Avraamij (Děrnov)

Avraamij (světským jménem: Anatolij Ivanovič Děrnov; * 29. července 1874, Věrch-Porzi - 1. května 1942, Kodino) byl ruský duchovní Ruské pravoslavné církve a arcibiskup glazovský.

Život

Narodil se 29. července 1874 ve vesnici Věrch-Porzi jako čtvrté dítě ze šesti kněze Ioanna Děrnova. Téměř celé dětství prožil v Glazově.

Učil se na farní škole a poté na Glazovském duchovním učilišti. V srpnu 1890 vstoupil do Vjatského duchovního semináře, po kterém získal doporučení ke studiu na Moskevské duchovní akademii. +more Nakonec nastoupil na misijní fakultu Kazaňské duchovní akademie, jelikož jeho přáním bylo být misionářem v Asii.

Dne 31. března 1900 byl biskupem čištopolským Antonijem (Chrapovickým) postřižen na monacha a přijal mnišské jméno Avraamij na počest svatého Abraháma Bulharského. +more Stejného roku byl rukopoložen na hierodiakona a jeromonacha.

Roku 1901 dokončil akademii s právem získat titul kandidáta bohosloví bez dalších ústních zkoušek.

Poté, co odmítl funkci učitele ruského jazyka na Ufském duchovním učilišti, odešel do chrámu svatého proroka Eliáše v Šulbinském táboře Kyrgyzské duchovní misie. Následující rok byl přesunut do Centrálního tábora v Semipalatinsku a zároveň získal právo nosit náprsní kříž.

Roku 1910 se na doporučení svého spolužáka a vedoucího misie archimandrity Vladimira (Tichonického) stal představeným Supraślského monastýru grodněnské eparchie.

V létě 1915 byli bratři monastýru kvůli postupu německých vojsk evakuováni do Vysoko-Petrovského monastýru v Moskvě a archimandrita Avraamij byl zbaven své funkce. Od roku 1917 žil u svého bratra v Glazově. +more Metropolita kujbyševský a syzraňský uvedl že byl archimandritou v Trojickosergijevské lávře, což neodpovídá skutečnosti, jelikož si ho spletl s archimandritou Avraamijem (Čurilinem).

Dne 16. října 1920 se stal představeným monastýru Trifonov ve Vjatce. +more Po rudém teroru zde zůstali jen dva jeromonaši.

Dne 19. srpna 1923 se bratři monastýru obrátili na patriarchu moskevského Tichona, aby z důvodu zatčení arcibiskupa vjatského Pavla (Borisovského) a biskupa uržumského Viktora (Ostrovidova) nechal vysvětit archimandritu Avraamije na biskupa uržumského.

Dne 6. září 1923 patriarcha rozhodl o jeho biskupském svěcení na biskupa uržumského a svěřil mu správu nad všemi chrámy vjatské eparchie. +more Biskupská chirotonie proběhla 16. září v Moskvě.

Dne 27. prosince 1923 byl poprvé zatčen. V květnu 1924 byl na vlastní žádost propuštěn.

Podruhé být zatčen 6. března 1925 během bohoslužby. +more Podle některých zdrojů bylo důvodem jeho zatčení pomoc exilovým biskupům Pavlovi a Viktorovi a dalším osobám. Odsouzen byl na tři roky ve vyhnanství. Sloužil v exilu ve vesnici Gybad Autonomní oblasti Komi.

Po návratu z exilu se roku 1928 usadil v Glazově.

Jelikož nemohl řídit uržumský vikariát, rozhodl se podat žádost o odchod na odpočinek, což se stalo v prosinci 1928. V této době se však situace změnila; tři vikariáty dříve podřízené biskupovi Viktorovi, který odmítal metropolitu a patriarchálního locum tenens Sergije (Stragorodského) se rozhodli přejít pod metropolitu Sergia. +more Biskup Nikifor (Jefimov), který dočasně řídil vjatskou eparchii se obrátil na metropolitu Sergia aby Avraamij mohl řídit farnost v Glazovském ujezdu. Dne 22. února byla žádost přijata.

Dne 22. května 1935 byl zvolen biskupem glazovským.

Počátkem roku 1937 úřady uzavřeli katedrální chrám Proměnění Páně v Glazově. Biskup Avraamij odešel do Moskvy, aby zde podal k metropolitu Sergijovi petici proti uzavření chrámu. +more Zde byl 9. ledna 1937 povýšen na arcibiskupa.

Dne 10. května 1937 byl zatčen. +more Trest vykonával nejprve ve věznici Glazov a poté ve věznici NKVD Udmurtské autonomní oblasti. Odmítl nařčení z protisovětské agitace a uvedl pouze, že uzavření chrámu bylo pronásledováním věřících a porušením ústavy. Dne 4. listopadu byl odsouzen k 10 letům vězení. Dne 30. srpna 1938 získal příkaz k vyhnanství na severovýchod. Po dvou letech a třech měsících strávených ve věznicích Iževsk a Glazov byl arcibiskup krátce uvězněn v Leningradské a Solovecké věznici. Dne 2. listopadu 1939 byl převezen do Sorockého pracovního tábora. Nejprve pracoval na staveništi Soroklag u vesnice Sumskij Posad. V září 1940 se dostal do samotného Sorockého tábora v Belomorsku. Podle lékařů tábora trpěl myokarditidou a arteriosklerózou. Brzy ohluchl a následně byl propuštěn z prací.

Dne 16. března 1942 byl umístěn do nemocnice kolonie č. 38 Kodinského OLP. Zde 1. května zemřel.

V 70. letech 20. století bylo jeho jméno zařazeno do seznamu věčně připomínajících Trojicko-sergijevské lávry.

Dne 10. června 1992 byl Prokuraturou Kirovské oblasti rehabilitován za rok 1925.

Dne 27. dubna 1992 byl Prokuraturou Udmurstka rehabilitován za rok 1930 a 1937.

Reference

Externí odkazy

[url=https://drevo-info. ru/articles/13678891. +morehtml]Drevo[/url] * [url=http://www. pstbi. ccas. ru/bin/nkws. exe/no_dbpath/ans/nm/. HYZ9EJxGHoxITYZCF2JMTdG6Xbu*ci0Uc8mceG*cV8LUfOuW660hcC8ieuWd66WWc8qiceXb8E*]Databáze Novomučedníků a vyznavačů ruských[/url].

Kategorie:Muži Kategorie:Biskupové Ruské pravoslavné církve Kategorie:Ruští pravoslavní duchovní Kategorie:Narození 29. +more července Kategorie:Narození v roce 1874 Kategorie:Narození v Kirovské oblasti Kategorie:Úmrtí 1. května Kategorie:Úmrtí v roce 1942 Kategorie:Úmrtí v Archangelské oblasti.