Arnošt Josef z Valdštejna

Arnošt Josef z Valdštejna (7. června 1654 Praha - 28. června 1708 Praha) byl český šlechtic, podnikatel a politik. Vynikl jako budovatel rozsáhlého rodového majetku ve středních a severních Čechách. Od smrti Albrechta z Valdštejna byl v dějinách rodu jedním z nejbohatších Valdštejnů.

Rodina

Pocházel z tzv. hrádecké větve rodu Valdštejnů. +more Byl synem hraběte Ferdinanda Arnošta z Valdštejna († 1656), předčasně zemřelého politika a diplomata, a jeho druhé manželky Marie Eleonory, rozené hraběnky z Rottalu (1629-1655). Měl dva starší bratry Ferdinanda Františka (1651-1667) a Jana Maxmiliána (1652-1668), oba však zemřeli v dětském věku. V roce 1679 se v Praze oženil s Marií Annou Kokořovcovou z Kokořova (1651-1687), vdovou po Maxmiliánu z Fürstenberka (1651-1676), který padl ve válce. Marie Anna Kokořovcová proslula především jako iniciátorka vzniku křížové cesty pod hradem Bezděz. Z jejich manželství se narodilo šest dětí, synové František Josef (1680-1722) a Jan Josef (1684-1731) si rozdělili dědictví po otci a na rozdíl od něj se také více angažovali ve státních úřadech.

Majetkové poměry a stavební aktivity

V roce 1674 převzal do vlastní správy majetek zděděný po otci (panství Zvířetice, Valečov, Hrubá Skála, Klášter Hradiště nad Jizerou), po matce zdědil panství Štiřín u Prahy. Již v roce 1675 koupil od svého strýce Karla Ferdinanda panství Mnichovo Hradiště. +more O dva roky později dalším nákupem získal Bělou pod Bezdězem a v roce 1680 od hrabat Heissensteinů zakoupil panství Doksy. Za Mnichovo Hradiště, Bělou a Doksy zaplatil Arnošt Josef třičtvrtě miliónu zlatých, na Mladoboleslavsku pak skupoval ještě další menší statky, aby dosáhl kompaktního pozemkového celku (posledním významným nákupem bylo panství Zásadka za 100 000 zlatých v roce 1695). Kromě vlastního majetku spravoval jako poručník za svého mladšího syna Jana Josefa panství Duchcov, zděděný po strýci, pražském arcibiskupovi Janu Bedřichovi z Valdštejna.

Nejvýznamnější akvizicí Arnošta Josefa Valdštejna se stala koupě panství Křivoklát v roce 1685. Tento přesun dosud korunního majetku do soukromého vlastnictví (Valdštejn jej kupoval od zástavního držitele Ferdinanda ze Schwarzenbergu) vyvolal ve své době značnou pozornost. +more Za bezmála půl miliónu zlatých získal panství zahrnující 3 města, 54 vesnic, 4 hrady a 2 zámky. Na svých panstvích podporoval různorodé podnikatelské aktivity, z Křivoklátska se snažil vybudovat centrum železářství, což mělo úspěch především za války o španělské dědictví, kdy byla zvýšená poptávka po munici a palných zbraních.

I když byl ambiciózním podnikatelem zaměřeným především na zisk, ve vztahu k poddaným zachovával všechny právní regule, proto se selské bouře v roce 1680 jeho majetku zcela vyhnuly. Privilegiem z roku 1700 dokonce snížil povinné platby městu Bělé pod Bezdězem, naopak se nevyhnul dlouholetým sporům s městem Turnov, které spadalo pod mnichovohradištské panství. +more Své ekonomické zájmy hájil především vůči majitelům sousedních panství, což jej vedlo k četným soudním sporům, díky svému finančnímu zázemí si ale mohl dovolit najímat nejlepší právníky. V době jeho úmrtí se výnos statků pohyboval kolem 30 000 zlatých ročně, dalších 250 000 zlatých měl jako pohledávky u četných věřitelů, půjčkami podporoval také církevní dráhu svého strýce, pražského arcibiskupa Jana Bedřicha z Valdštejna, nebo diplomatickou kariéru bratrance Karla Arnošta.

Stavební úpravy probíhaly za Arnošta Josefa na zámcích v Bělé pod Bezdězen a v Doksech, hlavním rodovým sídlem se ale tehdy stalo Mnichovo Hradiště, kde v letech 1697-1703 probíhala nákladná přestavba zámku pod vedením italského architekta M. A. +more Canevalla. V Mnichově Hradišti ještě před stavbou zámku založil kapucínský klášter. Stavební aktivity se dotkly i křivoklátského panství (například v Krušovicích, zde se ale jednalo jen o budování hospodářského zázemí). Další dosud honosné hrady a zámky se však v této době postupně měnily v ruiny (Hrubá Skála, Zvířetice, Valečov, Zásadka). Zámek Klášter Hradiště nad Jizerou v sousedství Mnichova Hradiště byl zachován díky tomu, že sem byla umístěna centrální správa valdštejnských panství.

Veřejná činnost

V letech 1672-1674 pobýval u dvora ve Vídni, pak ale veškerou energii věnoval budování rodového dominia v severních a středních Čechách a nabídky ke vstupu do státních služeb odmítal. Obdržel čestné hodnosti císařského tajného rady a komořího, byl jmenován i královským místodržícím v Čechách, ale politickým aktivitám se vyhýbal, jeho další cesty k císařskému dvoru do Vídně byly již jen ojedinělé a týkaly se spíše soukromých záležitostí. +more V letech 1694-1695 byl principiálním komisařem českého zemského sněmu, ačkoliv se nikdy předtím sněmovních jednání nezúčastnil. V květnu 1708 byl jmenován nejvyšším hofmistrem Českého království a zdá se, že jeden z nejvyšších postů v zemské správě získal odměnou za půjčku ve výši 100 000 zlatých, kterou krátce předtím poskytl státu v době války o španělské dědictví. Funkci nejvyššího hofmistra ale prakticky nevykonával, protože zemřel necelý měsíc poté.

Reference

Literatura

ANDĚL, Rudolf a kol. : Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, III. +more díl - Severní Čechy, 1984 * HRBEK, Jiří: Barokní Valdštejnové v Čechách, NLN a Univerzita Karlova, 2013, * KUČA, Karel: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, I. díl, 1996, * KUČA, Karel: Města a městačka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, IV. díl, 2000, * Ottův slovník naučný, XXVI. díl, 1907 (reprint 2001) * SKALICKÁ, Eva: Šlechtické rody na Rakovnicku, SOA Rakovník, 1998,.

Arnošt Josef Kategorie:Čeští šlechtici Kategorie:Čeští hofmistři Kategorie:Čeští místodržící Kategorie:Čeští tajní radové Kategorie:Císařští komoří Kategorie:Narození 1654 Kategorie:Narození 7. +more června Kategorie:Narození v Praze Kategorie:Úmrtí 1708 Kategorie:Úmrtí 28. června Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Muži.