Arnošt Wenig-Malovský

Technology

12 hours ago

Author

Arnošt Wenig-Malovský, původně jen Arnošt Wenig (10. září 1883 Příbram - 21. října 1964 Jičín), byl český právník, profesor obchodního a směnečného práva a děkan Právnické fakulty Univerzity Karlovy.

Život a působení

Pocházel z tradiční učitelské rodiny, např. jeho starší bratr Karel byl profesorem klasické filologie na filosofické fakultě. +more Bratranec Josef Wenig byl zase akademický malíř a ilustrátor. Sám Arnošt v roce 1906 vystudoval právnickou fakultu, kde o rok později získal doktorát práv, a zpočátku získával praxi u pražského zemského soudu. Na delší dobu se ale poté stal magistrátním úředníkem. Během této doby nicméně absolvoval studijní cesty do Mnichova a Berlína a na základě výzvy profesora Hermanna-Otavského se se spisem O patentní licenci podle rakouského práva soukromého roku 1911 habilitoval v oboru obchodního a směnečného práva. Roku 1919 byl jmenován mimořádným a v roce 1924 řádným profesorem. Arnošt Wenig vydal řadu prací, např. O náhradnictví v právu směnečném, především ale široce použitelnou a opakovaně vydávanou učebnici Příručka práva obchodního, platného v Čechách, na Moravě a ve Slezsku.

Stal se členem České akademie věd a umění a kromě toho se díky sňatku se Zdeňkou Dolanskou, dcerou ministra spravedlnosti Josefa Dolanského, seznámil s mnoha významnými osobnostmi tehdejšího československého průmyslu a získal členství v řadě správních rad. Zastával též dvakrát funkci děkana právnické fakulty, ačkoli druhé funkční období bylo přerušeno 17. +more listopadu 1939 uzavřením všech českých vysokých škol okupačními orgány. Vrátil se proto do služeb pražského magistrátu a zároveň se zapojil do odbojové činnosti ve skupině primátora Klapky. Skupinu ale brzy rozbilo gestapo, profesor Wenig byl odsouzen na doživotí a zbytek války strávil v různých německých věznicích. Po válce začal používat své krycí jméno z doby okupace „Malovský“ jako součást příjmení. Vrátil se na fakultu, ale vzhledem k tehdejším poměrům, které obchodnímu právu příliš nepřály, začal vyučovat občanské a rodinné právo a podílel se na přípravě učebnice v těchto právních oborech. Nakonec přešel na Vysokou školu ekonomickou, kde začal zavádět tzv. podnikové právo.