Cesko.wiki Banjarmasin
Author
Albert FloresBanjarmasin je hlavním městem Jižního Kalimantanu v Indonésii. Nachází se na ostrově v soutoku řek Barito a Martapura. Kvůli tomu je Banjarmasin někdy nazýván „říční město“. V městě žije , podle sčítání lidu v roce 2010 to bylo přesně 625 395.
Klima
Podle Köppenovy klasifikace má Banjarmasin rysy tropického a savanového klimatu. Teploty jsou v průběhu roku stálé, průměrně se pohybují kolem 27 °C. +more Ve městě není nic jako období sucha, ale objevují se zde pravidelná vlhčí a sušší období. Od listopadu do května trvá vlhčí část roku, kdy měsíčně spadne i přes než 200 milimetrů srážek, zatímco od června do října spadne za měsíc asi 120 milimetrů vody. Ročně tak ve městě spadne téměř 2 600 milimetrů dešťových srážek.
Historie
Nejstarší doložená civilizace na ostrově je z doby existence království Nan Serunai. Tato pohanská říše ale zanikla a byla vystřídána buddhistickým královstvím Tanjungpuri. +more Ve čtrnáctém století byl Banjarmasin součástí hinduistického království Negara Dipa. V 15. století se sem rozšířil Islám. Nizozemci zapojili město do své obchodní sítě v roce 1606. Britská Východoindická společnost (EIC) začala obchodovat s městem v 1614. V 1703 tam EIC vystavěla velkou továrnu, kterou ale místní obyvatelé zničili o čtyři roky později. Společnost EIC se znovu pokusila navázat s městem obchodní vztahy v rozmezí let 1736 a 1746, ale pokusy byly neúspěšné. Navíc tehdejší sultán podepsal v roce 1747 smlouvu s Nizozemci, která jim přiřkla obchodní monopol. V roce 1787 se město stalo nizozemským protektorátem. Banjarmasin zůstal hlavním městem regionu (i Nizozemského Bornea) až do začátku války v Banjarmasinu v roce 1859, kdy se nizozemské ředitelství raději přestěhovalo do města Martapura, aby se vyhnulo nepokojům. Dějiny města popisuje kronika Hikayat Banjar.
V roce 1930 bylo ve městě 66 000 obyvatel a v roce 1990 se toto číslo vyšplhalo na 444 000.
Město se stalo hlavním cílem Japonců během japonské okupace Indonésie za druhé světové války. Banjarmasin byl obsazen +more_únor'>10. února 1942, na konci války byl osvobozen.
Administrativa
Město Banjarmasin je rozděleno do pěti okrsků ("kecamatanů").
* Banjarmasin Selatan (Jižní Banjarmasin) - kde v roce 2010 žilo 146 068 obyvatel. * Banjarmasin Timur (Východní Banjarmasin) - kde v roce 2010 žilo 111 912 obyvatel. +more * Banjarmasin Barat (Západní Banjarmasin) - kde v roce 2010 žilo 143 461 obyvatel. * Banjarmasin Tengah (Centrální Banjarmasin) - kde v roce 2010 žilo 91 700 obyvatel. * Banjarmasin Utara (Severní Banjarmasin) - kde v roce 2010 žilo 132 340 obyvatel.
Demografie
Přibližně 96 % populace jsou muslimové. V menšině jsou protestanti, katolíci, hinduisté a buddhisté. +more Ve městě také sídlí římskokatolická diecéze Banjarmasin.
Ekonomika
Mezi hlavní ekonomická odvětví patří doprava (26,1 % HDP města), zpracovatelský průmysl (24,9 %) a obchod (16,5 %). Hlavními odvětvími ve zpracovatelském průmyslu je výroba překližky, zpracování ratanu a výroba gumy. +more Banjarmasin je také již dlouho znám jako centrum obchodu s drahokamy, zejména s diamanty a rubíny.
Doprava
Pod Banjarmasin spadá letiště Syamsudin Noor, které leží asi 25 km od města. Město je také napojeno na přístav Trisakti, který umožňuje vývoz gumy, pepře, dřeva, zlata a diamantů. +more Z tohoto přístavu také vyplouvají trajekty.
Město je lemováno vodními kanály, které slouží primárně k zavlažování, ale které místní využívají i k dopravě s malými veslicemi. Kanály jsou náchylné k záplavám. +more Mnoho zdejších domů je postaveno na kůlech přímo nad vodou.
Banjarmasin je nejbližším městem od velkého přístavu Taboneo. Spolu s přístavem Tanjung Bara představují největší přístavy pro nakládání uhlí v Indonésii.
Zajímavá místa
Mešita Sabilal Muhtadin, stojící na nábřeží, je dominantou města. Byla postavena v roce 1979 a při páteční modlitbě pojme několik tisíc věřících.
Ve městě se nachází také státní univerzita (Universitas Lambung Mangkurat, UNLAM).
Na západním okraji města se nachází plovoucí tržiště, kde se nakupující i prodávající pohybují na lodích. Je to tradiční trh a je považován za jeden z městských identifikačních znaků.
Sport
Město má profesionální fotbalový klub, který hraje v 1. lize, PS Barito Putera.
Kuchyně
Typické místní jídlo je „soto banjar“, polévka podávaná s limetkou. Dalším tradičním jídlem je „ketupat kandangan“, polévka z kokosového mléka podávaná často s kuřecím nebo rybím masem.