Cesko.wiki Ballenyho ostrovy
Author
Albert FloresBallenyho ostrovy je zaledněné neobydlené Antarktické souostroví v Jižním oceánu ležící na jižním polárním kruhu. Pojmenovány jsou po Johnu Ballenym, kapitánovi velrybářské lodi, který vedl v letech 1838-1839 komerčně neúspěšnou expedici do Antarktidy.
Situace
Souostroví je tvořeno třemi většími ostrovy a řadou ostrůvků a skalisek o celkové rozloze téměř 800 km². Jsou situovány v 160 km dlouhé řadě orientované od severozápadu na jihovýchod. +more Nacházejí se mezi 66° 24' a 67° 25' jižní zeměpisné šířky a mezi 162° 25' a 164° 45' východní zeměpisné délky. Leží v Rossově dependenci, v území na které si činí nárok Nový Zéland (Viz Antarktický smluvní systém). Od pobřeží Antarktidy je jeho nejjižnější část vzdálena asi 100 km.
Skalnatý povrch ostrovů je z převážné části pokrýt ledovcem. Nejvyšším bodem souostroví je vrchol Brown Peak s nadmořskou výškou 1524 m nacházející se v severní části ostrova Sturge. +more Teplé mořské proudy způsobují, že moře v okolí ostrovů obvykle celoročně nezamrzá.
Tři větší ostrovy jsou: * Young Island o rozloze 225 km² s vrcholem 1340 m n. m * Buckle Island o rozloze 124 km² s vrcholem 1238 m n. +more m * Sturge Island o rozloze 437 km² s vrcholem 1524 m n. m Za zmínku ještě slouží ostrůvky Borradaile Island (3,5 km²), Row Island (1,7 km²) a Sabrina Island (0,2 km²).
Historie
V letech 1838 - 1839 vypravila londýnská velrybářská společnost Samuel Enderby & Sons velrybářské lodě Elisa Scott a Sabrina k Antarktidě, aby zde hledaly nová loviště. Na palubě škuneru Eliza Scott byl kapitánem John Balleny, šalupě Sabrina velel Thomas Freeman. +more 9. února 1839 objevili Ballenyho ostrovy. Po dvou dnech se několika mužům ze Sabriny včetně Freemana na nich podařilo krátce přistát - - stali se tak prvními lidmi, kteří vstoupili na pevnou zem za jižním polárním kruhem. Dne 2. března roku 1839 zahlédli z lodi i vlastní Antarktidu, konkrétně pobřeží Sabriny. Na zpáteční cestě je 24. března zastihla prudká bouře, ze které se loď Sabrina nedostala. Jen Elisa Scott tak doplula zpět do Londýna.
V roce 1998 došlo poblíž ostrova k nejsilnějšímu zaznamenanému zemětřesení v oblasti Antarktidy o síle 8,1.
Vznik ostrovů
Ostrovy vznikly následkem deskové tektoniky při posunu Australské a Pacifické desky, jsou součásti podmořského řetězce hor sopečného původu vystupujících z tzv. Tasmánské plošiny která se nachází v hloubce 2,5 až 3 km. +more Ostrovy se nacházejí v místě tzv. horké skvrny „Balleny hotspot“, což je jedno z mnoha míst se zvýšeným tokem geotermální energie v zemské kůře. V současnosti se v blízkosti ostrovů silná zemětřesení nevyskytují.
Přítomnost
Ostrovy jsou lidmi jen minimálně navštěvovány, není tam přistávací plocha pro letadla ani bezpečné přístaviště pro lodě. Byly i s okolím prohlášeny za chráněné území a byl zakázán rybolov do vzdálenosti 10 mil, vstup na ně je možný jen s povolením Nového Zélandu. +more Ostrovy i okolní vody nejsou dosud plně prozkoumány, teprve roku 2006 se začalo s mořským výzkumem.
Fauna
Na ostrovech bývají kolonie tučňáků královských a tučňáků uzdičkových. Tuleni se na ostrovech nerozmnožují, na pobřeží však tuleni Weddellovi a tuleni krabožraví vylézají k odpočinku, stejně jako občas i rypouši sloní. +more V okolních vodách bývají vidět tuleni leopardí při lovu tučňáků a různé velryby.
Na skalách hnízdí množství mořských ptáků, jsou to hlavně: buřňák antarktický, buřňák černobílý, buřňák holubí, buřňák jižní, buřňák obrovský, buřňák sněžní, buřňák temný, buřňák tenkozobý, buřňáček Wilsonův, rybák dlouhoocasý, hodně druhů chaluh a mnoho dalších.
Okolní moře je jedním z nejvíce biologicky produktivních regionů Jižního oceánu, žije v něm spousta krilu a ostatních živočichů kteří lákají větší a větší predátory. Přispívají k tomu i teplé mořské proudy které celoročně zajišťují vodní hladinu nespoutanou ledem.