Argus As 10

Argus As 10 byl německý pístový letecký motor používaný v menších německých letounech během a krátce po druhé světové válce. Mezi typy letounů, které jím byly poháněny, patřily např. cvičné Arado Ar 66 a Focke-Wulf Fw 56 Stösser, pozorovací a spojovací Fieseler Fi 156 Storch nebo spojovací Messerschmitt Bf 108.

První exemplář byl vyroben v roce 1928.

Popis motoru

Byl to vzduchem chlazený motor, osmiválec s dvěma řadami dolů obrácených válců sestavenými do V. Skříň klikové hřídele motoru byla odlita z hliníkové slitiny (z elektronu), hřídel sama z chromniklové oceli a byla umístěna na 6 válečkových ložiskách. +more Tah vrtule byl zachycen ložiskem stejného typu. Písty byly z hliníkové slitiny. Každý válec měl po jednom sacím a jednom výfukovém ventilu. Ventily byly řízeny vačkovou hřídelí přes táhla a vahadélka a měly po dvou perech. Mazání se dělo pomocí třídílné pumpy s ozubenými kolečky. Karburátory byly dva značky Sum; sací potrubí bylo předhříváno výfukovými plyny. Dva magnety Bosch byly namontovány v přední části motoru. Startování motoru bylo ruční. Později byly motory opatřeny elektrickými spouštěči, napájenými buď palubní baterií, nebo z venkovního zdroje. V případě potřeby bylo možné motory nastartovat též ruční klikou nebo stlačeným vzduchem. Motorové lože bylo svařeno z ocelových trubek a pevně spojeno s trupem. Letecký motor Argus As 10 (1931).

Výroba v Protektorátu Čechy a Morava

Kumpera) Krátce po vzniku Protektorátu Čechy a Morava 22. +more června 1939 navštívil továrnu Walter vůdce Hospodářské skupiny leteckého průmyslu v Berlíně a předseda Říšského svazu německého leteckého průmyslu admirál m. s. Lahs, provázen Ing. Dr. Jastrowem z téhož úřadu. Význačné hosty provedl generální ředitel továrny Walter Ing. Antonín Kumpera spolu s technickým ředitelem Ing. F. A. Barvitiem a ředitelem Ing. J. Šustou všemi výrobními a zkušebními odděleními továrny a podal jim podrobný, se zájmem sledovaný výklad o celé výrobě leteckých motorů Walter. Návštěva asi byla spokojena, protože o necelý rok později začala továrna přejmenovaná na Walter Automobil und Flugmotoren Fabrik A. G. Prag-Jinonitz vyrábět německé motory Argus As 10 C.

Po vypuknutí druhé světové války a okupace zbytku Československa byla továrna podřízena firmě Argus Motorenwerke A. G. +more Berlin a vyráběla pro potřeby okupantů letecké motory Argus. Antonín Kumpera sice ve vedení firmy zůstal, ale „kolektivním prokuristou“ firmy byl německý zmocněnec a exponent gestapa Gustav Klestil, narozený ve Vídni. Po absolvování vojenské akademie se stal důstojníkem z povolání v československé armádě. Z ní odešel a pravděpodobně působil už před válkou v zahraničí pro Německo. Po okupaci se přihlásil k německé národnosti. Vzápětí za Klestilem přišli další spolupracovníci nacistů.

Motory As 10 C, které jinonická továrna vyráběla v letech 1940-42, se montovaly do letounů Fieseler Fi 156. Osmiválcový motor do V (invertní dvouřadý s reduktorem) se zdvihovým objemem 12,7 l podával výkon 162-177 kW/220-240 k při 2000 ot/min. +more Celkem bylo v Jinonicích vyrobeno 1920 kusů.

Využití v Československu

Jedním z velice rozšířených motorů pro lehká kurýrní, cvičná a turistická letadla ve třicátých a čtyřicátých letech minulého století byl invertní řadový osmiválec Argus As 10. Vyráběla jej především berlínská firma Argus Motoren Gesellschaft m. +moreb. H. a montoval se hlavně do víceúčelových hornoplošníků Fieseler Fi 156 Storch.

Právě tyto letouny byly u nás zavedeny za 2. světové války do výroby u firmy Ing. +more J. Mráz továrna letadel v Chocni. Za války po odchodu ing. Pavla Beneše se firma jmenovala Ing. J. Mráz, Flugzeugfabrik. Výroba tohoto výborného letounu zahájená v roce 1944 pokračovala u Mrázů i po válce pod názvem K-65 Čáp do roku 1949 a tyto letouny s motory Argus sloužily československým letcům až do poloviny šedesátých let. Celkem bylo vyrobeno s motorem Argus 10 C celkem 138 letounů původně označených jako C-5 a později přeznačených pro vojenskou službu na K-65. Malé série těchto letounů přebíralo bezpečnostní letectvo a ČSA pro svou společnost Agrolet. Zemědělská verze byla využívána až do příchodu letadel L-60 Brigadýr. Většina letounů Čáp skončila svou pouť v čs. aeroklubech Svazarmu. Argus As 10 pro letoun K-65 Čáp (LM Kbely) V letech 1942-1946 bylo v Moravanu n. p. v Otrokovicích (za války Zlínské letecké závody, po válce Zlínavion) vyvíjeno a po válce vyrobeno s tímto motorem i dopravní letadlo Zlin Z-20. Letoun byl zalétán 14. března 1946 Ladislavem Švábem a imatrikulován jako OK-VCA. Tento stroj však do další výroby nebyl zařazen a tento jediný letoun byl z leteckého rejstříku vymazán již v roce 1947.

Použití

Motor Argus As 10c v letounu Messerschmitt Bf 108 Taifun * Arado Ar 66 * Arado Ar 76 * Dornier Do 12 * +more510'>Farman F. 510 Monitor II * Fieseler Fi 156 Storch (K-65 Čáp) * Focke-Wulf Fw 56 Stösser * Focke-Wulf Fw 58 * Gotha Go 145 * Henschel Hs 121 * Kayaba Ka-1 * Klemm Kl 151 * Messerschmitt Bf 108 Taifun * Rogožarski SIM-XIV-H * Siebel Si 201 * Zlin Z-20.

Specifikace (As 10 C)

Argus As 10 C3 v letounu Fieseler Fi 156 Storch

Technické údaje

Typ: Vzduchem chlazený, pístový, invertní, letadlový osmiválec do V (90°) * Vrtání: 120 mm * Zdvih: 140 mm * Objem válců: 12,667 l * Délka: 1 105 mm * Šířka: 880 mm * Výška: 936 mm * Suchá hmotnost: 213 kg

Součásti

Ventilový rozvod: Dva ventily jeden válec * Palivová soustava: karburátor * Mazací soustava: Suchá kliková skříň s jedním tlakovým a dvěma odsávacími čerpadly * Chladicí soustava: Chlazení vzduchem

Výkony

Výkon:240 PS (176,52 kW) při 2 000 ot. /min (vzletový výkon 5 min. +more) * Měrný výkon: 14,8 kW/l * Kompresní poměr: 5,9:1 * Poměr výkon/hmotnost: 0,835 kW/kg.

Reference

Literatura

TOMÁŠ, Karel. [url=https://kramerius. +morearmy. cz/view/uuid:449b48c8-b374-4891-8dbc-6e1b5aca31cc. page=uuid:cc779f03-9ec8-11e9-94ac-005056b73ae5]Zlínská dvacítka[/url], Letectví 1946, č. 5. , s. 134-135.

Externí odkazy

[url=https://www.valka.cz/Argus-As-10-C-t66588]Argus As 10 C[/url] na valka.cz * [url=https://www.valka.cz/Zlin-Z-20-t8943]Zlín Z-20[/url] na valka.cz

As 10