Anna Sedlmayerová

Technology

12 hours ago

Author

Albert Flores

Anna Sedlmayerová je česká historička umění a kurátorka. Je specializovaná na moderní a současné umění a zaměřuje se zejména na české a středoevropské umění 20. a 21. století. Působí jako kurátorka ve Veletržním paláci Národní galerie v Praze. Sedlmayerová vystudovala dějiny umění na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze a později získala doktorát z uměnovědy. Během studií se zaměřovala především na historii českého moderního umění a díla avantgardních umělců jako byli František Kupka nebo Václav Špála. Po dokončení studia začala Anna Sedlmayerová pracovat jako kurátorka ve Veletržním paláci. Zde se podílela na organizaci mnoha výstav a kurátorských projektů, v nichž se zabývala českým moderním uměním a jeho vazbami na mezinárodní uměleckou scénu. Důležitou součástí její práce je také studium a dokumentace sbírek Národní galerie, zejména sbírky současného umění. Anna Sedlmayerová je autorkou několika odborných publikací, které se zabývají moderním a současným uměním. Je také členkou odborných komisí a porot, které hodnotí umělecká díla a udělují ocenění umělcům. Svou práci představila i na mezinárodních konferencích a sympoziích a spolupracuje s různými uměleckými institucemi a galeriemi v Česku i v zahraničí.

Hrob Anny Sedlmayerové na hřbitově u sv. Alžběty v Třeboni Anna Sedlmayerová (17. března 1912 Vranín u Štěpánovic - 13. května 1995 Tourov) byla česká spisovatelka.

Život

Dětství

Narodila se jako Anna Jungwirthová v rodině lesního ve schwarzenberských lesích Vojtěcha Jungwirtha (1879-. ) a jeho manželky Boženy (1884-. +more), rozené Baltové. (Božena Baltová byla druhá manželka Vojtěcha Jungwirtha poté, co zemřela první žena, její sestra Anna. ).

Budoucí spisovatelka vyrůstala nejprve v myslivně rodném Vraníně, odkud chodila do školy do Štěpánovic. V roce 1921 se rodina přestěhovala na samotu Holickovna (dnes část Třeboně Holičky) Do školy a poté do gymnázia chodila v Třeboni, kde v roce 1930 maturovala. +more V roce 1932 se provdala a žila v Praze-Hostivaři, do Prahy se její rodiče přestěhovali v roce 1938.

V roce 1946 se s manželem přestěhovala do Ústí nad Labem. Zde se stala úspěšnou spisovatelkou. +more Pro nesouhlas se vpádem cizích vojsk do Československa v roce 1968 byla v roce 1970 vyloučena z KSČ a nemohla publikovat. (Postoj režimu ke spisovatelce naznačuje i kritika detektivky Od večera do rána, zveřejněná v Rudém právu roku 1970. ).

Od roku 1991 žila v jihočeském Tourově, kde zemřela. Je pohřbena na starém hřbitově v Třeboni.

Rodinný život

Od sňatku v roce 1932 žila v Hostivaři, manžel Karel byl úředník. Odsud se v roce 1946 přestěhovala do Ústí nad Labem.

Dílo

Časopisecké práce

Po roce 1945 publikovala v denících a časopisech Práce, Květy, Tvorba, Besedy venkovské ženy, Rudé právo, Vlasta, Literární noviny, Zemědělské noviny, Jihočeská pravda (České Budějovice).

Knižní vydání

Juk (knížka o jezevčíkovi, pásmo vzpomínek na dětská přátelství, ilustrace Jan Hladík; V Praze, Česká grafická Unie 1946) * Dům na zeleném svahu (Havlíčkův Brod, Jiří Chvojka 1947) * Kačenka (ilustrace Alena Ladová; V Praze, Práce 1947 a 1948)) * Márinka (román pro dospívající dívky; Třebechovice pod Orebem, Antonín Dědourek 1947) * Překročený práh (Praha, ROH/Práce 1949, Československý spisovatel 1955) * Z prvních řad (román; Praha, Práce 1952, Československý spisovatel 1953) * Každé jaro pampelišky (román; Praha, Československý spisovatel 1955, 1956, 1957, 1961, 1970 spolu s Všechny cesty vedou domů) * Všechny cesty vedou domů (román; Praha, Svobodné slovo-Melantrich 1958) * Pomozte mi, Terezo. (Praha, Československý spisovatel 1961, 1962, 1966) * Grandlová brož (Praha, Svobodné slovo 1962 * O zajíčkovi Březňáčkovi a myšce Šišněrce (Pohádky pro Lukáška, ilustrace Květa Pacovská; Praha, SNDK 1964 a Tina 1992 Pohádky pro Lukáška) * Všechny cesty vedou domů (Praha, Československý spisovatel 1964) * Zelené pastely(Praha, Československý spisovatel 1964 a České Budějovice, Dona 1994) * České středohoří (spolu s Miroslavem Peterkou; Praha, Orbis 1965) * Déšť ustal k večeru (Praha, Svobodné slovo 1965) * Kdesi uprostřed života (ilustrace Junek Ševčík; Praha, Svobodné slovo 1967) * Láskám hrozí smrt (Liberec, Severočeské nakladatelství 1967) * Tráva a vítr (Praha, Československý spisovatel 1968) * Na cestách (Liberec, Severočeské nakladatelství 1969) * O mrtvých jen dobré (Liberec, Severočeské nakladatelství 1969) * Od večera do rána (Kriminální román; Praha, Československý spisovatel 1969) * Tráva a vítr (Praha, Československý spisovatel 1969) * Čtyři detektivky (Pomozte, mi, Terezo. +more, Grandlová brož, Láskám hrozí smrt, Déšť ustal k večeru; Liberec, Severočeské nakladatelství 1970) * Symbol zůstal mramorový (detektivní příběh z roku 1967; Ústí nad Labem, Severočeské nakladatelství 1989) * Tam zpívá slavík až po půlnoci (Praha, Jiří Chvojka 1991) * Tereza po 25 letech (Ústí nad Labem, Severočeské nakladatelství 1991) * Na cestách, od Sicílie až po Skotsko (Vimperk, Nakladatelství Tiskárny Vimperk 1992 Zobrazení exemplářů s možností jejich objednání * Dům (román; Praha, V ráji 1993) * Noc plná útěchy (Praha, Naše vojsko 1994 Zobrazení exemplářů s možností jejich objednání * Jak se vařívalo a žilo v jihočeské hájovně (z rukopisných textů vybrala Marie Vodičková; Praha, Olympia 1998) * Na Límečku (Praha, Šulc - Švarc 2009).

Filmografie

1961 - Tereza (autorka námětu, podle románu Pomozte mi Terezo, režie Pavel Blumenfeld, scénář František Kožík) * 1971 - Petrolejové lampy (herečka, role: Blodková)

Rozhlas

Romány Anny Sedlmayerové sloužily jako náměty rozhlasových her rozhlasového studia Ústí nad Labem (Márinka (1947), Každé jaro pampelišky (1956), Neznámá z Labe podle románu Pomozte mi, Terezo! (1961), Vražda bez paragrafů (podle Déšť ustal k večeru, 1963), Zelené pastely (četba na pokračování 1993)