Anto Babić

Technology

12 hours ago

Author

Anto Babić (3. ledna 1899 Grahovik, okres Travnik, Bosna a Hercegovina - 12. ledna 1974 Sarajevo, Federativní lidová republika Jugoslávie) byl bosenskohercegovský historik a pedagog chorvatského původu.

Život

Základní školu navštěvoval v obci Dolac u Travniku, gymnázium pak v Travniku a Sarajevu (zde roku 1919 odmaturoval). Na Filozofické fakultě Univerzity v Záhřebu absolvoval historii a geografii (1923), poté se zaměstnal jako profesor v gymnáziu v Sušaku v nynějším Chorvatsku. +more Mezi lety 1925 a 1943 působil jako profesor na gymnáziu v Sarajevu.

Za druhé světové války se připojil ke komunistickým partyzánům. Na prvním zasedání Zemského antifašistického výboru národního osvobození Bosny a Hercegoviny byl jmenován jako zástupce Chorvatů do Předsednictva tohoto orgánu. +more Působil též jako delegát na druhém zasedání Antifašistické rady národního osvobození Jugoslávie. V letech 1945-1946 vykonával úřad tajemníka (ministra) školství Bosny a Hercegoviny, místopředseda Prezídia Lidového shromáždění Lidové republiky Bosny a Hercegoviny (1946) a poslanec Rady národů Prozatímní sněmovny a posléze Ústavodárného shromáždění Demokratické federativní Jugoslávie.

Po válce získal místo profesora ve Vyšší pedagogické škole v Sarajevu (1946-1948), poté zastával funkci předsedy výboru pro vysoké školy a vědecké instituce. Roku 1950 byl zvolen za řádného profesora a prvního děkana právě zřízené Filozofické fakulty Univerzity v Sarajevu. +more Byl zakladatelem Katedry historie, na níž do roku 1970 přednášel o dějinách středověku.

Babić byl prvním předsedou Historické společnosti Bosny a Hercegoviny (1947-1954). Od roku 1952 byl členem právě zřízené Učené společnosti, která roku 1966 přerostla v Akademii věd a umění Bosny a Hercegoviny. +more Od roku 1965 byl dopisujícím členem Srbské akademie věd a umění a od roku 1972 dopisujícím členem Makedonské akademie věd a umění. Byl také členem redakční rady a spolupracovníkem monumentálního díla Enciklopedija Jugoslavije.

Odborně se zbýval převážně studiem středověkých dějin Bosny a Hercegoviny. Vedle toho založil a vedl Ročenku Historické společnosti Bosny a Hercegoviny (1949-1957, Godišnjak Društva istoričara Bosne i Hercegovine), kde hojně publikoval odborné stati.

Dílo

Istorija naroda Jugoslavije. Dio 1 (Dějiny národů Jugoslávie, 1. +more sv. , Sarajevo 1946, 1947, 1948), monografie * Istorija naroda Jugoslavije (Dějiny národů Jugoslávie, red. komise Anto Babić aj. , ekavská varianta, Beograd, 1. sv. 1953, 2. sv. 1960), Historija naroda Jugoslavije (ijekavská verze, Zagreb, 1. sv. 1953, 2. sv. 1959), kolektivní monografie * O odnosima vazaliteta u srednjevjekovnoj Bosni (O vazalských vztazích ve středověké Bosně, Sarajevo 1954), monografie * O pitanju formiranja srednjevjekovne bosanske države (O otázce formování středověkého bosenského státu, Sarajevo 1955), separát odborného článku * Bosanski heretici (Bosenští heretici, Sarajevo 1963), monografie * Iz istorije srednjovjekovne Bosne (Z dějin středověké Bosny, Sarajevo 1972), monografie * Diplomatska služba u srednjovjekovnoj Bosni (Diplomatická služba ve středověké Bosně, Sarajevo 1995), monografie.