Ansejské dohody
Author
Albert FloresPředehra
Do 18. století bylo Japonsko zcela uzavřené světu. +more Diplomatické styky udržovalo jen s Koreou (která se v té době považovala za vazala Číny) a Okinawou. Další kontakty měli Japonci s Nizozemci, kteří směli obchodovat na ostrůvku Dedžima a především pak obchodní styky s dynastií Čching.
Na přelomu 17. a 18. +more století si Japonsko uvědomilo možné nebezpečí infiltrace evropských mocností na ostrovy. Poddaným byl nařízen zákaz opouštět území Japonska. Roku 1792 bylo předáno poselství carevny Kateřiny II. , ve kterém se Rusko neúspěšně snažilo prostřednictvím svého posla Adama Laksmana o navázání styků. Roku 1804 vplula další ruská loď pod velením Nikolaje Rezanova do přístavu Nagasaki. Tam však zůstala stát několik měsíců bez možnosti navázání kontaktu s Japonci. Poté, co došla kapitánovi trpělivost, přístav opustil, což vedlo ke zhoršení vztahů Ruska vůči Japonsku.
V rámci napoleonských válek pátraly britské lodě na Dálném východě po Francouzích. Při jedné takové výpravě roku 1808 zabloudila loď Phaeton do japonského přístavu a uskutečnila tak první britsko-japonský kontakt. +more Spojené státy vyslaly k japonským břehům loď vedenou komodorem Jamesem Biddlem, který měl příkaz k uctivému chování, což ovšem považoval za slabošské a nic tak nevyjednal.
Smluvní akty
Komodor Matthew C. +more PerryV roce 1852 z příkazu amerického prezidenta Filmorea vyplula druhá výprava. Tuto námořní vojenskou expedici vedl komodor Matthew Calbraith Perry. Roku 1853 přistál před Edem (dnešní Tokio) a předal šógunovi prezidentův dopis, ve kterém jej žádal o navázání obchodních styků. Šógun se po poradě s knížaty rozhodl k vyhýbavé odpovědi. Cílem bylo odplutí Perryho výpravy bez jakéhokoli navázání styků. Americká posádka odjela, ovšem za půl roku se vrátila s dalšími sedmi loděmi a v Tokijském zálivu zahájila vojenské manévry, jakožto demonstraci síly. V reakci na to přistupuje Japonsko k jednání a pod tlakem podepisuje první právní akt - japonsko-americkou smlouvu o míru a přátelství, tzv. Kanagawskou z 31. března 1854. Poté dochází k uzavření analogických smluv s Velkou Británií (1854), Ruskem (1855) a Nizozemskem (1856). Tyto asymetrické smlouvy znevýhodňovaly Japonsko, které se v nich zavázalo otevřít své přístavy Hakodate, Nagasaki a Šimodu cizím lodím.
V roce 1856 přijíždí americký konzul Harris dojednat japonsko-americkou obchodní smlouvu, která je signována o dva roky později a na níž navazuje nová řada smluvních aktů s Velkou Británií, Ruskem, Francií a Nizozemskem, kterými tyto země významným způsobem rozšířily svá práva na území Japonska. Došlo ke zrušení japonské celní autonomie a cizincům bylo potvrzeno právo exteritoriality, avšak měli zakázáno vzdalovat se od pobřeží na více než 20-30 km, dále pak byl rozšířen seznam přístupných přístavů, včetně Tokia a Ósaky. +more Šógun se snažil omezovat vývoz z Japonska, přesto mnoho komodit zdražilo (např. rýže dvojnásobně).
Důsledky
Ansejské smlouvy měly za následek významnou vnitropolitickou krizi na ostrovech. Císař ač nezasahoval do politiky šógunátu, s podepsanými obchodními smlouvami nesouhlasil. +more V Japonsku zesílila samurajská opozice a od roku 1859 se množily atentáty na cizince. Roku 1868 se šógunát hroutí a tzv. "palácovou revolucí" (Meidži išin) nastupuje osvícené období Meidži.
Ansejské smlouvy však nevytvořily podmínky pro případný koloniální zábor země, nýbrž byly impulsem k reformním krokům období Meidži a modernizaci japonského císařství. Tokio se snažilo o korekci smluv. +more Největším úspěchem v tomto úsilí bylo dosažení zrušení exteritoriality v letech 1894-1899 a obnovení autonomie celého Japonska v roce 1911.