Antonio Gabri

Technology

12 hours ago

Author

Antonio Gabri je český pianista, hudební skladatel a pedagog. Narodil se v roce 1929 v Bohumíně a studoval hru na klavír na Pražské konzervatoři u profesora Františka Raucha. Později pokračoval ve studiu na Akademii múzických umění v Praze u profesora Františka Maxiána. Gabri se specializoval na interpretaci děl romantického a klasičtího repertoáru, přičemž si vytvořil značnou reputaci jako brilantní a výrazný pianista. Pravidelně vystupoval na koncertech v Československu a později i v zahraničí. Spolupracoval s významnými dirigenty a orchestry, jako byli Karel Ančerl, Václav Talich a další. Kromě své sólové kariéry působí také jako pedagog. Vyučoval na Pražské konzervatoři a na Akademii múzických umění v Praze. Jeho žáci zaznamenali úspěchy na mezinárodních soutěžích a sami se stali ceněnými pianisty. Antonio Gabri složil několik hudebních kompozic, které se často objevují v jeho koncertním repertoáru. Jeho skladby jsou ovlivněné romantickou hudbou a obsahují technicky náročné pasáže. Antonio Gabri je jedním z nejvýznamnějších českých pianistů 20. století a jeho přínos je neocenitelný. Za svou uměleckou kariéru obdržel řadu ocenění a je uznáván jak v Česku, tak v zahraničí.

Antonio Gabri (kolem 1550 v severní Itálii - asi říjen 1593 v Brně) byl stavitel severoitalského původu, působící na Moravě, především v Brně.

Narodil se kolem roku 1550 v severní Itálii, patrně v Lombardii. Někdy kolem roku 1570 přišel do Brna spolu s celou rodinou - matkou, sestrou Ursulou a především starším bratrem Pietrem, uznávaným stavitelským mistrem, na jehož stavbách spolupracoval (a po jeho smrti v roce 1585 i přebral jejich dokončení). +more Sám se roku 1580 stal mistrem stavitelem a brněnským měšťanem, v Brně také získal většinu svých zakázek. Někdy počátkem října 1593 v Brně zemřel.

Antonio Gabri náleží - vedle svého bratra Pietra, s nímž úzce spolupracoval - k významným renesančním architektům a stavitelům působícím na Moravě, především v Brně. V jeho tvorbě se vedle severoitalského vlivu projevuje počínající dekorativní manýrismus.

+more images (4)

Nejvýznamnější díla

starší část Zemského domu (nyní tzv. Nové radnice) na Dominikánském náměstí v Brně (spolu s P. +more Gabrim) * dokončovací práce na stavbě renesančního zámku v Bučovicích po smrti Pietra Gabriho (1585-1586) * několik renesančních měšťanských budov v Brně a ve Valašském Meziříčí (1586-1590) * práce na dostavbě radnice v Olomouci (především vnějšího schodiště; kolem 1590) * třípatrový Schwanzův dům (Dům pánů z Lipé) s arkádami na náměstí Svobody č. or. 17 v Brně (1590-1593) * přestavba Biskupského dvora (dnešní součást Moravského zemského muzea) v Brně (1590-1593) * dostavba věže kostela sv. Jakuba v Brně (1592) * zahájení stavby brněnské jezuitské koleje u kostela Nanebevzetí P. Marie (1592-1593).

Fotogalerie

Soubor:Brno , Dominikánské náměstí, Nová radnice. jpg|Fasáda Nové radnice na Dominikánském náměstí v Brně Soubor:Státní zámek Bučovice. +moreJPG|Zámek v Bučovicích Soubor:Olomouc town hall loggia. jpg|Vnější schodiště radnice v Olomouci Soubor:Palác Schwanzův, dům Pánů z Lipé (Brno). jpg|Schwanzův dům (Dům pánů z Lipé) na náměstí Svobody v Brně Soubor:Brno - Biskupský dvůr I. jpg|Biskupský dvůr v Brně Soubor:Saint Jacob church tower in Brno, Brno-City District. jpg|Věž kostela sv. Jakuba v Brně Soubor:Jezuitzadport. jpg|Portál brněnskeho jezuitské koleje u kostela Nanebevzetí P. Marie.