Augustin Kubát

Technology

12 hours ago

Author

Augustýn Kubát (25. listopadu 1892 Benecko - 16. května 1970 Vrchlabí) byl český politický vězeň komunistického režimu a jeden z největších hoteliérů na Benecku.

Život

Mládí

Narodil se v rodině Augustýna Kubáta staršího a Anny Kubátové, rozené Brádlerové, jako druhorozený z celkem šesti dětí. V roce 1923 se oženil s Annou Havlíčkovou, v roce 1925 se jim narodila dcera Vlasta (provdaná Machová).

Byl úspěšným hoteliérem ve třetí generaci, jeho pradědovi Josefu Kubátovi byla úřední koncese k prodeji teplých jídel a nápojů udělena již v roce 1852. Augustýn v rodinné tradici pokračoval a velkorysými modernizacemi učinil ze své provozovny (hotel Kubát na Benecku) druhý největší moderní hotel v Krkonoších.

Politický proces s „velezrádci a špiony z Podkrkonoší“

Jako úspěšný podnikatel a přesvědčený demokrat se nesmířil s únorovým pučem KSČ a ještě v roce 1948 navázal spojení s představiteli československého protikomunistického odboje. Aktivně se stýkal se členy ilegální skupiny, označované jako "+more'>Lampa Václav a spol. " Josefem Plecháčem, majitelem tkalcovny v Horkách u Staré Paky a Bohuslavem Šírem a též s dalšími členy odbojových skupin, napojených na agenta-chodce Josefa Zemana. Jako hoteliér poskytoval prostor pro organizování schůzek odpůrců režimu.

Dne 4. března 1952 byl ve tři hodiny ráno zatčen a převezen do vazební věznice StB v Liberci. +more Zde byl pod několikaměsíčním fyzickým nátlakem donucen k přiznání. K veřejnému jednání Státního soudu, které s cílem rozšíření publicity proběhlo jako výjezdní ve velkém sále jilemnického podniku Technolen se musel, stejně jako deset dalších obžalovaných naučit svou výpověď slovo od slova. Procesu, který byl v tisku označován jako Proces s velezrádci a špiony z Jilemnicka byla věnována rozsáhlá publicita v tisku, včetně zvláštního vydání týdeníku ONV Jilemnice Nová horská ves. Prokuraturou byl proces označován jako řízení proti ilegální skupině Pavla Kašťáka. Augustýnu Kubátovi bylo obžalobou (vedenou JUDr. Pavlem Barbašem) kladeno za vinu, že:.

Rozsudkem Státního soudu 3 Ts I 70/52 ze dne 16. října 1952 byl shledán vinným spácháním trestného činu vyzvědačství podle § 89 odst. +more 2 písm. a/, odst. 1, tr. z. , trestného činu velezrady podle § 78 odst. 2 písm a/ odst. 1 písm. c, tr. z. a odsouzen (dle stejného paragrafu) k trestu odnětí svobody na 18 let, podle § 86 odst. 4 a přihlížením k § 47 tr. z. k propadnutí celého jeho jmění, podle § 42 tr. z. k desetileté ztrátě čestných práv občanských a podle § 59 odst. 1 tr. z. k propadnutí věcí, které byly u něj nalezeny a zabaveny. Téhož dne nastoupil do věznice Valdice k výkonu trestu.

Seniorský věk

Vězení podlomilo jeho zdraví. Na svobodu byl propuštěn v rámci Novotného presidentské amnestie v roce 1960. +more Po propuštění žil u své dcery ve Vrchlabí. Rehabilitován byl až posmrtně v roce 1990.