Argos
Author
Albert FloresArgos (řecky Ἄργος, latinsky Argus) je v řecké mytologii jméno několika postav.
Argos - stooký pastýř
Hermés, Ió (v podobě krávy) a Argos na starořecké amfoře Záletný nejvyšší bůh Zeus se zamiloval do kněžky Íó a před svou žárlivou manželkou Hérou ji skryl v podobě krávy. +more Ovšem Héra zjistila, jak se věci mají a Dia přemluvila, aby jí krávu daroval. Nechala ji potom hlídat stookým (někdy ovšem popisovaným jako jednooký či čtyřoký) pastýřem Argem, obrem z pradávných dob, konajícím většinou dobro.
Zeus poslal boha Herma, aby pastýře zabil. Poté Héra poslala na začarovanou Íó velkého ováda, který ji zahnal až k severozápadnímu moři, které bylo po ní nazváno mořem Iónským. +more Tam však pouť Íó neskončila, prchala před ovádem až do Egypta, kde porodila Diova syna Epafa.
Argovýma očima pak Héra ozdobila paví ocas.
Argos - stavitel lodi
Jiný Argos byl synem Arestora. Proslavil se tím, že postavil slavnou loď Argó, na níž Argonauti pluli do Kolchidy pro zlaté rouno. +more Loď provázela a chránila na cestě bohyně Athéna. Vůdcem výpravy byl Iásón, právoplatný nástupce trůnu v Iólku, který se však naplnění svého práva nikdy nedočkal. Jménem Argos prý také Argonauti nazvali místo, kde loď poprvé na své dlouhé cestě přistála.
Argos - syn Frixův
Nositelem jména Argos byl také nejstarší syn Frixa, syna orchomenského krále Athamanta a bohyně oblaků Nefelé. Frixos byl jako dítě počátkem legendy o zlatém rounu, když ho před obětováním bohům unesl i se sestrou Hellé zlatý beran do daleké Kolchidy. +more Tam se oženil s Chalkiopé a měl s ní čtyři syny, nejstaršího Arga, nejmladší se jmenoval Frontis.
Argos - město
Město při vrchu Larissa na Peloponésu, hlavní město řecké Argolidy, východně od Lakónie a Arkadie, jedno ze středisek mykénské kultury. Vedlo mnoho válek proti Spartě, vyvrátilo v roce +more_n. _l. '>468 př. n. l. Mykény a Tiryos, spravovalo nemejské hry. Bylo jedním z prvních demokratických území spřátelených s Athénami.
Odkazy
Literatura
Gerhard Löwe, Heindrich Alexander Stoll, ABC Antiky * Publius Ovidius Naso, Proměny * Rudolf Mertlík, Starověké báje a pověsti * Vojtěch Zamarovský, Bohové a hrdinové antických bájí
Externí odkazy
Kategorie:Hrdinové a postavy řecké mytologie Kategorie:Giganti