BBÖ řada 1100

Řady 1100 a 1100.1 BBÖ byly rychlíkovými lokomotivami Österreichischen Bundesbahnen - tehdy BBÖ. Svou konstrukcí patřily k typu krokodýl.

Vznik a vývoj

BBÖ objednala nové elektrické lokomotivy pro provoz na sklonově náročné Arlberské dráze. Na počátku 20. +more let neměl spojnicový pohon žádnou použitelnou alternativu, proto byl zvolen i v tomto případě. Bylo rozhodnuto zkonstruovat lokomotivy podle vzoru švýcarských lokomotiv řady Ce 6/8II. V porovnání se svým vzorem měly jednodušeji řešený pohon - z jalového hřídele s osou téměř v rovině os náprav vycházely spojnice k 1. a 2. hnacímu dvojkolí, 3. hnací dvojkolí pak bylo spojnicemi spojeno s druhým.

Prvních sedm lokomotiv řady 1100 dodaly firmy Brown Boveri & Cie (elektrickou část) a Lokomotivfabrik Floridsdorf (mechanickou část) v letech 1923 - 24, dalších devět lokomotiv řady 1100. 1 následovalo v letech 1925 - 26. +more Lokomotivy druhé série byly výkonnější a o něco těžší. Ačkoliv byly velmi podobné švýcarským krokodýlům, dostaly zpočátku přezdívku Tatzelwurm - stonožka.

Provoz

Lokomotivy byly zprvu deponovány v Innsbrucku, později i v Salcburku, odkud byly nasazovány na arlberskou i taurskou dráhu. Lokomotivy se velmi osvědčily. +more Z údolních tratí byly časem vytlačeny řadou 1670. Po obsazení Rakouska v roce 1938 převzaly Deutsche Reichsbahn všechny lokomotivy do svého stavu a přeznačily na řadu E 89, resp. E 89. 1. Během války byla E 89. 001 po nehodě v červnu 1943 zrušena a E 89. 007 padla v prosinci 1943 za oběť bombardování. Ostatní lokomotivy byly z horských tratí vytlačeny podstatně výkonnějšími novými lokomotivami řady E 94.

Po válce se nacházely E 89. 002 a 006 ve Švýcarsku. +more Zde byly opraveny a v období březen 1946 - únor 1948 nasazovány do provozu. Do roku 1950 se v Rakousku podařilo opravit E 89. 001 s použitím dílů z E 89. 007. S dodávkami nových lokomotiv se jejich působiště přesouvalo na východ po Západní dráze. V roce 1953 došlo k přeznačení na řady 1089, resp. 1189. Od roku 1969 byly všechny soustředěny v depu Attnang-Puchheim, s výjimkou 1089. 03, která byla zrušena již v dubnu 1968. Lokomotivy byly nasazovány na trať do Stainachu-Irdningu, která nedovoluje vysoké rychlosti. V 70. letech ještě dostala 1189. 02 nový oranžový nátěr a pak již začalo vyřazování. Poslední výkon odvedla 23. listopadu 1979 lokomotiva 1189. 05. K jejich vyřazení přispěla i nutnost dvoumužné obsluhy z důvodu nutnosti domazávání kluzných částí během provozu.

Zachované stroje

1189. 02 - nyní 1100. +more102, provozuschopná * 1089. 06 - Auto- und Technikmuseum Sinsheim * 1189. 05 - Železniční muzeum ve Strasshofu * 1189. 09 - od otevření nákladového nádraží ve Wolfurtu (1983) jako pomník bez motorů před celní budovou, nyní obec Wolfurt trvale zapůjčila lokomotivu Železničnímu a hornickému muzeu v Ampflwangu.

Odkazy

Reference

Literatura

Richard Rotter, Helmut Petrovitsch, Triebfahrzeuge österreichischer Eisenbahnen - Elektrische Lokomotiven und Triebwagen, alba Verlag, Düsseldorf, 1990, . * Roland Alber: Die Elektrolokomotive 1100. +more102, Beigabe zur Museumsausgabe der Lok, vergriffen. * Markus Inderst: Bildatlas der ÖBB-Lokomotiven. Alle Triebfahrzeuge der Österreichischen Bundesbahnen. GeraMond, München 2010,.

Související články

Lokomotiva Krokodýl * Ce 6/8II SBB * Ce 6/8III SBB

Externí odkazy

[url=http://www. elektrolok. +morede/xR/ek-1089-1189. htm]BBÖ 1100 / DRG E 89 / ÖBB 1089 bei Elektrolok. de[/url] * [url=http://www. voba-medien. de/html/vorbild-baureihe-1189. html]Stránky VOBA-medien s mnoha provozními fotografiemi[/url].

Kategorie:Elektrické lokomotivy v Rakousku Kategorie:Lokomotivy BBC