Antonín Ausobský

Život

Obor Architektura a pozemní stavitelství absolvoval v Praze roku 1909. Po roční vojenské službě nastoupil jako asistent k Rudolfu Kříženeckému, pozdějšímu rektorovi ČVUT, na Ústav staveb pozemních k účelům zvláštním. +more Roku 1919 se stal doktorem technických věd, v roce 1921 nastoupil jako mimořádný profesor na ČVUT, od roku 1928 byl řádným profesorem architektonické tvorby a teorie a vývoje architektury. Několikrát (1926, 1929, 1936 a 1945) se stal děkanem Vysoké školy architektury a pozemního stavitelství, kde založil archiv lidové architektury.

Tvorba

Gymnázium Aloise Jiráska +more_Masaryka_65,_Litomyšl_2019_(2). jpg|náhled'>bývalý okresní úřad v Litomyšli Smetanově náměstí v Litomyšli Antonín Ausobský je autorem budovy dnešního Gymnázia Aloise Jiráska, která byla postavena přímo pro gymnázium v letech 1921-1923 v nově vznikající Masarykovy čtvrti v Litomyšli. Stavbu vedl Ferdinand Rudolf. Trojkřídlá budova ve stylu geometrické moderny ovlivněné neoklasicismem. Stavbě dominuje předsazený trojboký rizalit se schodištěm a vstupním portálem neseným polosloupy v konvexně prohnutých zdech členěných pilastry. Nad vstupní částí budovy ční věž s krytým ochozem. Budova má sedlovou zvalbenou střechu, nad tělocvičnou v severozápadní části je střecha mansardová. Od 3. května 1958 je chráněná jako kulturní památka.

V téže ulici vystavěl Václav O. Medek podle Ausobského projektu výrazně členitou administrativní budovu pro potřeby okresního úřadu (T. +more G. Masaryka 650). Plány vznikly v roce 1924, stavba začala o dva roky později. Nová budova s dvěma byty a 70 kancelářemi byla dokončena v roce 1928. Hlavní fasáda vychází z Ausobského návrhu úpravy průčelí renesančního Olympijského divadla v italské Vicenze, kterou architekt vytvořil v rámci své disertační práce. Po zrušení okresu Litomyšl v roce 1960 budovu převzala Střední odborná škola technická, která ji využívá jako internát.

Roku 1927 vypracoval Ausobský zastavovací plán obytné Husovy čtvrti navazující na tu Masarykovu. Přiblížil se v ní anglické koncepci zahradního města s domy zasazenými v zahradách. +more Největší stavební rozmach čtvrť prožila v letech 1928-1929, Ausobského vizí se však výstavba inspirovala jen volně. V témže roce Ausobský navrhl i občanskou záložnu na Smetanově náměstí, která se však jeho ostatním pracím vymyká. Šlo o rekonstrukci a sjednocení tří měšťanských domů (čísla 57-59). Architekt zachoval původní podloubí, dalšími historizujícími prvky (článkoví, frontony nad okny) objekt sladil s okolní zástavbou a skrze tři rizality na fasádě evokuje úzkou středověkou parcelaci.

Dalším příkladem Ausobského tvorby v Litomyšli je pomník padlým v první světové válce z roku 1930. Původně stál v místech dnešní křižovatky ulic Na Lánech a Havlíčkova, kvůli přestavbě silničních komunikací jej však město v roce 1959 přesunulo před sokolovnu. +more Prostor památníku tak v současnosti ohraničují ulice Trstěnická, U Náhonu a Moravská (silnice I/35).

Mimo Litomyšl navrhl Antonín Ausobský budovu poštovního a telegrafního úřadu v Mělníce postavenou roku 1937 (adresa Tyršova 100), která je od roku 1958 kulturní památkou. Dále pak lesní hřbitov v Písku nebo administrativní budovu v Mirovicích na Písecku. +more Podílel se i na návrhu nové podoby pražské čtvrti Střešovice.

Bibliografie

Zastavování, disposiční prvky a obytné budovy (1947) * Disposiční prvky (1952) * Stavby distribuční, lidového peněžnictví a poštovní (1952) * Typologie budov 1. díl (disposiční prvky) (1952) * Zásady tvarosloví české lidové architektury (1954)

Odkazy

Reference

Literatura

Externí odkazy

Kategorie:Čeští inženýři Kategorie:Inženýři 20. +more století Kategorie:Čeští architekti Kategorie:Vyučující na ČVUT Kategorie:Umělci z Litomyšle Kategorie:Nositelé Řádu práce Kategorie:Narození 1885 Kategorie:Narození 13. června Kategorie:Narození v Písku Kategorie:Úmrtí 1957 Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Úmrtí 13. června Kategorie:Muži Kategorie:Stavitelé Prahy.