Cesko.wiki Amelie Posse-Brázdová
Author
Albert FloresŽivot
Byla dcerou hraběte Fredrika Arvidssona Posse a Audy Gunhildy Wennerbergové. Už od dětství měla sklony k umělecké činnosti, konkrétně k hudbě, malířství i literatuře. +more Svůj hudební a výtvarný talent rozvíjela v Kodani, kam ji rodina odeslala za vzděláním.
V letech 1904-1912 byla manželkou kriminálního psychologa Andrease Bjerreho.
Roku 1915 se provdala za českého umělce Oskara Brázdu (1887-1977), s nímž měla syny Bohuslava Brázdu (1916-1991), jenž byl pilotem RAF, a výtvarníka Jana Brázdu (1917-2012).
Udržovala i mimomanželské vztahy s ženami. Měla vztah s Elisabeth Thiele, později udržovala vztah také s polskou malířkou Het Kwiatkowskou.
Během svého druhého manželství žila asi 7 let ve Vatikánu, poté v Československu na panství Líčkov. Proslavila se jako demokratka a pacifistka a byla přítelkyní prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka. +more V roce 1938 se vrátila do Švédska poté, co gestapo vydalo příkaz k jejímu zatčení. Z rodné země pomáhala českým uprchlíkům, kteří byli na útěku před nacismem.
Roku 1940 se ve Stockholmu stala spoluzakladatelkou klubu Tisdagsklubben („The Tuesday Club“). Formálně šlo o diskusní klub o kultuře, ale jeho skutečným účelem bylo působení proti expanzi nacismu ve Švédsku. +more Klub byl slavnostně otevřen ve stejný den, kdy nacistické Německo započalo okupaci Norska, tedy 9. dubna 1940. Tisdagsklubben měl být využit jako centrum švédského hnutí odporu v případě, že by totéž potkalo Švédsko. Amelie Posse byla, stejně jako ostatní členové klubu, uvedena v německých záznamech jako „nedůvěryhodná“.
Po válce se do Československa vracela, po roce 1948 také jako novinářka. Spolupracovala tehdy mj. +more s Miladou Horákovou, kterou se snažila podobně jako dříve Edvarda Beneše přemluvit k emigraci. Zemi opustila, když se dozvěděla o zatykači na její jméno.
Malé muzeum připomínající Amelii Posse lze nalézt v Örenäs Slott poblíž jejího domova v dětství (dnes zbořeného) nedaleko Landskrony v jižním Švédsku.
Bibliografie
Den oförlikneliga fångenskapen, 1931 (česky Slunné zajetí, 1934). * Den brokiga friheten, 1932 (česky Pestrá volnost, 1935). +more * Ned med vapnen. En kampsignal mot kriget, 1935. * Vidare, 1936. * I begynnelsen var ljuset, 1940. * Bygga upp, ej riva neder, 1942. * Mellan slagen, 1946. * Kring kunskapens träd, 1946. * Kunskapens träd i blom, 1946. * Åtskilligt kan nu sägas, 1949. * Park Minnenas, 1954. * När järnridån föll över Prag, vydáno posmrtně v roce 1968 s redakcí Barbro Alving.
Svými texty přispívala i do různých periodik a sepsala celou řadu článků. Její práce byly přeloženy do angličtiny, dánštiny a češtiny.
Odkazy
Reference
Literatura
BOKHOLM, Rune. Tisdagsklubben. +more Om glömda antinazistiska sanningssägare i svenskt 30-40-tal. Stockholm: Atlantis förlag, 2001. * LEVANDER, Hans. "Posse-Brázdová, Amelie", Svenska män och kvinnor 6. Stockholm: Albert Bonniers Förlag, 1949. * LÖVGREN, Britta. "Posse, Amelie", Svenskt Biografiskt Lexikon 143, red Göran Nilzén, Stockholm 1996. * STRÖMBERG KRANTZ, Eva. En ande som hör jorden till: en bok om Amelie Posse. Stockholm: Carlsson, 2010. * BAŤKOVÁ, Šárka; HAINCOVÁ, Jitka; LUKEŠOVÁ, Hana; SLÁMOVÁ, Lenka. Ženy & Frauen: Inspirativní ženy Ústeckého kraje. Ústí nad Labem: Knihovna Ústeckého kraje, 2024. ISBN 978-80-7055-293-3 S. 106-109.
Externí odkazy
[url=https://www.svkul.cz/wp-content/uploads/2016/12/posse-br%C3%A1zdov%C3%A1-med.pdf]
[/url] + bibliografie
Kategorie:Úmrtí v roce 1957 Kategorie:Narození v roce 1884 Kategorie:Spisovatelky Kategorie:Švédští spisovatelé Kategorie:Ilustrátoři Kategorie:Ženy