Antonín Formandl

Antonín Formandl (28. května 1882 Hodonín - 20. listopadu 1931 Brodek u Přerova) byl továrník v městysi Brodek u Přerova, filantrop, vicepresident olomoucké Obchodní a živnostenské komory, člen Československé ústřední rady železniční, člen předsednictva České obce sokolské, předseda České sportovní společnosti v Olomouci, funkcionář Československé národní demokracie, člen okresního Národního výboru v Moravské Třebové, zakládající člen Spolku Národního divadla Moravsko-slezského aj.

Mládí

Antonín Formandl se narodil 28. května 1882 v Hodoníně, kde se v kovárně jeho děda Ignáce vyučil TGM. +more Ve 4 letech mu umřel otec (1853-1887), když se jako člen komise pro živelné pohromy nachladil při pochůzce. Antonín vychodil v Hodoníně českou obecnou školu a německou měšťanskou školu. Ve 14 letech se s matkou a tetou přestěhoval do Vídně a nechal se zapsat do Petzeltovy obchodní školy. V 17 mu umřela matka (1854-1899).

Zaměstnání

Nejprve v malé továrně na židle ve Veselí, potom v brněnské firmě Samuela Cerkoviče. Za sirotčí peníze si udělal vojenský kurz jako jednoroční dobrovolník, aby v případě odvodu mohl sloužit jako důstojník. +more Cerkovič ho pak v rámci školení na ředitelské místo poslal ke svému bratru do vídeňské pobočky své firmy.  Bydlel u rodiny Grübäckové a vstoupil tehdy do spolku katolické mládeže. Pak přešel jako šéf kanceláře k firmě Hammer a Dvořák majitele Felixe Pfeifera ve III. okrese. V Československém zpěváckém spolku ve Vídni Lumír se seznámil s budoucí manželkou Martou Pelikánovu, která též navštěvovala Petzeltovu obchodní školu. Roku 1905 se ve Vídni oženil. Roku 1908 byl ředitelem mlýna v jugoslávském Kranj, kde v místním Sokole působil jako cvičitel. Před rokem 1914 vstoupil do služeb chemické továrny Luttnar v Moravské Ostravě. Členem zdejší sokolské jednoty byl od roku 1909. Byl zde též členem Národního výboru a zakládajícím členem Spolku Národního divadla Moravsko-slezského a byl první, kdo se přihlásil s větším obnosem k zřízení divadla. Stanul tehdy v jeho výboru jako divadelní referent.

Továrníkem v Brodku u Přerova

Brodecká pobočka firmy Augustin Luttnar, Moravská Ostrava, byla 16. listopadu 1919 převedena na jejího dosavadního ředitele a od počátku roku 1920 nesla firma název Chemická továrna a impregnace dřeva A. +more Formandl, Brodek. Nový majitel postupně rozšířil plochu závodu, v roce 1919 zřídil podnikovou železniční vlečku, kterou ještě v letech 1921 a 1930 rozšířil.  Továrna se věnovala výrobě technických tuků, leštidel a cídidel, barev a laků a zejména impregnaci železničních pražců a telegrafních sloupů. Součástí areálu továrny byla i tzv. Luttnarova vila, vystavěná předchozím majitelem továrny, s parkovou úpravou okolí a soukromým tenisovým kurtem. Roku 1823 měla Chemická továrna a impregnace dřeva Antonína Formandla s prokuristy Bohumil Ležátek a Anton Mühl svůj poboční závod: v Praze na Královských Vinohradech, Korunní třída 47.

Továrník Formandl byl štědrým podporovatelem své obce, kde postavil nákladem více než miliónu korun sokolovnu, kam byla umístěna i Masarykova knihovna a čítárna městyse Brodku u Přerova, jejíž knihovní rady se stal místopředsedou. V srpnu roku 1920 se započalo se stavbou a roku 1921 sokolovna stála. +more Roku 1921 byl zvolen starostou jednoty, roku 1922 starostou župy Středomoravské župy Kratochvílovy v Přerově a roku 1925 členem předsednictva ČOS.

V obci financoval chod mateřské školy a zasloužil se i o vybudování měšťanské školy. Podle zápisu v kronice byla založena soukromá mateřská škola v roce 1920 místním továrníkem Antonínem Formandlem, který ji finančně zajišťoval. +more Do této mateřské školy byl zapsáno 44 dětí a byla nejprve prozatímně umístěna v budově měsťanské školy, později natrvalo v budově zrušeného hostince. Po smrti A. Formandla nemohla obec z finančních důvodů mateřskou školu provozovat, a proto byla v roce 1932 uzavřena.

Byl známým menšinovým podporovatelem. Ve své domácí kolonii pravidelně v prázdninovém ozdravném programu Českého Srdce hostil chudé děti z českých vídeňských rodin, kterým také vždy daroval oděv a obuv. +more Roku 1922 tak přijal na prázdniny do své domácí kolonie menšinových dětí také dva žáky Českého reformního reálného gymnázia Matice osvěty lidové v Čes. Těšíně a daroval jim o děv a obuv.

Dne 6. dubna 1924 poděkoval v uvítací řeči +more_Emanuel_Ambros'>prof. Emanuelu Ambrosovi, při jeho přednášce v Brodku u Přerova, za obětavou účast a práci při stoletém výročí narození Bedřicha Smetany v kraji.

"Formandl patřil mezi nejvýznačnější národohospodářské autority v republice. Od převratu (1918) byl členem a od roku 1926 viceprezidentem olomoucké Obchodní a živnostenské komory, Olomoucká komora v něm měla nenahraditelného člena. +more Byl jedním z nejvýznačnějších členů státní ústřední rady Železniční v Praze, kde jeho názory a slova bývaly vždy rozhodnými. " Dále byl předsedou místní skupiny Ústředního svazu čs. průmyslníků.

Obrana Jakuba Demla

Roku 1925 Antonín Formandl velmi odvážně vystoupil článkem ve Zpravodaji své Sokolské župy Středomoravské na obranu Jakuba Demla, když na něj bylo útočeno pro jeho kněžství. Článek uzavřel: „Bojujme proti špatným zásadám a špatným činům, nesuďme však svědomí svých bratrů a sester; k tomu schází nám vševědoucnost a neomylnost. +more” Deml pak článek otiskl ve svých Šlépějích.

Dopis Karla Kramáře

Jako věrný stoupenec strany a čelný funkcionář byl roku 1929 A. Formandl na kandidátní listině Československé národní demokracie (s předsedou Karlem Kramářem) na 8. +more místě volebního kraje Olomouc. V září roku 1930 mu Karel Kramář v osobním dopise vzdal srdečné díky „za dosavadní nadšenou, vytrvalou a obětavou práci pro Sokolstvo a naši věc národní i pro rozvoj naší strany” a prosil ho, aby v ní nadále vytrval. Kramář dopis napsal proto, že se Formandl patrně ohradil proti kritice projevu starosty Sokola Scheinerra z pera Jana Eberta v Národní Myšlence.   Formandl byl také jedním ze zakladatelů a obětavých členů Tiskařského a vydavatelského družstva Obzor v Přerově. Ačkoliv byl národním demokratem, nesouhlasil v posledních letech s politikou strany a vystupoval zvláště proti fašistickým živlům ve straně.

Hostitel bratrů Koželuhových

Dne 25. května 1930 se jako předseda České sportovní společnosti v Olomouci (CSS) a díky svým společenským stykům zasloužil o návštěvu sportovce světového formátu, Karla Koželuha v Olomouci. +more Hostil ho i s bratrem Janem ve své vile, kde přenocovali. Druhý den se zde ještě konal slavnostní oběd s ostatními funkcionáři CSS. (O návštěvě podrobně referoval deník Pozor. ) Formandl byl v roce 1930 zvolen v pořadí třetím předsedou České sportovní společnosti v Olomouci, ale v polovině správního období ustal ve své činnosti pro neshody České obce sokolské s Českou lawn-tennisovou asociací. Vedle svého oblíbeného tenisu byl obětavým podporovatelem veškerého sportovního dění. Již v roce 1922 věnoval 10 000 Kč na zřízení sportovního stadionu v Olomouci. Za jeho působení doznala ČSS v Olomouci všestranného rozkvětu.

Dle Společenského adresáře pro roky 1930-31 byl členem Pánského Klubu v Brně, který zde vznikl po anglickém vzoru. Dne 20. +more prosince 1930, byl na ustavující valné hromadě zvolen předsedou spolku „Dětská ozdravovna Charlotty Masarykové“ v Čekyni u Přerova.

Řešení krize obchodem s Ruskem

V dubnu 1931 průmyslník podal na plenární schůzi Obchodní a živnostenské komory pilný návrh na řešení hospodářské krize jako první národní demokrat - uznání Ruska de jure. Vystoupil tak proti názorům Kramářovým a většiny strany. +more Návrh vyvolal pobouření ale návrh ani po žádosti neodvolal a očekávalo se tedy, že bude Formandl volán k zodpovědnosti. Formandl pravil:.

Sebevražda

Těsně přes smrtí měl být jmenován členem státní komise pro povolování státních úvěrů. Továrník Formandl ukončil svůj život ve své vile ranou z revolveru 20. +more listopadu 1931 v 9 hodin ráno. Příčinou sebevraždy byly finanční nesnáze, do nichž továrník se dostal při rozšiřováni své továrny o gumárnu. Vystupňovalo se tehdy nekryté zadlužování továrny až do výše 5 miliónů, které probíhalo již od roku 1924, kdy vzniklo finanční spojení a subvencování firmy Formandl Rolnickou záložnou v Brodku. Pohřeb zesnulého se konal v neděli v 15. hod. v Brodku, odkud byl převezen k zpopelnění do Moravské Ostravy. Byl jedním z prvních průkopníků pohřbívání žehem na Moravě. Pohřbu účastnilo se více než 3000 osob.

Reference

Kategorie:Čeští podnikatelé Kategorie:Členové Československé národní demokracie Kategorie:Členové Sokola Kategorie:Narození 1882 Kategorie:Narození 28. +more května Kategorie:Narození v Hodoníně Kategorie:Úmrtí 1931 Kategorie:Úmrtí 20. listopadu Kategorie:Úmrtí v okrese Přerov Kategorie:Sebevrazi Kategorie:Muži.