Anahuac

Anahuac je historický a geografický pojem spojený s oblastí západního Mexika, která byla osídlena především Azteky. Název Anahuac je odvozen z nahuatlských slov "ā" (voda) a "nāhuāc" (nebohý) a znamená „země za vodou“, nebo také „země vody“. Anahuac byl územím, na kterém Aztekové založili své hlavní město Tenochtitlan (dnešní Ciudad de México) a kde vytvořili mocnou říši nazývanou Aztécká říše. Toto území bylo bohaté na přírodní zdroje, zejména na vodu, ryby a zemědělské produkty. Aztekové zde vybudovali rozsáhlý systém kanálů a umělých ostrovů (chinampas), který jim umožňoval efektivní zemědělskou činnost. Anahuac se také stal důležitým kulturním centrem, kde vzniklo mnoho uměleckých a vědeckých děl, včetně slavného kalendáře a písma nahuatl. V oblasti se rovněž rozvíjel obchod, zejména s dalšími mesoamerickými kulturami, a probíhaly zde politické, náboženské a kulturní aktivity. Po příchodu Španělů do Mexika v 16. století byla Anahuac dobyta a zničena a na jejím místě byla vybudována koloniální Metropole Mexiko. Původní kultura a tradice Anahuac však přetrvala v životě a zvyklostech místních indiánských komunit. Dnes se Anahuac stále uznává jako historická a kulturní oblast a její jméno je spojeno s bohatým dědictvím aztecké civilizace.