Banánové děti

Banánové děti je název označující druhou generaci Vietnamců žijící v České republice. Toto označení odkazuje na jejich identitu, která je ovlivněná jak asijským vzhledem (zvenku žlutí), tak i jejich osobností, která je značně ovlivněna evropským prostředím (zevnitř bílí).

Identita

Banánové děti jsou pod tlakem obou kultur, vietnamské i české, a často zastávají ambivalentní vztah k majoritnímu prostředí. Každý den se potýkají s tím, kým vlastně jsou, dostávají se tak na rozhraní dvou odlišných kultur. +more V důsledku vnitřního konfliktu pak dochází až ke ztrátě identity.

Častou volbou druhé generace je varianta propojení, kdy svou identitu vytváří v rámci určitého spojení národní (české) a etnické (vietnamské) identity. Jejich identitu tedy utváří nejen rodiče a vietnamská komunita, ale i spolužáci, popřípadě jejich české „babičky a tety“. +more .

Vietnamská rodina

Rodina ve Vietnamu

Ve Vietnamu je rodina základem všeho. Ve většině případů se skládá ze tří až čtyř generací žijících pod jednou střechou. +more Model vietnamské rodiny se vyvíjel především z konfucianismu, který se projevil v patriarchálním rázu rodiny. V rámci vztahů v rodině existovala a stále existuje hierarchie a bezvýhradná oddanost dětí vůči rodičům, která se ve vztahu otce a syna označuje termínem „synovská oddanost".

Vietnamskou rodinu lze charakterizovat několika typickými základními vlastnostmi: * poslušnost dětí * pevný řád uvnitř rodiny * široká solidarita s blízkými i vzdálenými příbuznými * vzájemná pomoc v rámci široké rodiny

Rodina v ČR

Vietnamská rodina žijící v ČR se částečně liší od té tradiční z Vietnamu. Rodina je stále prvotním stabilizátorem vietnamských komunit i v České republice.

Rozdíly jsou nejvíce patrné především ve výchově dětí. Rodiče jsou často v práci od rána do večera, a tak nemají možnost se plně věnovat svým dětem, ty pak zapomínají, či se vůbec nenaučí vietnamské písmo a vietnamsky dobře ani nemluví.

Mnoho dětí s vlastními rodiči ani nevyrůstá, starají se o ně tzv. "tety“ anebo „babičky" z Česka, které jim pomáhají s integrací (čtou jim české pohádky, slaví české svátky, atd. +more). Ve Vietnamu funguje systém babičkovství, vietnamská rodina zde prostě simuluje důvěrně známé uspořádání rodiny. To má dopad na identitu dětí, které se většinou sžily s českou kulturou, ale doma a v komunitě se musí řídit kulturou vietnamskou.

Vietnamská komunita

Vietnamská komunita v ČR bývá charakterizována jako: * izolovaná * uzavřená * soběstačná * pracovitá * nenápadná V ČR si vybudovala organizační a ekonomické zázemí, a toto zázemí dnes využívá k tomu, aby svým příslušníkům umožnila rozmanitější životní podmínky.

Doba příchodu vietnamských imigrantů do ČR představuje mezník v dělení ve společenské hierarchii uvnitř vietnamské komunity. Nejvýše stojí tzv. +more starousedlíci, potom se rozlišují porevoluční migranti a příchozí v 90. letech 20. století, třetí vrstvu reprezentují migranti, kteří do ČR přišli po roce 2000, tzv. nová migrační vlna.

Prostředí velkých tržnic je samostatným světem, s vlastními pravidly a službami. Velkoobchody a velkosklady tvoří centra obchodní, kulturní a komunitní. +more Pořádají se zde např. fotbalové turnaje či koncerty vietnamských umělců ze zahraničí, tábory pro děti atd. , o kterých Češi nebývají informováni.

Školní prostředí

Vietnamské děti a mládež tvoří v ČR 3. nejpočetnější skupinu žáků a studentů-cizinců a škola funguje jako jeden z nejvýznamnějších prostředků integrace. +more Vietnamské děti platí celkově za bezproblémové, mají pozitivní chování a pilně studují. Motivace vietnamských dětí je podstatně vyšší než motivace českých dětí, což dokazují i jejich dobré studijní výsledky.

U vietnamských dětí není výjimečné ani doučování mimo školu, které hradí rodiče. Tento způsob zvládnutí jazykového handicapu je poměrně rozšířený a úspěšný. +more Začíná se však objevovat jiný problém, a to postupná ztráta jejich původního jazyka. Ta se týká především druhé generace vietnamských imigrantů. Tyto děti nemají potíže se zvládáním českého prostředí a českého jazyka, ale paradoxně se svým mateřským jazykem - vietnamštinou. V důsledku toho pak dochází k problémům v komunikaci uvnitř rodiny a může to vést až k situaci, že si členové jedné rodiny navzájem nerozumí.

Vietnamské děti se učí mnohem více než české děti, nechodí ven a tráví hodně času na internetu. Vietnamští rodiče jen neradi pouštějí své děti na organizované a pravidelné volnočasové aktivity. +more Prvořadé je pro ně formální vzdělání jejich dětí, teprve při jeho zvládání nastává prostor pro vzdělání neformální.

Reference

Kategorie:Vietnamská menšina v Česku