Baltský jantar
Author
Albert FloresPříklady baltského jantaru Baltský jantar představuje typ mineralizované pryskyřice s vyšším, až 8% podílem kyseliny jantarové, jehož největší naleziště se nachází v Baltském regionu. Odhaduje se, že 90 % světových zásob jantaru se nachází v Kaliningradské oblasti na Sambijském poloostrově. Proces tvorby baltského jantaru je datován v eocénu, přibližně 44 miliónů let nazpět. Odhaduje se, že z třetihorních lesů vzniklo kolem jednoho sta tisíc tun jantaru.
Název „baltský jantar“ je obecný termín, nevztahující se pouze k Baltskému regionu. Jantar se shodnými vlastnostmi, např. +more ze saských hnědouhelných dolů v Bitterfeldu, nese stejné označení. Původně se předpokládalo, že bitterfeldský jantar vznikl v miocénu před 20-22 miliony let. Srovnání živočišných inkluzí však ukázalo, že se velmi pravděpodobně jedná o vlastní baltský jantar, který byl pouze transportován do miocenních sedimentů. Další naleziště baltského jantaru leží v Polsku a Rusku.
Od poloviny 19. století existovala představa, že pryskyřici, jež dávala vzniknout jantaru, produkoval pouze strom Pinites succinifer. +more Výzkum z osmdesátých let 20. století ukázal, že se na její tvorbě podílelo více dřevin. Ještě novější analýzy jantaru a pryskyřice z živých stromů pomocí infračervené spektroskopie s Fourierovou transformací (Fourier-transform infrared microspectroscopy, FTIR) vyústily v předpoklad, že za tvorbu pryskyřice byly odpovědné jehličnany z čeledě pajehličníkovité (Sciadopityaceae). Jediným existujícím zástupcem této monotypické čeledě je jehličnatý strom pajehličník přeslenatý (Sciadopitys verticillata).
Paleobiologie
Inkluze baltského jantaru se staly zdrojem vědeckého popisu řady vymřelých druhů živočichů a tříd rostlin.
Fauna
Fosilie brouka z čeledě dlouhanovití * Aspidopleura Gibson, 2009 * Baltimartyria Skalski, 1995 * Brevivulva Gibson, 2009 * Electrinocellia (Carpenter) Engel, 1995 * Epiborkhausenites Skalski, 1973 * Gracillariites Kozlov, 1987 * Electrocrania Kuzněcov, 1941 * Fibla carpenteri Engel, 1995 * Metapelma archetypon Gibson, 2009 * Micropterix gertraudae Kurz & Kurz, 2010 * Neanaperiallus Gibson, 2009 * Palaeovespa baltica Cockerell, 1909 * Palaeovespa socialis Pionar, 2005 * Prolyonetia Kuzněcov, 1941 * Propupa Stworzewicz & Pokryszko, 2006 * Stigmellites baltica (Kozlov, 1988) * Succinipatopsis Poinar, 2000