Apoteóza Umění (Jan Harmensz. Muller)
![Avatar](assets/img/avatar/39.jpg)
Author
Albert FloresFáma uvádí Uměny na Olymp (Apoteóza umění) je mědiryt, který zhotovil roku 1597 nizozemský rytec Jan Harmensz. Muller podle předlohy Bartholomea Sprangera. Grafický list je součástí sbírky grafiky a kresby Národní galerie v Praze. Jan Harmensz. Muller, Apoteóza Umění, Národní galerie v Praze
Popis a zařazení
Mědiryt, soutisk ze dvou desek, III. stav. +more Horní část: deska 330 x 495 mm (papír 334x502 mm), dolní část: deska 343 x 497 mm (papír 357x502 mm). Nad rámečkem s dedikačním nápisem je uveden autor předlohy (B. Sprangers inven(tit)), v rámečku dole uveden rytec (Joannes Mullerus sculpsit). Pochází ze sbírek Dietrichsteinů na zámku Libochovice, inv. č. R 170750, R 170751.
Jan Harmensz. +more Muller, považovaný svými současníky za jednoho z nejlepších evropských grafiků, spolupracoval s umělci, kteří pracovali na dvoře císaře Rudolfa II. v Praze. Jak uvádí latinsky psaná dedikace, Bartholomaeus Spranger tuto rytinu, zhotovenou podle jeho vlastní předlohy, věnoval senátorům a konzulům Antverp jako dík za podporu umění a z vděčnosti k vlasti.
Samotná manýristická kompozice obrazu má několik vrstev děje a reaguje na bezprostřední ohrožení monarchie ze strany Osmanské říše. Ve středu obrazu tři Nymfy, představitelky Malířství, Sochařství a Architektury, pozdvihuje vzhůru do oblaku na nebeský Olymp bohyně slávy Fáma a zdola přispívá dechem bůh západního větru Zefyros (vítr symbolizují jarní květy). +more Ohrožují je střely tureckých vojáků, kteří jsou zobrazeni vpravo. Na oblačném Olympu očekává Nymfy vládce bohů Zeus, s jehož pomocí mají být nepřátelé poraženi, aby se Umění mohlo vrátit do opuštěných království. Mezi olympskými bohy po Diově pravici stojí jako ochránkyně umění Pallas Athéna a vedle ní Poseidón, po jeho levici božský posel Merkur, který byl velmi populární na dvoře Rudolfa II. (bývá zobrazován jako vynálezce Umění, někdy s malířskou paletou). Vlevo dole zástup pozemských vládců s prapory a znaky papeže, císaře, evropských zemí a měst hledí na malíře (Sprangera. ), který maluje bohyni vítězství Níké s vavřínovým věncem a palmou vítězství v rukou. Také Amor, zobrazený ve středu obrazu, má v jedné ruce vavřínový věnec a druhou se opírá o štít s císařskou orlicí a dvojicí herkulovských sloupů. Nositelé poselství Níké a Amor tím sdělují, že císař a Umění nakonec společně porazí tureckou hrozbu.
Reference
Literatura
Alena Volrábová (ed. ), 101/I Mistrovská díla Sbírky grafiky a kresby Národní galerie v Praze, NG v Praze 2008, * Vít Vlnas (ed. +more) Umění baroka a manýrismu v Čechách. Průvodce stálou expozicí Sbírky starého umění Národní galerie v Praze v klášteře sv. Jiří, Praha 2005, s. 106 * Ger Luijten, Christian Schuckmann (eds. ) The New Hollstein, Dutch and Flemish Etchings, Engravings and Woodcuts 1450-1700. II 76, Rotterdam 1996-1999 * Eliška Fučíková (ed. ), Rudolf II. a Praha. Císařský dvůr a rezidenční město jako kulturní a duchovní centrum střední Evropy. Správa Pražského hradu, Praha, Londýn, Milán 1997, s. 103 * E. K. J. Reznicek, Muller, Jan (Harmensz. ), in: Jane Turner (ed. ) The Dictionary of Art, vol. 22, Grove, New York, 1996, pp. 272-273 * Martin Zlatohlávek (ed. ), 1996, Italské renesanční umění z českých sbírek. Kresby a grafika. Národní galerie v Praze 1996, * Petra Kruse (ed. ) Prag um 1600: Kunst und Kultur am Hofe Rudolfs II, Kunsthistorisches Museum Wien, Luca Verlag, Essen, Wien 1988 * Hans Mielke, Manierismus in Holland um 1600: Kuppferstiche, Holzschnitte und Zeichnungen aus dem Berliner Kupferstichkabbinett, Berlin 1979, s. 33-34.
Kategorie:Sbírka Národní galerie v Praze Kategorie:Manýrismus