Karesch & Stotzky), a to se svým společníkem Petrem Augustinem Stockým (1831-1892), synem punčochářského mistra ze Strakonic. +more V roce 1875 zřídili pobočku i ve Vídni. Firma poskytovala zájemcům informace o cestě, lodích, cenách, ale i místech v Americe osídlených Čechy a Moravany a zajišťovala obstarání přeplavního lístku. Vyřizovala také papírovou agendu, zajišťovala nocleh a stravu v Brémách a nabízela výměnu rakouských peněz za německé a americké. vlevoKlienty Aloise Kareše a jeho firmy Kareš & Stocký, která působila v Brémách až do roku 1925, byly desítky tisíc osob, mezi nimi i osobnosti veřejného života, například Alois Libor Šlesinger, Karel Jonáš, Josef Václav Sládek, Václav Šnajdr, August Geringer, František Matouš Klácel, Antonín Dvořák, Josef Kořenský, Antonín Frič nebo kněží, kteří se v nové vlasti stávali vystěhovalcům duchovní oporou. Karešových služeb zvažovali využít také Božena Němcová, Josef Václav Frič a Jan Neruda.
Jeho záměrem bylo založit v Americe českou kolonii, vzdálenou od rakouského absolutismu, a upevňovat mezi americkými Čechy národní kulturní život. K rozvoji kultury mezi přistěhovaleckou komunitou přispěl také tím, že do Ameriky expedoval tisíce českých knih a časopisů.
Podporovatel a mecenáš
Jeho přáteli byli Josef Richard Vilímek, Bernard Janeček, Jan Bárta Letovský, Vojta Náprstek, Josef Václav Frič, Jan Borecký, František Brodský nebo Josef Štolba. Byl znám nejen jako spolehlivý a vyhledávaný vystěhovalecký agent, ale také jako štědrý podporovatel bezpočtu českých a moravských spolků, novin, muzeí, divadel, škol nebo nemocnic. +more Zasílal příspěvky pro občany postižené povodněmi nebo požáry i na stavby pomníků osobností národních dějin: Jana Husa, Jeronýma Pražského, Jana Žižky, Karla Havlíčka Borovského nebo Boženy Němcové.
Byl čestným členem zahraničních spolků: Slovanského politického spolku v okresech Linn a Johnson ve státě Iowa ("za služby, jež prokázal svým rodákům při stěhování do Ameriky a za péči o jejich další materiální a duševní blahobyt“), Českoslovanského čtenářského spolku Vlastimil v Drážďanech, Českoslovanského spolku Husité v Brémách a Českoslovanského spolku Václav v Lipsku. Byl také zakládajícím nebo čestným členem řady spolků v Čechách a na Moravě: spolku Lidumil, Umělecké besedy, Českého klubu přírodovědeckého, Jednoty českých matematiků v Praze, Akademického čtenářského spolku, Spolku pro podporování vdov a sirotků po učitelích na školách obecných a měšťanských v Čechách, Matice školské v Olomouci, Matice školské v Českých Budějovicích nebo Ústřední matice školské.
V roce 1872 mu bylo uděleno čestné měšťanství města Vamberka „za všecky jeho snahy a působení ke blahu a k ulehčení chudobou stižené obce Vamberka“.
Zemřel náhle v jednom z předních hotelů v Terstu, tehdy nejdůležitějším přístavním městě rakousko-uherské monarchie. Pohřben byl do rodinné hrobky ve Vamberku.
Ze vzpomínek současníků
„Myslím, kdyby každý Čech, který výtečnému našinci, p. Aloisovi Karešovi, společníku vystěhovalecké agentury Kareš a Stocký v Brémách, vděčností byl a jest zavázán, usednuv si vypsal, co o něm ví, jakých s ním zkušeností učinil a co dobrého mu od něho bylo prokázáno, že by z těchto upřímných svědectví nejen úplný, nejvěrnější a nejskvělejší byl životopis, nýbrž celá objemná, vpravdě monumentální bibliotéka, nejvhodnější pomník, povrchně vždy klidného, ano všedního, nikdy okázalého, ale vskutku vždy neunavně k dobru pracujícího, zásluhy a též strastiplného života. +more“ (Josef Václav Frič).
„Chceme-li jedním slovem charakterisovati význam Karešův, musíme říci: jeho jmeno vykvetlo z českosti jeho. Nebylo snad uvědomělého Čecha, který by nebyl znal jmena Karešova, - nebyloť také jediného podniku vlasteneckého a jediné důležitosti české, aby byl Kareš neosvědčil při ní obětovnou vlasteneckou ochotu svoji. +more On nežil mezi námi, sídlil daleko mimo Čechy, a přece jmeno jeho četlo se stále v časopisech českých a vždy mezi těmi, kteří v našich záležitostech byli nejčinnějšími. Kareš měl onen rodinný smysl, jejž bychom každému Čechu přáli: miloval svou vlast, miloval své rodiště a osvědčoval svou přízeň každému Čechu, s nímž kdy co činiti měl. “ (Jan Neruda).
„…Byl rodák vamberecký, čestný měšťan zdejší, čestný člen mnoha vlasteneckých jednot a humanních spolků, byl známý a štědrý lidumil. … Jakožto správce kanceláře paroplavební společnosti zejména svým krajanům, českým vystěhovalcům, býval vždy upřímným rádcem a příznivcem. +more Byl muž práce, důvtipný, podnikavý, jenž vlastní přičinlivostí vyšinuv se na stupeň zámožnosti, ve své obdivuhodné obětavosti vždy pamětliv byl duševních potřeb svého národa, k nimžto z majetku svého vydatně přispíval. Jakkoliv v cizině žil, duch i srdce jeho zůstali vždy úzce spojeni s vlastí a národem jeho s rodnou jeho zemí, s rodným jeho městem. . Nebyl učencem, nebyl spisovatelem, nebyl básníkem, který sličné vavříny otáčí sobě kolem skrání, byl však vzorem člověka povahy ryzé, ode všech současníků, kteří jej poznali, obecně ctěný, byl mužem - karakterem, společenskou jemností a uhlazeností vynikajícím, byl pravým lidumilem, otvíraje prosícím štědře ruku svou, byl vzorem vlastimila, byl věrným a vděčným synem svého národa, k němuž všude i v cizině s chloubou se hlásil, z jehož každého úspěchu se těšil, jehož každý vlastenecký chvály hodný podnik hojně podporoval. Slovem, byl pravý vlastenec, národovec, byl Čech v tom krásném, v tom záslužném smyslu slova, nose vlast i potřeby, tužby i blaho její vždy ve svém věrném srdci, ačkoliv žil vzdálen domova svého…“ (Jan Urban, farář ve Vamberku).
Literatura
Alois Kareš. Humoristické listy 31. +more7. 1885, č. 31, s. 247 a 248 * Alois Kareš. Květy americké 15. 10. 1885, s. 8, 9 a 16 * DVOŘÁKOVÁ, Zora: František Matouš Klácel. Praha: Melantrich, 1976, s. 147 a 148 * ECKERTOVÁ, Eva: Kameny na prérii (čeští vystěhovalci v Texasu). Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2004 * FRIČ, Josef Václav: Kareš Bremský, rodák Vamberský. Vlast 1. 8. 1885, č. 8 * HOSTINSKÝ, Jiří: Střípky ze života Aloise Kareše. In: Vamberecký zpravodaj 2020, čísla 2, 3, 4, 5, 7-8, 9, 12, rok 2021, čísla 1, 2, 4, 5, 6, 7-8, 10, 11 * Jubileum české firmy za hranicemi. Národní listy 1. 1. 1910, č. 1, s. 3 * KAREŠ, Martin - HOSTINSKÝ, Jiří: Alois Kareš - vystěhovalecký agent, vlastenec a mecenáš. Vamberk: Spolek přátel historie Vamberka, 2021. 198 s. , ISBN 978-80-908351-0-8 * KAREŠ, Martin: Předkové a potomci Aloise Kareše (1822-1885), vystěhovaleckého agenta, vlastence a mecenáše. In: Genealogické a heraldické listy 2/2022, s. 2-10 * KOTALOVÁ, Jana: Podnikavý Vamberák otevřel tisícům Čechů cestu za americkým snem. Rychnovský deník. cz 7. 9. 2022 - https://rychnovsky. denik. cz/zpravy_region/podnikavy-vamberak-otevrel-tisicum-cechum-cestu-za-americkym-snem-20220907. html * KRÁL, Josef František: Paměti města Vamberka nad Zdobnicí. Vamberk 1927, s. 379-381 * KUTNAR, František: Počátky hromadného vystěhovalectví z Čech v období Bachova absolutismu. In: Rozpravy Československé akademie věd, řada společenských věd, Praha 1964, ročník 74, sešit 15 * NERUDA, Jan: Podobizny III (1885-1888). Praha: Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění, 1954, s. 52-54 * OPATRNÝ, Josef: Za moře s námi (Přepravní společnosti v době masové migrace do Ameriky). In: Dějiny a současnost 3/2007, s. 30-33 * POLÁK, Josef: Americká cesta Josefa Václava Sládka. In: Acta universitatis Palackianae Olomucensis, Facultas philosophica 36, Philologica XIX. Praha 1966 * POLIŠENSKÝ, Josef: Úvod do studia dějin vystěhovalectví do Ameriky. I. , Obecné problémy dějin českého vystěhovalectví do Ameriky 1848-1914. Praha: Karolinum, 1992 * POLIŠENSKÝ, Josef: Úvod do studia dějin vystěhovalectví do Ameriky. 2. , Češi a Amerika. Praha: Karolinum, 1996 * SECKÁ, Milena: Vojta Náprstek (vlastenec, sběratel, mecenáš). Praha: Vyšehrad, Národní muzeum, 2011 * ŠÁRECKÁ-RADOŇOVÁ, Maryša: Ozářené krby (Vlastenecké rodiny české). Praha: Dělnické nakladatelství, 1945, s. 327-333 * ŠTOLBA, Josef: Z mých pamětí (vzpomínky ze života, z divadla a z literárních styků), sv. 1. Praha: Nakladatelské družstvo Máje, 1906, s. 44, 111-122 * VILÍMEK, Josef Richard: Ze zašlých dob. Praha: Jos. R. Vilímek, 1908, s. 15 * VLHA, Marek: Mezi starou vlastí a Amerikou (Počátky české krajanské komunity v USA 19. století v transatlantické perspektivě). Brno: Matice moravská, 2015.