Angelo Parisi

Technology

12 hours ago

Author

Angelo Parisi, (3. ledna 1953, Frosinone, Itálie) je judista italského původu, který reprezentoval Velkou Británii a od roku 1977 Francii v kategorii bez rozdílu vah, těžkých vah a polotěžkých vah. Je rekordmanem v počtu získaných olympijských medailí mezi muži judisty.

Životopis

Rodák z malé italské vesničky nedaleko Říma emigroval s rodiči do Velké Británie jako tříletý chlapec. S judem začal v polovině 60. +more let minulého století ve škole v Battersea. S judem se věnoval i rugby, ale když se měl rozhodovat u kterého sportu zůstat zvolil judo. V roce 1967 se stal členem nejstaršího evropského klubu Budokwai. Je vyučeným cukrářem a ve svých sportovních začátcích se živil jako zmrzlinář. Na západního evropana měl výbornou techniku v postoji. Především techniky rukou seoi-otoshi, tai-otoshi, morote seoi-nage nebo techniky nohou ( ashi-waza). Jeho největší slabinou byly obrovské výkyvy formy. Chyběla mu ona soutěživost, odhodlanost vyhrát. Když neměl svůj den vypadl v prvním kole s o třídu slabším soupeřem. Parisi byl a je specifický člověk ve všech směrech, velká osobnost.

Kariéra

Spojené království

Jeho kariéra byla od vstupu do Budokwaie nalajnovaná velmi vysoko. V 16 letech se stal mistrem Anglie, v 18 letech juniorským mistrem Evropy a v 19 letech v roce 1972 dokonce mistrem Evropy mezi seniory v kategorii polotěžkých vah, ve které v začátcích své kariéry zápasil. +more Na mistrovství Evropy v roce 1972 porazil pozdějšího olympijského vítěze Čočišviliho.

Před olympijskými hrami v Mnichově 1972 mu logicky mu narostla křídla, která mu však srazila Britská Judistická Asociace (BJA), která ho nominovala do kategorie bez rozdílu vah. Los mu přál. +more Tři největší favorité na medaile, Nizozemec, Japonec a Sovět, které doplňoval domácí Němec, byli nalosovaní do spodní části pavouka. V prvním kole se utkal s Východoněmcem Henningem. Po velmi opatrném začátku se první osmělil Parisi technikou nohou poslal Henninga na zem a do držení. Ve druhém kole se utkal s Čechoslovákem Jáklem. Jákl se v úvodu pokusil o osotogari, které s problémy Parisi ustál. Po přerušení se pokusil o další osotogari při kterém Brit upadl břichem na tatami a Čechoslovák se pokusil o škrcení, bez výsledku. Další čtyři minuty se oba přetahovali o úchop a Parisi dával najevo svoji technickou dominanci. Jákl se, ale držel velmi dobře. Zápas rozhodlo Parisiho krásné tai-otoshi, kterým poslal Jákla k zemi. Zápas skončil nerozhodně a rozhodčí poslali praporky do dalšího kola Brita. Ve čtvrtfinále se utkal s Američanem Wattsem, který se neřadil mezi klasické judisty. Američan tmavé pleti v mladí hrával americký fotbal a až v armádě se dostal k judu. Jeho taktikou bylo po přerušení složit soupeře na zem a tam ho upracovat. Tímto způsobem postupoval až do čtvrtfinále. Jenže Parisi v mladí hrával na slušné úrovni rugby a na skládky byl zvyknutý. Zápas trval celých 6 minut a s koncem časové doby rozhodčí poslali do semifinále judovějšího Brita, který několikrát předvedl svoji techniku. V semifinále se podle očekávání utkal se zkušeným a mazaným Francouzem Brondanim. V polovině první minuty se oba aktéři ocitli na zemi a dobré 2 minuty se přetahovali, převalovali. Brondani předvedl lepší ne-waza (boj na zemi) a dostal Parisiho levý loket do páčení. Brit v čase 3 minuty vzdal. V opravách se utkal s velezkušeným Kanaďanem Rogersem. Pamětník olympijského turnaje z před 8 let a držitel stříbrné medaile si zkušeně hlídal nástupy mladého Brita, ale zároveň sám nic nepředvedl. Rozhodčí po uplynutí časové doby poslali do finálového kola Parisiho. V něm se utkal se Sovětem Kuzněcovem. Ten procházel turnajem jako tank drtíc jednoho velikána za druhým. Brit byl v zápase aktivnější, ale prohrál v polovině zápasu čistou technikou potom co Sovět strhnul k zemi. Parisi bral bronzovou medaili a po turnaji nešetřil BJA negativními komentáři. Nechápal důvod proč nebojoval on v kategorii polotěžkých vah, ve které byl mistrem Evropy. Kategorie bez rozdílu vah je především o zkušenostech a on jako 19letý mladík byl nucen bojovat s o hlavu vyššími a o 20-30 kilo těžšími soupeři což jemu jako judistovi, který vyznával technické judo nevyhovovalo. Jako typický Ital (jižan) v sobě své pocity nedusil a otevřeně kritizoval což v budoucnu vedlo k nejednomu sporu.

Změna barev

V roce 1973 několikrát zavítal se svým klubem Budokwai do Francie a seznámil se zde se svojí budoucí ženou. Koncem roku měli svatbu a od roku 1974 žili na jihu Francie v Avignonu. +more Parisi se jako Brit necítil. Ve Francii se mu zalíbilo a požádal o Francouzské občanství. V Británii byl nucen se připravovat podobným způsobem jako jeho hvězdní kolegové David Starbrook a Brian Jacks, kteří byli pověstní svojí svědomitostí a pracovitostí. Parisi byl přesný opak. Jemu vyhovovalo několik měsíců netrénovat, lenošit a s příchodem termínu důležitého turnaje začít s přípravou. Ve Francii nebyl tolik na očích a mohl si dělat skoro co chtěl. Na jeho mezinárodních výsledcích se to odrazilo. V roce 1975 s ním přesto Britové počítali s přípravou na mistrovství světa a olympijské hry v roce 1976. Vlastně neměli jinou možnost, Parisiho jediný rival Keith Remfry byl více než rok zraněný a nevypadalo to s jeho návratem dobře. Koncem jara 1975 přijel aby se účastnil domácího britského mistrovství, které bez problémů vyhrál. Nicméně před mistrovstvím světa 1975 na podzim oznámil Britům, že získal francouzské občanství a že se mistrovství světa nebude účastnit. Britové jeho rozhodnutí zprvu nechápali, protože tím se Parisi prakticky připravil o olympijské hry v Montrealu 1976. Jak je známo ke startu za novou zemi musí mít sportovec svolení země, kterou reprezentoval předtím a to se v 98 % zadarmo neuděluje. Parisi zůstal členem klubu Budokwai a je jím až do dnes.

Francie

Ve Francii dospěl, usadil se a od roku 1977 začal svoji novou sportovní etapu. Hned v prvním roce za novou zemi na mistrovství Evropy vybojoval zlatou medaili, ale turnaj pro něj nezačal dobře. +more V polotěžké váhové kategorii vypadl v prvním kole s bývalým kolegou Britem Radburnem. Poslední den turnaje v kategorii bez rozdílu vah ve finále s Němcem ho hnali dopředu za zlatem především Britové. Britům judistům netrvalo dlouho a dokázali pochopit/akceptovat jeho změnu občanství. Ve Francii měl jednoho rivala se kterým soupeřil o možnost startovat na mistrovství světa nebo Evropy, Rougé.

V roce 1980 startoval na Letních olympijských hrách v Moskvě. Turnaj byl ochuzen o účast řady zemí. +more Nejcitelnější ztrátou v judu byla neúčast Japonců a Jihokorejců. V kategorii těžkých vah za účasti pouze 19 judistů se v prvním kole utkal s Polákem Reszkem. Polák měl respekt z Francouze a jeho taktikou bylo v obraně čekat na kontratechniku. Ve druhé minutě ho však Parisi hodil technikou seoi-otoshi a vedl na yuku. Na Rezskovi bylo aby něco vymyslel, ale to nejspíš neměli s trenérem před zápasem v plánu. Parisiho čekal ve čtvrtfinále Čechoslovák Kocma. Ten se v taktice od Poláka nelišil. Rozdíl byl pouze v délce zápasu. V polovině druhé minuty si Parisi hodil Kocmana na záda a vyhrál čistou technikou na ippon. V semifinále narazil na Brita Radburna. Oba borci se velice dobře znali. Radburn věděl jak Parisiho vybodovat a zápas podle toho i vypadal. Brit v hluboké defenzivě čekajíc na kontrachvat, ale nakonec prohrál sám na více napomínání. Ve finále se utkal s Bulharem Zaprjanovem. Zavalitý bulharský mladík (20 let) ještě minutu před koncem sahal po vítězství potom co Francouze načapal kontratechnikou na švestkách. Parisi, ale ukázal vůli vyhrát a 46s před koncem pověsil Zaprjanovi na krk stříbrnou medaili krásným ipponem (seoi-otoshi). Za necelý týden startoval v kategorii bez rozdílu vah. Nabízela se otázka zdali napodobí Wima Rusku a získá dvě zlaté medaile, ale u Pariseho se více nabízela otázka, vydrží mu vůle vyhrát. Neuspokojil se s zlatou medailí. V prvním kole měl volný los, protože mu soupeř z Jugoslávie nenastoupil. Ve čtvrtfinále se utkal s Maďarem Ozsvárem, kterého vybodoval kokou a v semifinále s domácím Sovětem Novikovem. Nervózní zápas se jen pomalu rozjížděl. První zaútočil Sovět, ale Francouz jeho útok odrazil. Potom se minutu nic nedělo a ve třetí minutě Parisimu vyšla jeho nejsilnější technika seoi-otoshi, kterou poslal Novikova na lopatky. Ve finále se utkal s Východoněmcem Lorenzem. Němec potvrdil svou taktickou vyzrálost a Parisiho kumikatu si vzorně pohlídal. V zápase se neudálo vůbec nic až na několik propagačních nástupů Francouze. Rozhodčí praporky zvolili za vítěze judistu z Východního Německa. Snad ocenili jeho obranu. Parisi tak Rusku nenapodobil a bral "pouze" stříbrnou medaili.

Po olympijských hrách v Moskvě chyběla v Parisiho sbírce už jen medaile z mistrovství světa. V roce 1971 jako 18letý mladík nestartoval, v roce 1973 vyhořel, v roce 1975 změnil občanství a nestartoval, v roce 1977 se MS zrušilo a v roce 1979 nestartoval pro zranění. +more V roce 1981 startoval v obou váhových kategoriích a v obou vyhořel. V těžkých vahách prohrál ve druhém kole s Korejcem Čo a v kategorii bez rozdílu vah dokonce v prvním kole s Belgičanem Wallem, jehož fyzické judo mu nesedělo. V roce 1983 s ním totiž opět prohrál v boji o třetí místo, když předtím podlehl Japonci Saito. Souboj s Japoncem byla jeho první konfrontace (30 let) s japonským judem na velkém turnaji.

V roce 1984 startoval na Letních olympijských hrách v Los Angeles. Na slavnostním zahájení nesl vlajku Francie. +more Olympijský turnaj v judu byl v řadě faktorů podobný s tím z před 4 lety. Pro teď se ho neúčastnily země východního bloku, takže mu odpadli soupeři z poloviny Evropy. Parisi startoval pouze v kategorii těžkých vah. V prvním kole po minutě boje vyprovodil Egyptského judoku technikou osoto-gari. Ve čtvrtfinále vrátil porážku z před 3 let Korejci Čo potom když ho minutu před koncem podrazil na tatami a dostal do držení. V semifinále se utkal s domácím Američanem Nelsonem. Američan svým silovým judem dlouho odolával náporům Francouze, ale dopustil se několika napomínání Parisi tak vyhrál. Ve finále se utkal s Japoncem Saitem, kterému před rokem na mistrovství světa podlehl. Vyrovnaný zápas s nižším, ale zavalitějším Japoncem rozhodlo jedno napomínání Parisiho. Ten tak získal stříbrnou medaili a se ziskem 4 medailí z olympijských her mezi muži judisty je držitelem platného rekordu.

Aktivní kariéru ukončil v roce 1985 potom, co dostali možnost startu na mistrovství světa jiní, mladší judisté. Věnoval se trenérské a řadě dalších činností při sportu. +more V roce 2004 získal vyznamenání za zásluhy. Je uznávaným senseiem juda. Preferuje školu technického juda.

"S judistou s nižším výkonnostním stupněm si hrajte, nezápaste s ním. Při hraní si se zlepšuje vaše technika."