Antonio Di Natale

Klubová kariéra

Od roku 1994 byl v Empoli, kde hrál za mládež. První zápas mezi dospělými odehrál v roce 1996 ve druhé lize. +more V letech 1997 až 1999 působil na hostování v klubech Iperzola, Varese a Viareggio. Od sezony 1999/00 již hrál opět v Empoli. První tři roky hrál ve druhé lize, ale sezonu 2002/03 již hrál s klubem nejvyšší ligu. Celkem zde odehrál za pět sezon 178 utkání a vstřelil 55 branek.

Když s Empoli v sezoně 2003/04 sestoupil, on odešel hrát do Udinese. V klubu odehrává první zápasy v evropských pohárech (Pohár UEFA 2004/05) a také v lize mistrů (Liga mistrů UEFA 2005/06). +more V sezoně 2009/10 vstřelil stou branku v nejvyšší lize a získal prvenství v tabulce střelců, když vstřelil 29 branek. V následující sezoně zopakoval prvenství mezi střelci, tentokrát vstřelil 28 branek. V sezoně 2014/15 již měl na kontě 200 branek ve své kariéře. V posledním utkání ve své kariéře v sezoně 2015/16 vstřelil branku. Celkem za Udinese odehrál 446 utkání a vstřelil 227 branek. V klubu drží 4 rekordy. Je fotbalista s nejvyšším počtem utkání v nejvyšší lize (385) i vstřelených branek (191). Také odehrál nejvíce utkání v klubové soutěži UEFA (37) i vstřelených branek (17).

Antonio Di Natale v dresu Udine

Hráčská statistiky

Reprezentační kariéra

V A-mužstvu Itálie debutoval 20. listopadu 2002 v přátelském utkání proti Turecku (remíza 1:1). +more První gól vstřelil v přátelském zápase s Českou republikou 18. února 2004 v Palermu, přispěl k remíze 2:2.

Euro 2008

Zúčastnil se Mistrovství Evropy ve fotbale 2008 v Rakousku a Švýcarsku, kde Itálie vypadla ve čtvrtfinále se Španělskem až v penaltovém rozstřelu (po prodloužení byl stav 0:0, na penalty 2:4). Di Natale svůj pokus neproměnil.

Mistrovství světa 2010

Itálie hrála na Mistrovství světa první utkání v základní skupině F proti jihoamerickému mužstvu Paraguaye, které skončilo remízou 1:1. Di Natale nastoupil na hřiště v 72. +more minutě. I druhý zápas squadry azzury skončil remízou 1:1, tentokrát proti nováčkovi světového šampionátu Novému Zélandu. Di Natale odehrál celý druhý poločas. V rozhodujícím duelu o postup do osmifinále 24. června 2010 proti Slovensku sice vstřelil jednu branku, ale na bodový zisk to nestačilo, Itálie prohrála 2:3 a skončila na posledním čtvrtém místě základní skupiny F.

Euro 2012

Di Natale se zúčastnil Mistrovství Evropy ve fotbale 2012 konaného v Polsku a na Ukrajině a nastoupil hned v prvním utkání základní skupiny C 10. června 2012 a zároveň šlágru skupiny proti favoritovi celého šampionátu Španělsku (remíza 1:1). +more V 57. minutě střídal na hřišti Maria Balotelliho a o tři minuty později skóroval. Eura 2012. Ve druhém utkání proti Chorvatsku rovněž střídal Balotelliho, tentokrát v 70. minutě, Chorvaté v 72. minutě vyrovnali na konečných 1:1. V utkání proti Irsku (výhra Itálie 2:0) poprvé nastoupil v základní sestavě a hrál do 74. minuty, poté jej střídal Balotelli. Po závěrečném hvizdu běželi hráči zjišťovat výsledek druhého utkání Španělsko-Chorvatsko (Itálie neměla ještě jistý postup ze základní skupiny a její postup závisel na výsledku tohoto druhého utkání).

Ve čtvrtfinále se střetla Itálie s Anglií a přestože měla většinu zápasu převahu, nedokázali se její hráči střelecky prosadit a utkání dospělo po prodloužení a výsledku 0:0 do penaltového rozstřelu. V tomto utkání Antonio nenastoupil, Itálie nakonec penaltový rozstřel zvládla poměrem 4:2 a postoupila do semifinále Mistrovství Evropy. +more V semifinále turnaje s Německem opět střídal v 70. minutě Balotelliho, který svými dvěma góly zajistil vítězství 2:1 a postup Itálie do finále. Ve finále Mistrovství Evropy ve fotbale 2012 odehrál proti Španělsku pouze druhý poločas, střelecky se ale neprosadil a jeho tým prohrál 0:4. Získal však stříbrnou medaili.

Statistika na velkých turnajích

Trenérská kariéra

Po ukončení fotbalové kariéry se začal věnovat trenéřině. Nejprve začal u mládeže ve Spezii v roce 2018. +more V roce 2020 získal cenu pro nejlepšího trenéra v mládežnickém sektoru. Poté získal trenérskou licenci pro kluby třetí ligy. V dubnu 2021 nahradil u Carrarese odstupujícího Baldiniho. Dokončil sezonu a také dovedl klub na 10. místo v sezoně 2021/22.

Statistika

Úspěchy

Reprezentace

1× na MS (2010) * 2× na ME (2008, 2012 - stříbro)

Individuální

2x nejlepší střelec italské ligy (2009/10 - 29 branek, 2010/11 - 28 branek) * All Stars Team italské ligy (2011, 2012, 2013) * Nejlepší hráč italské ligy (2010)

Odkazy

Reference

Externí odkazy

[url=https://www. transfermarkt. +morede/antonio-di-natale/profil/spieler/6031]Profil hráče[/url] na transfermarkt. de * [url=https://www. transfermarkt. de/antonio-di-natale/profil/trainer/68932]Profil trenéra[/url] na transfermarkt. de * [url=https://www. national-football-teams. com/player/3391/Antonio_Di_Natale. html]Profil hráče[/url] na National-football-teams. com * [url=https://www. eurofotbal. cz/clanky/princ-z-udine-aneb-cernobily-zivot-antonia-di-nataleho-462546/]Životopis hráče[/url] na eurofotbal. cz.

Související články

Seznam italských fotbalových reprezentantů

Kategorie:Italští fotbalisté Kategorie:Italští fotbaloví reprezentanti Kategorie:Fotbaloví útočníci Kategorie:Fotbalisté Empoli FC Kategorie:Fotbalisté Varese Calcio Kategorie:Fotbalisté Udinese Calcio Kategorie:Italští fotbaloví trenéři Kategorie:Narození 13. +more října Kategorie:Narození v roce 1977 Kategorie:Narození v Neapoli Kategorie:Žijící lidé Kategorie:Muži Kategorie:Hráči Mistrovství Evropy ve fotbale 2012 Kategorie:Hráči Mistrovství světa ve fotbale 2010 Kategorie:Hráči Mistrovství Evropy ve fotbale 2008.