Antonín Chittussi

záznam o narození a křtu Antonína Chittusiho, matrika N 1835-1848 Ronov nad Doubravou Antonín Chittussi (1. prosince 1847 Ronov nad Doubravou - 1. května 1891 Praha) byl český krajinář 19. století, žák J. M. Trenkwalda a Jana Swertse, nástupce Adolfa Kosárka a předchůdce Antonína Slavíčka. Je považován za jednoho z nejslavnějších českých malířů 19. století.

Narodil se v česko-italské rodině, studoval na Akademii výtvarných umění v Praze, uměleckých školách v Mnichově a ve Vídni. Byl blízkým přítelem české malířky Zdenky Braunerové.

Život

Mládí

Pamětní deska v Čáslavi, kde studoval Narodil se jako nejstarší syn z pěti sourozenců (naživu zůstali čtyři, on a tři sestry). +more Jeho otec Jan byl jedním ze čtyř dětí Johanna Chittussyho, dědečka Antonína Chittussiho, kupce z Ferrary, města na severu Itálie, který přišel za napoleonských válek do Čech. Oženil se tu s rodačkou z Labské Týnice Kristinou Jeřábkovou a jeho novým bydlištěm se stalo městečko Ronov nad Doubravou pod Železnými horami na okraji Vysočiny. Postavil si tam dům a usadil se. Po smrti Johanna Chittussyho se jeho syn Jan, malířův otec, ujal obchodu. Byl to vzdělaný muž, který se projevoval vždy jako český vlastenec. V r. 1860 byl zvolen ronovským starostou (tehdy si také změnil písemnou podobu svého příjmení z Chittussy na Chittussi). Oženil se s Pavlínou Fialovou, dcerou hostinského z Rohozné. Jako první se jim narodil syn Antonín Chittussi. Jakožto jediný syn ze čtyř žijících sourozenců byl pokládán za rodového nástupce v obchodě. U Antonína se ale od mládí projevovalo výtvarné nadání, které mohl rozvíjet při studiu reálného gymnázia v Čáslavi a v Kutné Hoře, kde ho učil kreslení František Bohumír Zvěřina, absolvent krajinářské školy na pražské Akademii.

Studium na uměleckých školách

V osmnácti letech odjel Antonín Chittussi do Prahy, kde začal původně studovat na technice (1865-1866). Za dva roky ale vstoupil na pražskou Akademii výtvarných umění (prof. +more Emanuel Rom, Antonín Lhota), kde v té době též studovali Mikoláš Aleš, Jakub Schikaneder, Josef Tulka, Josef Václav Myslbek, František Ženíšek. Akademie mu však svou úrovní nevyhovovala a proto ji opustil a studoval na uměleckých školách v Mnichově (1869, prof. Hermann Anschütz) a ve Vídni. Ve Vídni zároveň nastoupil k vojenské službě. Nacházel tam ale, stejně jako doma, jenom rutinované, akademicky zaměřené profesory, takže se zase vrátil do Prahy, aby tu studoval u prof. Josefa Matyáše Trenkwalda (1870-1872). Roku 1872 odejel na studijní cestu do Uher a poté se potřetí vrátil na pražskou Akademii, tentokrát do ateliéru historické malby Jana Sweertse.

Na Akademii se roku 1875 zapletl do studentských protestů proti německému profesorovi Alfredu Woltmannovi, který v Praze přednášel dějiny umění. V jeho pojetí této tematiky se projevoval naplno německý šovinismus, když tvrdil, že starší české umění bylo převážně německého původu. +more To velice pobouřilo české studenty, kteří uspořádali protestní akci a donutili profesora Woltmanna opustit budovu Akademie. Hlavními aktéry incidentu byli Mikoláš Aleš a Antonín Chittussi. Po následném policejním vyšetřování a odpykání trestu (5 dní vězení), opustili oba na doporučení akademických představitelů školu. Po opuštění školy začal pracovat jako ilustrátor různých časopisů, hlavně časopisu Česká včela, kam přispívali i spisovatelé a básníci Jan Neruda, Jaroslav Vrchlický, Eliška Krásnohorská nebo Julius Zeyer.

Antonín Chittussi se stal populární u pokrokové veřejnosti a dostal se tak do vlasteneckých společenských a uměleckých kruhů. Seznámil se také s rodinou advokáta a poslance JUDr. +more Františka Augusta Braunera a jeho ženy Augusty Braunerové, amatérské malířky a mecenášky umění, pocházející ze šlechtické rodiny. Brzy se spřátelil hlavně s jejich dcerou Zdenkou Braunerovou, která byla jeho žačkou a pozdější významnou českou malířkou a výtvarnicí. Oba se zajímali o krajinomalbu a vedli spolu vášnivé diskuse o umění. To ona byla iniciátorkou jeho malířského zaměření na moderní realistické pojetí malby a díky ní se seznámil s existencí slavné francouzské krajinářské školy zvané Barbizonská škola.

Dílo

Jeho tvorba prošla značným vývojem od historické malby, portrétů a žánrových námětů až k plenérovému krajinářství. Od roku 1879 působil v Paříži. +more Pod vlivem malířů tzv. barbizonské školy vytvořil později lyrickou syntézu české krajiny a v podání atmosféry se přiblížil impresionismu. V jeho obrazech najdeme motivy z Barbizonského lesa, z Železných hor, jihočeských rybníků.

Období 1877-1878, Praha, okolí Prahy, povodí Vltavy

V r. 1877 si se svým spolužákem z Akademie Františkem Ženíškem pronajal ateliér na vltavském nábřeží. +more Teprve tady, ve svých třiceti letech, začal profesionálně malovat. Putoval za svými náměty do přírody v okolí Prahy i do pražských ulic. Maloval hlavně figurální motivy, portréty a žánrové náměty. Postupně se stále více věnoval malbě krajiny. (Záliba v krajinomalbě a schopnost intenzivně se do krajiny vcítit se u Chittussiho projevila již při cestě po Uhrách v r. 1873. ) Kreslil v Troji, na Petříně, u Vltavy v Davlii a na Zvíkově, vytvořil i několik olejomaleb, např. Přívoz u Davle, 1878. Přestože byly jeho práce již tehdy velmi zdařilé (Jaroslav Vrchlický napsal na jeho obrazy dva sonety), neprojevil se v nich ještě naplno autorův talent.

Období 1878-1879, Bosna

Počátkem r. 1878 vypukla rusko-turecká válka a její průběh vzbudil mezi českými vlastenci vědomí solidarity s balkánskými Slovany. +more Stejné pocity měl jistě i Antonín Chittussi, který byl od mládí veden k vlastenectví. Po uzavření rusko-tureckého míru se rozhodlo Rakousko-Uhersko vojensky obsadit Bosnu a Hercegovinu a tak musel jako povolaný záložník odjet na frontu do západní Bosny. Trpěl fyzicky, ale zejména psychicky při pohledu na zničené vesnice a jejich chudé, hladovějící obyvatele bez přístřeší. Útěchou v této nelehké době mu byla korespondence se Zdenkou Braunerovou, ze které je patrný probouzející se oboustranný milostný cit, i s její matkou Augustou Braunerovou, která věřila v jeho malířský talent a povzbuzovala ho. I ve válce vnímal malíř divokou krásu Dinárských hor a ze strastiplného vojenského pobytu, který naštěstí netrval dlouho, přivezl řadu kreseb, akvarelů a drobných olejů. Po návratu uspořádal úspěšnou výstavu svých prací v Praze v Umělecké besedě a na sklonku roku 1878 ve Vídni a podařilo se mu, za přispění přátel, shromáždit finanční prostředky a uskutečnit studijní cestu do Paříže.

Období 1879-1884, Francie

Antonín Chittussi přijel do Paříže na jaře roku 1879, pár týdnů před zahájením 4. impresionistické výstavy. +more Na střet s tímto uměleckým směrem nebyl připraven. Pro malíře přijíždějícího z Prahy, která se, v umělecké rovině, zabývala výzdobou Národního divadla, to byl příliš silný nápor. V Paříži se chtěl hlavně seznámit zblízka s díly mistrů Barbizonské školy a důkladně je prostudovat. Brzy pochopil že k tomu, aby mohl navázat na francouzské krajinářství, bude muset zapomenout na vlastní malířskou minulost. Znamenalo to oprostit se od žánrových námětů a začít znovu od začátku, jak sám napsal v dopise Augustě Braunerové "posavadní činnost má byla nadarmo". Rozhodl se odjet do Barbizonu, míst, která už před ním objevili malíři jako Théodore Rousseau, Charles Daubigny, Jules Dupré nebo Camille Corot a tvořili tu svá díla. Snahou těchto malířů bylo zobrazovat krajinu jako nositelku duševní nálady. K tomu bylo třeba důkladně studovat přírodu a její proměny v denních hodinách i ročních obdobích. To Chittussimu velice vyhovovalo, mohl tak uplatnit svoji jižanskou smyslovou vnímavost, slovanskou zádumčivost a schopnost empatie a k tomu přidat francouzskou lehkost a moderní způsob zobrazování reality. Maloval v těchto místech své Podzimy ve Fontainebleau, Vřesoviště, Západy slunce. Pilnou prací a studiem tvorby stejně zaměřených malířů dosáhl Chittussi ve velice krátké době vysoké úrovně krajinářského realismu. Z českého malíře Chittussiho se ve Francii stal umělec.

V r. 1880 se vrátil malíř z Barbizonu do Paříže, kde si pronajal ateliér na rue Blanche, čís. +more 8. Stýkal se s francouzskými malíři, svými vrstevníky, jejichž jména již pro nás dnes nejsou důležitá. Podporu a všestrannou pomoc mu nabídl hned po jeho příjezdu do Francie pařížský literát Élémir Bourges, budoucí manžel Anny Braunerové, sestry Zdenky. Antonín Chittussi se v tomto období vydával za svými náměty k řece Seině. Zobrazování vodních hladin řek, potoků, jezer a později i rybníků bylo jedním z velkých témat malíře. Rozsáhlý tematický okruh krajin s řekou představují v jeho díle např. obrazy Krajina u řeky, nebo Krajina s řekou. Velmi rád zobrazoval i přístaviště, nákladní čluny, plovoucí prádelny (bateaux-lavoirs) a další lodě plující po řece. Stále ho přitahoval i námět krajin se zapadajícím sluncem, jak je maloval ve Fontainebleau a i v tomto období se k němu vracel. Ve stejné době vytvořil i zdařilý obraz Krajina se zřícenou zdí (Spáleniště v Champigny). Určitý první dotek impresionismu by se dal vysledovat v díle Nádraží v Paříži, neboť svým námětem i zobrazením páry připomíná obraz Édouarda Maneta Le chemin de fer (Železnice) z r. 1873. Stejně tak v díle Na dráze orleánské použil oblíbený impresionistický námět vlaku jedoucího krajinou a louka plná vlčích máků zde připomíná dílo Claude Moneta.

V r. 1882 přijal Antonín Chittussi pozvání knížat Radziwillů a odjel na jejich zámek v Ermenonville, blízko Senlis, kraje plného jezer. +more Díla z tohoto období se bohužel nezachovala, kromě jednoho krásného obrazu Labutě na jezeře. Krajina na něho zřejmě silně zapůsobila, ale prostředí zámku a šlechta v něm žijící, v něm mnoho sympatií nevyvolávala. Po půlročním pobytu se vrátil do Paříže. V roce 1882 navštívil krátce Prahu, což učinil za svého pařížského pobytu několikrát. Měl v té době jedno velké přání. Toužil namalovat rozměrný obraz, v němž by zobrazil českou krajinu francouzskou malířskou technikou. Chtěl také prosadit v pařížském Salonu dílo s českým námětem. Již předtím vypozoroval, že na Salonech jsou většinou vystavována a dobře hodnocena velkorozměrová plátna, jak o tom píše i ve své korespondenci Augustě Braunerové. Záměr se mu podařilo realizovat téměř dvoumetrovým plátnem Z Českomoravské vysočiny, kterým obeslal pařížský Salon. Uznání, kterého se obrazu i jeho autorovi dostalo v hlavním městě Francie, bylo pro Chittussiho určitě zadostiučiněním. Z dalšího roku 1883 ve Francii, ale již opět neexistuje žádná dokumentace jeho tvorby. Příští rok 1884, znamená dražbu děl Antonína Chittussiho v Hôtelu Drouot a připravovaný návrat do Čech.

Pokud se týká jeho vztahu se Zdenkou Braunerovou, čekalo ho jedno velké zklamání. Osobně se setkávali jen krátce, v Praze, v Roztokách u Prahy, kde měla rodina Braunerova letní sídlo, nebo při krátkém prvním pobytu Zdenky v Paříži v r. +more 1881, a své myšlenky, dojmy a pocity si tak sdělovali jen ve své korespondenci. I přesto si Chittussi přál, aby tento vztah byl završen sňatkem se Zdenkou. Ona si ale představovala volnější vztah, aby se mohla plně věnovat malování a výtvarným činnostem, které považovala za své životní poslání. To znamenalo rozchod a zatímco se Antonín Chittussi vrátil do Čech, Zdenka stále častěji pobývala a pracovala v Paříži. Po návratu domů Antonín Chittussi ještě několikrát krátce navštívil Paříž, také v r. 1889, kdy se tam konala Světová výstava.

Období 1885-1888, Ronov a jihovýchodní Čechy

Po návratu do Čech namaloval ještě dvě zdařilá díla s tematikou řeky Vltavy. Ta se ale nevyrovnala mistrovskému dílu Potok v pahorkatině (Krajina se zříceninou hradu Ronov), které vytvořil, když na čas zavítal do svého rodného kraje. +more V r. 1886 se na pozvání přátel rozjel do jihovýchodních Čech. Našel tam krajinu širých rovin a obrovských rybníků s množstvím ryb a vodního ptactva. Tato krajina mu dala na čas zapomenout na jeho poraněnou duši. Usadil se nejprve ve vesnici Člunku u Jindřichova Hradce a potom v Třeboni. Začal pracovat na souboru obrazů jihočeských rybníků a tak vznikaly postupně obrazy, jejichž názvy odkazují na známá vodní díla: Lásenický rybník, Kapří rybník u Třeboně a další. Zároveň vytvořil třetí ze svých vrcholných děl Údolí Doubravky za soumraku, 1886, který byl téhož roku vystaven na pařížském Salonu. Tím se splnila i ta část jeho přání, aby byl v Paříži na Salonu vystaven obraz s českou tematikou.

V příštím roce pak namaloval obraz Paříž z Montmartru, 1887, určitou zvláštnost v tvorbě krajináře, který v něm zpracoval téma velkého města. V témže roce se u Chittussiho projevily první zdravotní potíže, způsobené zřejmě častými pobyty ve volné přírodě bez ohledu na počasí. +more Následující rok namaloval ještě nevelký obrázek jihočeských Prachatic, ale jeho zdravotní stav se neustále zhoršoval. Vyšehradském hřbitově.

Období 1889-1891, Praha, Tatry

Zhoršujícímu se zdravotnímu stavu chtěl čelit další prací a namaloval svůj největší obraz Pohled na Prahu ze Strahova, 1889. Následná výstava jediného obrazu v Rudolfinu se ale nesetkala s úspěchem. +more Plánoval namalovat ještě velká panoramata Paříže a Říma, ale nedostávalo se mu už sil. Lékaři u něho zjistili tuberkulózu a doporučili léčení. Odjel na léčení do Tater, ale na záchranu zničeného zdraví už bylo pozdě. Z této doby pochází ještě drobné svěží malby většinou přímo s plenéru. Po návratu z léčení zemřel v Praze na Vinohradech, dne 1. května 1891 ve věku 43 let. Je pohřben na pražském Vyšehradském hřbitově.

Významná díla

Krajina u Asnières, 1879 * Gentilly-Arcueil, 1879 * Krajina se zřícenou zdí (Spáleniště u Champigny), 1881 * Z Českomoravské vysočiny, 1882 * Potok v pahorkatině (Krajina se zříceninou hradu Ronov) 1885/1886 * Údolí Doubravky za soumraku, 1886 * Rašeliniště u Člunku, 1886 * Lásenický rybník 1886

Sbírky

Řada malířových obrazů byla rozprodána do soukromých zahraničních sbírek. V České republice mají díla Antonína Chittussiho ve svých sbírkách kromě Národní galerie v Praze i dvě muzea: Muzeum umění Olomouc a České muzeum výtvarných umění v Praze; dále jsou jeho díla také ve sbírkách galerií měst: Hluboká nad Vltavou, Hradec Králové, Cheb, Jihlava, Klatovy-Klenová, Liberec, Litoměřice, Olomouc, Ostrava, Pardubice, Roudnice nad Labem a Zlín.

Výstavy a kritiky

Po smrti Antonína Chittussiho byl v r. 1892 vystaven soubor 164 jeho obrazů. +more Celé skupiny umělcových děl jsou ale bohužel pro nás ztraceny; z velké části bosenský cyklus, plátna z Ermenonville a desítky obrazů z barbizonského a pařížského období, které malíř prodal na aukcích v r. 1884.

Vzhledem k rozptýlenosti díla Antonína Chittussiho v muzeích a galeriích různých měst České republiky nebylo jednoduché uspořádat šířeji koncipovanou výstavu jeho tvorby. Tuto situaci komplikoval také fakt, že Antonín Chittussi značnou část svých prací nedatoval a v některých případech datum vzniku díla sám opravil. +more Tak teprve v letech * 1975 a 1976 proběhly výstavy s názvem Antonín Chittussi v Gottwaldově, Pardubicích a Liberci, * 1996 uspořádala Národní galerie v Praze výstavu Antonín Chittussi ve Valdštejnské jízdárně, * 2007 proběhla výstava Antonín Chittussi a jeho pohledy na česká města v Oblastní galerii Vysočiny v Jihlavě, která představila malíře také jako tvůrce městských vedut, * 2012 se uskutečnila výstava k 165. výročí narození Antonína Chittussiho s názvem Region a svět ve Východočeské galerii v Pardubicích.

Při hodnocení díla Antonína Chittussiho není dosud zcela vyjasněna otázka, zda a nakolik byl nebo nebyl impresionista. Podle některých kritiků i malířů nebylo možné žít několik roků v Paříži té doby a nebýt přitom tímto malířským směrem ovlivněn. +more U Antonína Chittussiho se vliv impresionismu však neprojevil v zásadě v jeho malířské technice, ale v rovině teoreticko-filozofické; výběrem některých námětů a důrazem na vyzařování atmosféry díla.

Historikové umění i znalci oboru se však shodují, že Antonínu Chittussimu se podařilo zařadit české krajinářství do evropských souvislostí. Přinesl do české krajinomalby osobitý styl inspirovaný mistry Barbizonské školy s ozvuky impresionismu, které převzaly a rozpracovaly další generace českých krajinářů.

Záznam v Encyklopedii světového malířství na str. 266 mu věnovali autoři PhDr. Mráz a PhDr. Mrázová.

Zajímavosti

Chittussiho obraz Krajina se zámkem v Chantilly vyšel v roce 1997 na české poštovní známce. Tato známka vyhrála anketu o nejkrásnější známku roku. +more * Jeho jméno nese galerie v jeho rodném městě Ronově nad Doubravou i údolí v jeho rodném kraji a jmenují se po něm ulice v řadě měst včetně Prahy (Praha 6-Bubeneč). * Chittussiho obraz Při západu slunce z roku 1880 se v aukci v roce 2015 prodal za 2,04 milionu korun.

Galerie

Soubor:Slovenská krajina pod Tatrami. JPG|Antonín Chittussi - Slovenská krajina pod Tatrami Soubor:Chittussi 03. +morejpg|Na dráze orleánské Soubor:Chittussi. jpg|Předměstí Paříže Soubor:Chittussi - Cesta k mori. jpg|Cesta k moři Soubor:Antonín Chittussi - Paris as Viewed from Montmartre. JPG|Paříž z Montmartru, 1887 Soubor:Antonín Chittussi. jpg|alt=Antonín Chittussi - Olej na dřevě|Antonín Chittussi - Studie kachny ve čtyřech polohách a zajíce.

Reference

Literatura

Blažíčková-Horová Naděžda, Sekyrka Tomáš (eds. ), Odkaz Josefa Hlávky Národní galerii v Praze, Národní galerie v Praze 2008, * * * * * * Prahl R. +more, Antonín Chittussi, NG Praha 1996 * * PRAHL, Roman. Chittussi. Praha: Academia, 2020, .

Externí odkazy

[url=http://www. ceskatelevize. +morecz/ct24/kultura/180618-antonin-chittussi-z-udoli-doubravky/]ČT, 2012, dokument Antonín Chittussi: Z údolí Doubravky[/url] * [url=http://www. rodon. cz/zivotopisy-umelcu/Chittussi-Antonin-10]Antonín Chittussi, životopis[/url] * [url=http://www. rozhlas. cz/toulky/vysila_praha/_zprava/868-schuzka-chittussi-zacal-ve-triceti--1009435]Chittussi začal ve třiceti[/url] Josef Veselý - Toulky českou minulostí * [url=http://www. rozhlas. cz/mozaika/vytvarne/_zprava/antonin-chittussi-18471891-region-a-svet--1117271]ČRO Vltava 1. 10. 2012[/url] * [url=http://pelhrimovsky. denik. cz/zpravy_region/250212pe-rozhovor-chittussi. html]Malíř byl temperamentní po italském otci, říká Adriana Chittussi[/url], Karolína Hovorková, Pelhřimovský deník 25. 2. 2012 * [url=https://vltava. rozhlas. cz/opravdu-je-znate-6488834#play]Opravdu je znáte. [/url] Portrét v pohledu historika umění Jaromíra Zeminy.

Kategorie:České malířství 19. +more století Kategorie:Čeští malíři 19. století Kategorie:Čeští krajináři Kategorie:Narození 1847 Kategorie:Úmrtí 1891 Kategorie:Pohřbení na Vyšehradě Kategorie:Češi italského původu Kategorie:Narození 1. prosince Kategorie:Muži Kategorie:Narození v Ronově nad Doubravou Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Úmrtí 1. května.