Alportův syndrom

Alportův syndrom, či též dědičná nefritida, je dědičné onemocnění, při kterém je postižena funkce ledvinových glomerulů. Dysfunkce spočívá ve ztenčení bazálních membrán glomerulů díky špatné syntéze α-řetězců kolagenu IV.

Historie

Toto vrozené onemocnění popsal v roce 1927 doktor Cecil A. Alport díky britské rodině, ve které se vyskytovali v několika generacích muži postižení současně hluchotou a progredující nefropatií. +more Na podstatu onemocnění se přišlo až v 70. letech 20. století.

Příčiny

Alportův syndrom je nejčastěji způsoben mutací genu pro α5 řetězec kolagenu IV (nejčastěji mutace genu COL4A5 na X chromozomu), méně často mutací genu pro α3 nebo α4 řetězec kolagenu IV. Dědičnost může být X-vázaná, autosomálně recesivní i autosomálně dominantní. +more Mutace způsobí tvorbu defektních řetězců, které jsou následně degradovány, nedojde k vytvoření komplexu α3,4,5 v bazální membráně. Díky tomu je bazální membrána více náchylná k proteolýze, což se projeví jako morfologickými změnami - rozvláknění bazální membrány a střídání jejích rozšířených a zúžených úseků.

Důsledky

Pro klasický Alportův syndrom je typické postižení funkce ledvin (projevuje se jako nefritický nebo nefrotický syndrom). U plně vyvinutého Alportova syndromu (jinak také progresivní hereditární nefritida) se přidávají oboustranné poruchy sluchu a očí.

K poruchám očí se řadí přední lentikonus (je prakticky patognomický), makulopatie, zadní polymorfní dystrofie rohovky a rohovkové eroze.

Kolagen IV se také vyskytuje v bazální vrstvě epidermis. Zde tento nedostatek nevede k žádným potížím a může být použit k určení diagnózy.

Jako tzv. syndrom tenkých bazálních membrán je nazývána mírnější forma X-vázaného Alportova syndromu, mutace genu COL4A3 nebo COL4A4. +more Tento syndrom také může být označen pro svou morfologii jako neprogresivní hereditární nefritida nebo pro svůj projev také jako tzv. benigní familiární hematurie.

Diagnostika

Diagnostika spočívá ve fyzikálním vyšetření a anamnéze, detailní rodinné anamnéze a případné analýze moči u blízkých příbuzných, imunohistochemickém vyšetření bazální membrány v renální nebo kožní biopsii, vyšetření renální biopsie pomocí elektronového mikroskopu a molekulárně genetickém vyšetření genů COL4A3, COL4A4 a COL4A5.

Pokud lékař objeví mikroskopickou hematurii, je třeba vždy pomýšlet na Alportův syndrom.

Klinické příznaky podporující podezření na Alportův syndrom dělíme do tří skupin: * renální: mikrohematurie, proteinurie, hypertenze a renální insuficience. * sluchové: oboustranná ztráta sluchu ve vysokých frekvencích . +more * oční: přední lentikonus (15-20 % případů), perimakulární hyperpigmentace (30 % případů).

Do rodinné anamnézy se řadí často hematurie, hluchota a/nebo terminální fáze renálního selhání.

Mezi klinické příznaky podporující podezření na syndrom tenkých bazálních membrán patří přetrvávající hematurie bez renálního selhání jak u postiženého jedince tak v rodinné anamnéze.

Terapie

Léčba je jen symptomatická a spočívá v korekci krevního tlaku a snížení proteinurie. Jediná možná terapie u terminální fáze renálního selhání při Alportově syndromu je v současné době hemodialýza nebo transplantace ledviny. +more V budoucnosti se uvažuje o léčení pomocí genové terapie.

Odkazy

Reference

Literatura

Externí odkazy

[url=http://www.ncbi.nlm.nih.gov/omim/303630]Článek o genu COL4A5 v databázi OMIM[/url]

Kategorie:Syndromy Kategorie:Genetické choroby Kategorie:Nefrologie Kategorie:Syndromy nazvané po osobách