Avtomat Fjodorova

Avtomat Fjodorova (автомат Фёдорова) je puška, kterou vyvinul Vladimir Grigorjevič Fjodorov v rámci modernizace carské armády. Zbraň to byla natolik revoluční, že předběhla svou dobu. Někdy je považován za první útočnou pušku.

Historie

Ještě před samotným vývojem Avtomatu se Vladimír Grigorijevič Fjodorov zabýval úpravou pušky M1891 na automatickou verzi. V roce 1906 se však rozhodl pro vývoj vlastní samonabíjecí pušky ve standardní ráži 7,62 × 54 mm R.

V následujících letech Fjodorov dochází k názoru, že ráže 7,62 × 54 mm R je nevhodná pro samonabíjecí pušky, a tak zahájí vývoj nové munice. V roce 1913 tak vyrobil první prototyp 6,5mm munice spolu s novou puškou.

V roce 1916 však přichází s novým konceptem, který se do historie zapíše jako M1916 Avtomat Fjodorova. Jedná se o pušku v ráži 6,5x50sr Arisaka. +more Tato puška podstoupila zkoušky u 189. pluku v důstojnické střelecké škole, která se nachází ve městě Oranienbaum. Výsledky byly vynikající, a puška tak prošla svým prvním bojovým nasazením.

Celkem se vyrobilo 3 200 kusů. Všechny byly vyrobeny ve zbrojovce ve městě Kovrov. +more Z výroby bylo upuštěno kvůli upřednostnění ráže 7,62 × 54 mm R. V roce 1928 byly Avtomaty Fedorova uskladněny a použity byly až za zimní války (1940). Přelom tisíciletí přežilo už jen pár kusů, jež jsou rozmístěny v muzeích, či soukromých sbírkách všude po světě.

Princip funkce

Funkční cyklus Jedná se o pušku fungující na principu krátkého zákluzu hlavně se závěrem uzamčeným pomocí dvojice kyvných závor. +more Zvláštností konstrukce zbraně je, že nemá nosič závorníku a závorník, ale pouze závěr tvořený jedním blokem. Po zmáčknutí spouště úderník udeří do zápalníku, který trefí zápalku náboje, čímž dojde k výstřelu. Po výstřelu je hlaveň spojena se závěrem přičemž společně konají zákluz. Spojení hlavně a závěru zaručuje dvojice závor umístěných po stranách hlavně. Po nárazu závor na kulisu v pouzdře závěru dojde ke sklopení závor a rozpojení celku hlavně a závěru. Následně se samotný závěr pohybuje vzad a Nábojnice je vyhozena z hlavně. Závěr je poté vratnou pružinou hnán zpátky a v průběhu návratu k hlavni nabere závěr nový náboj a ten je vsunut do hlavně. Nakonec úchytky závěru navrátí závory do uzamčené pozice. Puška má přepínač režimu střelby a střílí v poloautomatickém a automatickém režimu. Zbraň není vybavena střeleckou pohotovostí ale umožňuje manuální vystavení závěru v zadní poloze pro nabíjení pomocí nábojových pásků.

Odkazy

Reference

Literatura

BOLOTIN, David Naumovič. Sovetskoje strelkovoje oružije. +more Moskva, 1983. * FEDOSEJEV, Semjon. Pulimjoty Rasiji. Škvalnij ogoň. Moskva, 2009. * WESTWOOD, David. Rifles: An Illustrared History of Their Impact. Santa Barbara, 2005.

Externí odkazy

https://www. vojsko. +morenet/index. php/vyzbroj-pechoty/72-pusky/3070-avtomat-fjodorova * https://www. youtube. com/watch. v=NKpeHHpo_FE&t=92s * https://www. youtube. com/watch. v=dxHJbEmvCPI&t=1s * https://www. youtube. com/watch. v=M7yhQXFKHMc.

Kategorie:Pušky Kategorie:Sovětské a ruské palné zbraně