August Aleksander Czartoryski

Technology

12 hours ago

Author

Albert Flores

August Aleksander Czartoryski (9. listopadu 1697 Varšava - 4. dubna 1782 Varšava) byl polský šlechtic a politik. Dlouhodobě patřil k vlivným osobnostem za vlády Augusta II. a Augusta III., zastával řadu čestných úřadů a byl také vysokým důstojníkem několika armád.

Život

Zámek Puławy Pocházel z významného polského šlechtického rodu Czartoryských, narodil se jako mladší syn knížete Kaziemerze Czartoryského (1674-1741), litevského kancléře, a jeho manželky Izabely, rozené Morsztynowny (1671-1758). +more Vyrůstal ve Varšavě a pod dohledem matky se mu dostalo pečlivého vzdělání, které završil kavalírskou cestou po Evropě. Po roce 1715 navštívil Francii, německé země a krátce studoval v Římě. Poté vstoupil do Maltézského řádu a v řádovém loďstvu se zúčastnil bojů o ostrov Korfu. Poté sloužil v císařské armádě a pod velením prince Evžena Savojského bojoval ve válce s Tureckem, zúčastnil se obléhání Bělehradu a dosáhl hodnosti plukovníka. Po sporech s Evženem Savojským císařskou armádu opustil, vrátil se do Polska a aktivně se zapojil do politiky. Jako maltézský rytíř hájil majetkové zájmy řádu v Polsku a Litvě. Mezitím se dostal do přízně krále Augusta II. , v roce 1729 byl povýšen do hodnosti generálmajora polské armády a v roce 1731 se stal vojevodou Ruského vojvodství. Při návštěvě Drážďan v roce 1736 se stal jedním z prvních nositelů Vojenského řádu sv. Jindřicha. V letech 1750-1758 byl generálním starostou Podolí. Byl starostou Varšavy, Kościerzyny, Lubochnie, Kaluše, Latowicze, Ludzy, Wąwolnice, Kupiski a Pieniańu.

Wilanowský palác ve Varšavě Během války o polské dědictví podporoval +more_Leszczyński'>Stanislava I. Leszczyńského. Za vlády Augusta III. byl se svým bratrem Michalem vůdcem Familie. Během interregna v letech 1763 až 1764 usiloval o polskou korunu pro sebe, později pro svého syna Adama Kazimierze. Od roku 1764 do roku 1766 byl maršálem Generální konfederace (polsky: konfederacja generalna), od roku 1764 komandérem pro korunu. Za republiky byl zastáncem politických reforem a odpůrcem Radomské konfederace. Po volbě krále Stanislava Augusta Poniatowského jeho vliv poklesl, i když příležitostně nadále veřejně vystupoval. Osobní i politické zájmy hájil například při návštěvě Ruska u dvora carevny Kateřiny II. Své aktivity výrazně omezil až po úmrtí manželky (1771) a staršího bratra (1775).

Princ August měl konfliktní až nesnášenlivou povahu a jednání s ním byla pro politické oponenty velmi náročná. Zároveň ale proslul jako mimořádně vzdělaná osobnost s řadou kulturních zájmů. +more Zajímal se především o literaturu, nakupoval knihy po celé Evropě a v jeho knihovně se objevila například díla francouzských osvícenců (Voltaire, Montesqieu). Celoživotně také využíval kontakty získané v mládí během cest po Evropě a služby v armádě Evžena Savojského. Kromě politiky se pečlivě věnoval i správě rodového majetku, který značně rozšířil sňatkem. Na hospodaření svých statků osobně dohlížel a dokázal splatit vysoké dluhy z doby předchozích majitelů. Jeho hlavním sídlem byl Wilanowský palác ve Varšavě. Oblíbil si také sídla získaná sňatkem (Puławy, Berežany).

Rodina

Manželka Maria Zofia Czartoryská, rozená Sieniawska (1699-1771) Jeho manželkou byla hraběnka Maria Zofia, rozená hraběnka Sieniawska (1699-1771), vdova po litevském nejvyšším lovčím a guvernérovi Polocku hraběti Stanislavu Arnoštovi Dönhoffovi (1673-1728). +more Uzavření sňatku s Czartoryskim předcházely dvouleté námluvy, protože Maria Zofia byla po matce a prvním manželovi dědičkou obrovského majetku a měla řadu nápadníků z řad nejvyšší evropské šlechty. Její majetek zahrnoval 35 měst a 235 vesnic, hodnota byla odhadnuta na 45 miliónů zlotých. Manželství s Czartoryskim svým vlivem podpořil král August II. a sňatek byl uzavřen 17. července 1731 ve Varšavě. Z manželství se narodili tři potomci, pokračovatelem rodu byl starší syn Adam Kazimierz (1734-1823), který vynikl v různých sférách veřejného života a mimo jiné byl polním maršálem císařské armády. Mladší syn Stanislav (1740-1747) zemřel v dětství. Dcera Elżbieta (1736-1816) byla manželkou významného politika knížete Stanislava Lubomirského (1722-1782).