Antimonit

Vznik

Antimonit vzniká na nízkoteplotních až středněteplotních hydrotermálních ložiskách často společně s dalšími minerály jako galenit, baryt, pyrit, sfalerit, kalcit, či zlato. Výjimkou ale nejsou ani metasomatická ložiska uložená ve vápencích a žulách.

Morfologie

Tvoří nejčastěji stébelnaté až paprsčité agregáty, které jsou často vertikálně rýhované. Jen v minimálním počtu případů se vyskytuje celistvý či zrnitý. +more Největší (až 60 cm dlouhé a 5 cm široké) a nejkrásnější krystaly byly nalezeny v Japonsku.

Vlastnosti

Krystal antimonitu, ze sbírek Státního přírodovědného muzea v Karlsruhe +morejpg|náhled'>Antimonit * Fyzikální vlastnosti: Ohebný, lze rýpat měděným hřebíkem (má tvrdost 2), hustota 4,5 - 4,7 g/cm³, dokonale štěpný podle plochy (010), lom lasturnatý. Taje při 548 °C. * Chemické vlastnosti: Rozpustný v HNO3 a v horké HCl, v KOH černá. * Optické vlastnosti: Barva: olověná, ocelově šedá, agregáty až černé, s odstínem do modrozelená. Na povrchu často tmavě modré zbarvení. Vryp olovnatě šedý. Průhlednost: opaktní, kovově lesklý (zvláště na štěpných plochách).

Podobné minerály

berthierit, bismutin, pyroluzit, manganit, galenit

Parageneze

realgar, auripigment, cinabarit, galenit, pyrit, markazit, arsenopyrit, cervantit, kalcit, ankerit, baryt

Získávání

Antimonit se těží v dolech, či lomech jako důležitá ruda. Největším světovým producentem antimonitu je v dnešním světě Čína.

Využití

Nejdůležitější ruda pro získávání antimonu, ale často se těží i pro svůj vysoký podíl zlata. Prvek je pak využíván k výrobě mnohých slitin, pro legování ocelí, které jsou odolné proti korozi, impregnaci látek, na výrobu keramiky, či v barvířství. +more Je součástí elektrolytu v autobateriích, na výrobu polovodičů. , v medicíně, pyrotechnice atd. Ve starověku byl po rozemletí na jemný prášek používán jako líčidlo na oči. Sulfid antimonitý se také přidává na hlavičky zápalek jako oxidační činidlo pro rychlejší a bezpečnější reakci na hlavičce. Dopomáhá při tření k alotropické difuzi červeného a bílého fosforu, díky svým oxidačním vlastnostem udržuje chemickou rovnováhu po celou dobu reakce (redukuje bazicity a oxiduje acidity).

Naleziště

Ve světě se častěji objevují jen omezená ložiska antimonitu, jeho velikostně významná ložiska jsou velmi řídká a vzácná. * Hynčice * Jeseníky - zlatonosná ložiska * Příbramsko - zlatonosná ložiska * Japonsko - hydrotermální naleziště - Išinokawa na ostrově Šikoku - v 18. +more a 19. století objeveny nejkrásnější krystaly * Jižní Amerika - hydrotermální naleziště * Čína - hydrotermální naleziště - největší producent.

Odkazy

Literatura

Palache, C., H. Berman, and C. Frondel (1944) Dana’s system of mineralogy, (7th edition), volume I, 270-275

Související články

Seznam minerálů

Externí odkazy

[url=http://www. mindat. +moreorg/min-3782. html]Antimonit na webu mindat. org (anglicky)[/url] * [url=http://webmineral. com/data/Stibnite. shtml]Antimonit na webu Webmineral (anglicky)[/url] * [url=http://www. mineralienatlas. de/lexikon/index. php/Stibnit]Antimonit v atlasu minerálů (německy)[/url] * [url=http://rruff. geo. arizona. edu/doclib/hom/stibnite. pdf]Mineral data publishing (PDF)[/url] * [url=http://www. velebil. net/mineraly/antimonit]velebil. net[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20060714003441/http://www. dictor. net/zaloha_sasa/miner_skripta/system_min/antimonit. php]director. net[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20050325184041fw_/http://www. natur. cuni. cz:80/~mineral/mineral/antimonit. html]Karlova Universita[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20050419202159/http://kz. site. cz/pribramm1. htm]Kamenický Zpravodaj[/url].

Kategorie:Minerály Kategorie:Minerály 2. +more třídy Kategorie:Sulfidy (minerály).