Antiteismus
Author
Albert FloresAntiteismus je teoretický koncept založený na odporu vůči víře, náboženství a teismu obecně. Je to filosofický přístup, který se snaží odstranit náboženský vliv a upřednostňuje racionalitu a vědecké poznání. Hlavními cíli antiteismu jsou zpochybňování víry, odmítání dogmat a vytyčování alternativních výkladů reality a morálky. Antiteistické postoje se vyvinuly ze skepticismu, ateismu a sekularismu. Tento koncept se objevil během osvícenského období a popularizoval se v průběhu 19. a 20. století. Antiteismus může zahrnovat nejen kritiku náboženství, ale i snahu o jeho omezení nebo úplné odstranění ze společnosti. Existuje několik přístupů k antiteismu. Někteří antiteisté se snaží vyvracet náboženské přesvědčení a dogmata pomocí argumentace a logiky. Jiní zdůrazňují vliv náboženství na společnost a hledají způsoby, jak jej omezit a oddělit od státních institucí. Existují také radikálnější skupiny, které se snaží aktivně zvýrazňovat negativní aspekty náboženství a přesvědčovat ostatní, aby od něj upustili. V České republice je Antiteistický blok nebo Antiteistická akce nejznámější skupinou prosazující antiteistické myšlenky. Jejich hlavním cílem je boj proti privilegovanému postavení církve ve společnosti a stávky proti státní podpoře náboženství. Antiteismus je často spojován s ateismem, ale není to to samé. Antiteismus je spíše filosofií, která odmítá náboženství, zatímco ateismus je pouze absence víry v existence boha či bohů. Existují také lidé, kteří jsou ateisty, ale nemají negativní postoj k náboženství. Existuje mnoho debat o tom, zda je antiteismus potřebný nebo vhodný přístup. Někteří ho považují za zbytečně militantní a útočný k náboženství, zatímco jiní ho vidí jako prostředek k posílení svobody myšlení a oddělení náboženství od politiky a veřejného prostoru.
Antiteismus je termín, který pochází z řeckého 'anti-' a 'theismos' a znamená postoj aktivního odmítání teismu a náboženství, aktivní opozice vůči nim. V praxi jde především o odpor vůči působnosti náboženských skupin a víře v určité božství, případně boha nebo bohů. Aktivností se odlišuje jak od lhostejnosti vůči náboženství, areligionitě, tak od čistě ideových směrů, jako jsou ateismus, často s antiteismem ztotožňovaný, nebo agnosticismus.
Jeho zastánce je antiteista a Oxford English Dictionary ho definuje jako „osobu odporující existenci boha“, nikoli nutně určitého. Nejstarší zmínka o něm je z roku 1833.
Pojem antiteismus byl přijat lidmi, kteří náboženství považují za nebezpečné a destruktivní. Příklad takového postoje je v „dopise mladému kontrariánovi“ (Letters to a Young Contrarian), v němž Christopher Hitchens píše: „Nejsem dokonce ateistou tak silně, jako jsem antiteistou. +more Nejen, že myslím, že všechna náboženství jsou různými verzemi téže nepravdy, ale jsem stejně přesvědčený, že vliv církve a důsledky náboženské víry jsou nepochybně škodlivé. “.
Státní antiteismus v komunistických státech
Boj proti náboženským organizacím probíhal v tzv. socialistických zemích. +more Oficiálně byl zdůvodňován jednak iracionalitou náboženských věr, a jednak příživnictvím církví na věřících. Přes veškerý útlak však nebyly církve postaveny mimo zákon a teologie byla vyučována na vysokých školách.
V SSSR a ostatních komunistických státech byly víry pronásledované, byla znemožňována stavba kostelů, byli pronásledováni kněží a do církví nasazováni agenti. Nejvíce utrpěla pravoslavná církev od počátku bolševické revoluce a za vlády Stalina do roku 1941, kdy Stalin začal usilovat o podporu církve po německé invazi. +more Podobně tvrdé pronásledování církví bylo i v Albánii do roku 1990 a v Číně do roku 1978.