Andelotská smlouva

Rozdělení Galie po Andelotské smlouvě v roce 587 Setkání králů Guntrama a Childeberta II. (vyobrazení v Grandes Chroniques de France). Andelotská smlouva také Pakt z Andelot byla smlouva mezi králem Guntramem Burgundským a královnou Brunhildou z Austrasie, podepsána v Andelot-Blancheville v roce 587. Na základě podmínek smlouvy Brunhilda souhlasila s tím, aby Guntram adoptoval jejího syna Childeberta II. jako svého nástupce a spojil se s ním proti vzbouřeným leudům.

V listopadu 587 Childebert II. , král Austrasie se v doprovodu své matky královny Brunhildy, sestry Chlodosindy a také své manželky Faileuby vydal na setkání s Guntramem, franským králem v Burgundsku do Andelotu, poblíž Chaumont, s cílem sjednat mír mezi královstvím Austrasie a Burgundska. +more Oba králové vyjednali za přítomnosti mnoha biskupů a významných šlechticů obou království pakt, jehož výsledkem byla Andelotská smlouva z pátku 28. listopadu 587.

Tato smlouva zajistila trvalý mír mezi Austrasií a Burgundskem, a uznala v Guntramovi majetky Châteaudun, Vendôme a opevnění regionu Chartres. Childebertovi II. +more byl naopak uznán majetek jeho otce Sigeberta I. v Meaux, Tours, Poitiers, Avranches či Albi. Kromě toho získal dvě třetiny Senlis s opcí na koupi poslední třetiny z majetku Guntrama, výměnou za statky umístěné v Ressons poblíž Oise.

Smlouva dále stanovila, že poslední žijící obdrží území toho druhého. Guntram považoval svého synovce za svého dědice. +more Výměnou za to se Childebert zavázal, že po jeho smrti bude chránit princeznu Clodichildu, dceru krále Guntrama. Pokud Childebert zemře jako první, Guntram se zavázal chránit prince Theudeberta a Theudericha, čímž by se stali dědici obou království.

Text smlouvy oficiálně uznal moc Brunhildy jako královny s uvedením jejího jména v nadpisu smlouvy. Brunhilda si nárokovala věno, které +more'>Chilperich I. zřídil pro Galswinthu v Akvitánii. Bývalí leudové Sigeberta I. museli přísahat věrnost Childebertovi II. , přičemž bylo zakázáno přijímání uprchlíků. Přesto text smlouvy zajišťoval volný pohyb osob a obchodníků mezi oběma královstvími. Oba králové a královna přísahali, že budou text smlouvy respektovat, vyměnili si dary a políbili se na znamení míru.

Signatáři smlouvy byli také Řehoř z Tours a Agericus z Verdunu. Pro Řehoře bylo významné, že smlouvou bylo Tours Guntramem podstoupeno Childebertovi. +more Řehoř z Tours text smlouvy uchoval ve svém díle Historia Francorum.

Odkazy

Poznámky

Reference

Literatura

Kategorie:Historické dokumenty Kategorie:Mírové smlouvy Francie Kategorie:Franská říše Kategorie:Právo ve středověku Kategorie:587 Kategorie:28. +more listopad.