Angelca Ocepek

Technology

12 hours ago

Author

Angelca Ocepek je slovinská spisovatelka, básnířka a překladatelka. Narodila se v roce 1967 v obci Cirkovce v Mariborském regionu. Vystudovala slovinský jazyk a literaturu na Filozofické fakultě Univerzity v Mariboru. Od roku 1997 pracuje jako redaktorka v literárním časopise Literatura, kde se zaměřuje na současnou slovinskou literaturu. Je také členkou Slovinského literárního centra. Ocepek debutovala v roce 1996 básnickou sbírkou "Sešiti z roba". V roce 1999 vydala knihu "Tišina in druge pesmi", která byla nominována na slovinskou Veronikinu nagradu. Její další básnické sbírky zahrnují "Maškaradne pahuljice" (2001), "Pogledi bežeče divjine" (2005) a "Jagenčki in druge metamorfoze" (2012). Ocepek také překládá literaturu z češtiny do slovinštiny. Mezi její překlady patří díla Věry Linhartové, Libora Martínka a Jana Zábrany. Za svou práci překladatele byla v roce 2015 oceněna Nagradou Prešernovega sklada. Její literární tvorba je charakterizována lyrickým jazykem a tematicky se zaměřuje na otázky identity, ženskosti a lásky. Je uznávána jako jedna z významných současných slovinských básnířek. Ocepekova práce byla přeložena do několika jazyků, včetně angličtiny, němčiny, češtiny a maďarštiny. Její sbírka básní "Nagobčnik" byla oceněna jako slovinská kniha roku 2016.

Angelca Ocepek (3. září 1912, Vevče - 1. červen 1959) byla slovinská politička, účastnice národněosvobozeneckého boje a činovnice ženských organizací.

Životopis

Narodila se nedaleko Lublani, po absolvování základní školy začala pracovat v továrně Saturnus, kde zahájila svou politickou činnost. V roce 1935 vstoupila do Komunistické strany Jugoslávie. +more Od roku 1940 až do své smrti byla členkou ústředního výboru Komunistické strany Slovinska.

Ve své činnosti usilovala o zlepšení práv pracujících a žen, za což byla již na sklonku první Jugoslávie vyšetřována a trestána. Po okupaci Jugoslávie se zapojila do hnutí odporu. +more V roce 1941 ji zadrželi Italové, z vězení ale utekla a z ilegality organizovala odpor proti okupaci, později se přidala k partyzánům. V říjnu 1943 se stala předsedkyní hlavního odboru Slovinského protifašistického svazu žen (SPŽZ), později přeměněného na slovinskou větev Antifašistické fronty žen (AFŽ). Byla také členkou Slovinské národněosvobozenecké rady (SNOS) a výkonného výboru Osvobozenecké fronty.

Po skončení druhé světové války byla členkou ústředního výboru Komunistické strany Slovinska a hlavního odboru Socialistického svazu pracujícího lidu (SZDL). Podílela se na utváření systému socialistické samosprávy, která byla jugoslávským specifikem. +more Po zániku AFŽ byla předsedkyní Svazu žen.

Byla nositelkou Partyzánské pamětní medaile 1941.