Ašéra

Technology

12 hours ago

Author

Ašéra je bohyně zemědělské plodnosti z před - islámského období v Blízkém východě. Její uctívání se praktikovalo zejména v starověkém Izraeli, ale také v dalších okolních civilizacích. Ašéra byla často zobrazována jako strom nebo sloup, které symbolizovaly její spojení se zemědělstvím a přírodou. Její obřady zahrnovaly tance, písně a rituály s cílem zajistit úrodnou půdu a prosperitu pro obyvatele. Během islámu bylo uctívání Ašéry považováno za modloslužbu a bylo zakázáno. Ašéra byla postupně nahrazena bohem Allahem a přežívá jedině v historických a náboženských záznamech. Dnes studie Ašéry poskytuje cenné informace o náboženské víře a praktikách v starověku a významu ženských božstev v pohanských tradicích.

Ašéra, 13. století př. n. l., Izraelské muzeum

Ašéra, hebrejsky אֲשֵׁרָה ʾăšērâ, ugaritsky 𐎀𐎘𐎗𐎚 Aṯirat, je kanaánská, respektive západosemitská, bohyně. Byla ctěna také Chetity a to pod jménem Ašertu, přičemž byla manželkou boha jménem Elkunirsu, Babylóňany jako Aširatum či Ašratum a v Egyptě splynula s bohyní Kadeš. +more Ve Fénicii splynula s Aštoret, Anát a Tinit, jež byly všechny chápány jako jedna bohyně.

Ugarit

První zmínky o Ašeře pochází již z +more_n. _l. '>3. tisíciletí př. n. l. , z městského státu Ugarit na pobřeží dnešní Sýrie, kde byla známa jako Atiratu či 'Aṯirat. Podle ugaritské mytologie byla Ašéra matkou a stvořitelkou bohů a manželkou boha nebes Ela, s kterým zplodila sedmdesát bohů. Byla zobrazována nejspíše jako stará vážená dáma v dlouhé róbě. Její jméno je vykládáno jako „ta, která následuje“ (svého manžela) nebo „ta, která kráčí po (moři)“ nebo „ta, která měří (osud), nejčastěji však „místo“ ve smyslu „posvátné místo, svatyně“. Jejím dalším jménem je Kudšu „svatyně“ a byla také nazývána „Ašéra, paní moře“, „Ašéra z Tyru“ nebo „Elat (bohyně) ze Sidónu“. Koncem 2. tisíciletí př. n. l. počala splývat se svou dcerou Anát, manželkou Baala, přičemž Anát s Baalem poté nahradili Ašéru a Ela v pozici nejvyšších božstev.

Hebrejci

Ašéra a Jahve se pravděpodobně společně objevují na úlomcích nápisů a různých střepech z naleziště Chorvat Tejman v sinajské poušti a z naleziště Chirbet el-Kom nedaleko Hebronu. S Ašérou mohou souviset i ženské figurky se zvýrazněnými pohlavními znaky nalezené v Palestině, na jedné z figurek lze nalézt nápis „pro mou paní Elat“, přičemž jméno Elat je odvozeno od nejvyššího boha Ela a může označovat právě Ašéru. +more Podle části badatelů však texty nehovoří o bohyni, ale kultovním předmětu jež představoval Jahveho.

Ašéra se objevuje také v Bibli a to v souvislosti s modloslužbou, buď jako posvátný kůl, sloup či strom nebo jako bohyně spojovaná s Baalem. Tyto pasáže pravděpodobně odkazují na zvláště upravený strom zasvěcený této bohyni. +more Podle jedné zmínky judský král Ása zbavil svou matku Maaku jejího postavení za uctívala Ašéru. Modlu bohyně poté podťal a spálil v Kidrónském úvalu.