Arcibiskupský palác (Trnava)

Technology

12 hours ago

Author

Arcibiskupský palác v Trnavě je historická budova, která se nachází v centru města Trnava na Slovensku. Palác byl postaven v barokním slohu v 18. století a sloužil jako rezidence trnavských arcibiskupů. Palác je známý svým bohatě zdobeným interiérem a rozsáhlými zahradami. V paláci se nachází několik významných místností, včetně zrcadlové síně, knihovny a kaple. Během své existence palác sloužil jako sídlo arcibiskupského úřadu, který měl významnou roli v církevním, kulturním a politickém životě v regionu. Po druhé světové válce byl palác znárodněn a sloužil různým účelům, včetně muzea a školy. V současnosti se palác používá jako kancelářské prostory a také jako kulturní a koncertní centrum. Arcibiskupský palác v Trnavě je významnou památkou slovenského baroka a představuje důležitou součást kulturního dědictví města Trnava.

Arcibiskupský palác je renesanční patrová budova v Trnavě, původem z roku 1562. Byla vybudována na starších gotických základech. Koncem 16. století byla přistavěna dvorní křídla. V roce 1615 byl doplněn archiv a knihovna. Do roku 1820 v arcibiskupském paláci sídlili arcibiskupové.

Dějiny

Arcibiskupský palác se nachází jižně od Dómu sv. Mikuláše. +more Palác s uzavřeným nádvořím dal v roce 1562 vybudovat arcibiskup Mikuláš Oláh jako svoji rezidenci. Arcibiskupský palác byl do roku 1820 sídlem ostřihomských arcibiskupů. Renesanční arcibiskupský palác byl zbudován na místě starších středověkých domů, z gotických prvků se zachovaly okna kaple ve dvoře. Rozsáhlá barokní přestavba města a mladší slohové období se v porovnání s ostatní architekturou paláce dotkly v podstatně menším rozsahu. Vzhledem k renesančním prvkům v podobě kleneb a portálů zachovaných v interiéru se arcibiskupský palác považuje za reprezentativní ukázku trnavské renesance. Pod severním křídlem rovnoběžným s farním kostelem se nachází rozlehlá, původně vícepodlažní hospoda připomínající sklepy pod hradem Červený Kameň. Průčelí paláce zdobí kamenné erby M. Olah, J. Szelepcsényiho a erb arcibiskupa F. Forgáche, kteří pro potřeby knihovny, tiskárny a archivu nechali v roce 1615 na severní straně přistavit ještě jedno křídlo budovy, směřující do náměstí.