Alveolární aproximanta
Author
Albert FloresCharakteristika
Způsob artikulace: aproximantní souhláska (aproximanta). Vytváří se přiblížením artikulačních orgánů, které je však menší než u frikativ, takže proudění vzduchu nevytváří tak výrazný šum. +more * Místo artikulace: dásňová souhláska (alveolára). Při artikulaci se jazyk opakovaně dotýká špičkou horního dásňového oblouku. * Znělost: Znělá souhláska - při artikulaci hlasivky vibrují. * Ústní souhláska - vzduch prochází při artikulaci ústní dutinou. * Středová souhláska - vzduch proudí převážně přes střed jazyka spíše než přes jeho boky (po uvolnění uzávěry). * Pulmonická egresivní hláska - vzduch je při artikulaci vytlačován z plic.
Výskyt
Vyskytuje se např. v některých dialektech nizozemštiny, němčiny, francouzštiny a španělštiny (zde se vyskytuje většinou tam, kde je ve spisovných formách jazyků alveolární vibranta, tj. +more české r) a rovněž ve většině dialektů angličtiny, ze spisovných jazyků např. ve vietnamštině (např. rơ - vyčistit) či faerštině (róður - kormidlo). V češtině se nevyskytuje.
Kategorie:Aproximantní souhlásky Kategorie:Alveolární souhlásky