Asociace umělců revolučního Ruska

Technology

12 hours ago

Author

Asociace umělců revolučního Ruska (Армия уме́льцев революцио́нной Росси́и) byla umělecká organizace založená v roce 1929 v Sovětském svazu. Cílem Asociace bylo propojit umělce z různých oborů a vytvořit uměleckou platformu, která by podpořila ideály revolučního Ruska a socialistického realismu. Umělci, kteří se stali členy Asociace, byli povinni produkovat díla, která by oslavovala a propagovala komunistickou ideologii a sovětský režim. Organizace se skládala ze skupin umělců, například Společnosti malířů revolučního Ruska, skupiny literátů Pravda a skupiny filmových tvůrců Kino-Front. Někteří z nejznámějších umělců, kteří byli členy Asociace, zahrnovali básníka Vladimira Majakovského, malíře Kazimira Maleviče a režiséra Sergeje Ejzenštejna. Členové Asociace měli privilegovaný přístup k výstavním prostorám, publikaci svých děl a financování od státu. Nicméně tato privilegia byla podmíněna tvorbou děl, která odpovídala ideologickým požadavkům a estetice socialistického realismu. Mnoho umělců se dostalo do konfliktů s režimem a mnohé jejich díla byla zakázána nebo zničena. Asociace umělců revolučního Ruska existovala až do roku 1932, kdy byla rozpuštěna po zákazu svobodné tvorby umění v rámci ideologické kampaně nazvané Zhdanovščina. I když byla organizace zrušena, měla významný vliv na sovětské umění a kulturu. Mnoho umělců, kteří byli členy Asociace, pokračovalo ve své tvorbě v souladu s principy politickeho realismu.

Isaak Brodskij, V. I. Lenin ve Smolném v roce 1917, 1930, olej na plátně, Treťjakovská galerie, Moskva. I. I. Brodskij patřil k představitelům Asociace umělců revolučního Ruska Asociace umělců revolučního Ruska ( známá také pod označením achrovci vycházejícím ze zkratky АХРР) bylo umělecké sdružení ruských sovětských výtvarníků působící v letech 1922 - 1932. V roce 1928 sdružení změnilo název na Asociace umělců revoluce (Ассоциация художников революции, АХР)

Sdružení, umělecky a ideově navazující na peredvižniky, vzniklo v roce 1922 a ve své činnosti si dalo za cíl „umělecko-dokumentární zachycení největších okamžiků historie v jejím revolučním duchu“.

Příslušníci asociace svou tvorbou vnesli významný vklad k vytváření sovětského realistického malířství. Hlavní témata jejich děl - industrializace země, výstavba nových měst, budovatelské úspěchy mladé sovětské republiky, hrdinství při obraně vlasti, nový život - přesně odrážely společenské a historické pohyby země po Říjnové revoluci.

Impulsem ke vzniku sdružení byla závěrečná řeč umělce P. A. +more Radimova, posledního čelného představitele peredvižniků, na umělecké výstavě konané v roce 1922 v Moskvě. V projevu nazvaném „Reflexe života v umění“ poukázal na měnící se společenské podmínky a s tím související povinnost umělců reagovat na ně. Odezvou na tuto výzvu byl vznik sdružení, jehož čelným představitelem se stal sám Radimov.

Sdružení se ve své činnosti zaměřovalo kromě samotné umělecké tvorby i na prezentaci děl široké veřejnosti, kvůli čemuž uspořádalo několik uměleckých výstav.

Asociace umělců revolučního Ruska, která svou činnost ukončila v roce 1932, se stala předvojem pozdějšího centrálního Svazu výtvarných umělců SSSR (Союз художников СССР).