Apodiktický
Author
Albert FloresApodiktický je filozofický pojem, který se používá k označení tvrzení, které je absolutně jisté a které nelze zpochybnit. Pojem pochází z řeckého slova apódiktikos, což znamená „výkladový“ nebo „důkazný“. V logice se pojem apodiktického tvrzení používá k označení tvrzení, které je nezpochybnitelné a které je pravdivé nezávisle na případných argumentech nebo důkazech. V filozofii se pojem apodiktického používá k označení tvrzení, které je tak jisté, že nemůže být zpochybněno ani se mu nelze vyhnout. Apodiktická tvrzení jsou často považována za základní pravdy, na kterých je možné postavit vědecké a filozofické argumenty. V české Wikipedii existuje samostatný článek, který se věnuje pojmu apodiktický a jeho významu ve filozofii a logice.
Apodiktický z řeckého αποδεικτικος = průkazný, k αποδεικνυμι = dokazuji.
naprosto jistý, nepochybný, nezvratný, nepřipouštějící námitek
apodiktický soud: soud, kterým se něco uznává za nutně jsoucí
Apodikticky formulované právo ve Starém zákoně
Na rozdíl od práva formulovaného kazuisticky nepřipouští žádné "když" nebo "jestliže", ale jde rovnou k věci bez výjimek a pochybností.
Příkladem může být skupina po sobě následujících ustanovení z Exodu (Ex 22:21-23). * Verš 21 je formulován apodikticky - neexistuje výjimka pro útisk vdovy nebo sirotka. +more * Verše 22 a 23 jsou kazuistickým vyjádřením následků možného konkrétního způsobu porušení předchozího apodikta:.
21 Žádnou vdovu a sirotka nebudete utiskovat. 22 Jestliže je přece budeš utiskovat a oni budou ke mně úpět, jistě jejich úpění vyslyším. +more 23 Vzplanu hněvem a pobiji vás mečem, takže z vašich žen budou vdovy a z vašich synů sirotci.