Batelov

Batelov (německy Battelau) je městys po obou stranách historické česko-moravské zemské hranice, rozkládající se v okrese Jihlava v Kraji Vysočina, asi 16 kilometrů jihozápadně od Jihlavy. Žije zde obyvatel.

Název

Název městyse byl odvozen od (německého) osobního jména Bat(e)l, zdrobněliny jména Bat(t)o. Význam místního jména byl "Batelův majetek". +more Vývoj jména obce v písemných pramenech: Patelov (1279), Patluna (1325), Batholowicz (1361), Bathalow (1412), Patlaun (1517), v Bathelowie (1534), Battelau a Batelow (1678). Židovský název městyse v hebrejštině zní באטלויא.

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1279. Původní osada s tvrzí byla založena v části zvané Na Vůbci. Od 14. století zde stávala tvrz. V roce 1534 se Batelov stal městečkem.

Během revitalizace Pilského rybníka byl proveden archeologický průzkum. Na dně zjistili archeologové zbytky staveb, pocházejících ze 13. +more až 14. století. Jsou to pravděpodobně pozůstatky zaniklé vsi. Nalezeny byly i další objekty z 15. a 16. století, různé kovové předměty (podkovy, přezky, mince, např. pražský groš či malé mince z 15. a 16. století) a střepy keramiky.

V roce 1735 batelovské panství koupil svobodný pán Johan Christofor Burkhard, Baron de Kllee - pán na Batelově a Stránkách. Za jeho vlády došlo ke klasicistní přestavbě tzv. +more Nového zámku a v roce 1755 zahájil stavbu kostela sv. Petra a Pavla. V 17. století zde byla založeny hamry, které byly v 1. polovině 19. století modernizovány na železárny.

V roce 1851 tudy projížděl Karel Havlíček Borovský během své cesty do vyhnanství v Brixenu. V Batelově se státnímu kočáru porouchalo kolo; během opravy v místní kovárně se Havlíček setkal na místní poště s poštmistrem J. +more Rajským a farářem Slavíkem. Havlíček v Batelově pobýval již za studentských let, kdy zde napsal báseň Dumka na batelovském vrchu. V roce 1921 byla ve Vršku umístěna jeho pamětní deska. Roku 1971 byl na jeho počest postaven pomník na náměstí.

V letech 1869-1880 byl Švábov osadou Batelova, stejně jako Nový Svět a Spělov v letech 1869-1900. Od 1. +more července 1989 do 31. prosince 1992 k Batelovu jako místní část náležel Švábov. Od 1. července 1989 k obci přísluší jako místní části vesnice Bezděčín, Lovětín, Nová Ves a Rácov. Od 23. dubna 2008 byl obci vrácen status městyse.

Přírodní poměry

Batelov leží v okrese Jihlava v Kraji Vysočina. Nachází se 6,5 km jihozápadně od Dolní Cerekve, 7,5 km severozápadně od Třeště, 3,5 km severně od Rácova, 4,5 km severovýchodně od Nové Vsi a 5,5 km východně od Horní Cerekve. +more Geomorfologicky je oblast součástí Česko-moravské subprovincie, konkrétně leží na rozmezí Javořické vrchoviny a Křižanovské vrchoviny a jejich podcelků Brtnické vrchoviny a Jihlavských vrchů, v jejichž rámci spadá pod geomorfologické okrsky Třešťskou pahorkatinu a Řásenskou vrchovinu. Průměrná nadmořská výška činí 552 metrů.

Nejvyšší bod, Vršek (631 m n.  m. +more), leží východně od městyse. Jižně se nachází Posvátný (630 m n. m. ). Severně od Batelova je vyvýšenina Na Vrších (595 m n.  m. ) a Rohozenský kopec (593 m n.  m. ). Městysem protéká řeka Jihlava, do níž se východně od Batelova vlévá potok Hanzalka (z jihu) a ze severu Hraniční potok. Před Zámeckým rybníkem se přímo v Batelově do Jihlavy vlévá Batelovský potok, na němž se v jižní části obce nachází Pilský rybník, na řece Jihlavě západně od Batelova pak Škrobárenský rybník. U postranního vchodu na hřbitov roste památná 25metrová lípa velkolistá, jejíž stáří bylo v roce 2009 odhadováno na 250 let.

Obyvatelstvo

Podle sčítání 1930 zde žilo v 349 domech 1 848 obyvatel. 1 833 obyvatel se hlásilo k československé národnosti a 9 k německé. +more Žilo zde 1 757 římských katolíků, 21 evangelíků, 20 příslušníků Církve československé husitské a 31 židů.

Obecní správa a politika

Části, členství ve sdruženích

Obec je rozdělena na pět částí: * Batelov * Bezděčín * Lovětín * Nová Ves * Rácov Každá z částí má své samostatné katastrální území, jmenovitě Batelov, Bezděčín na Moravě, Lovětín u Třešti, Nová Ves u Třešt“ a Rácov. Batelov má šest základních sídelních jednotek, jmenovitě Batelov, Za Tratí (ta leží na katastrálním území Batelov), Bezděčín, Lovětín, Nová Ves a Rácov.

Batelov je členem mikroregionu Třešťsko a místní akční skupiny Třešťsko.

Zastupitelstvo a starosta

Obec má patnáctičlenné zastupitelstvo, v čele pětičlenné rady stojí od října 2022 starostka Mgr. Lenka Charvátová.

Znak a vlajka

Právo užívat znak a vlajku bylo obci uděleno rozhodnutím Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 17. dubna 2009. +more V červeno- modře kosmo děleném štítě znaku nahoře ze spojených bůvolích rohů vyrůstá rytíř s taseným mečem v pravici, s levicí v bok, zlatým pštrosím perem na přilbě se zvednutým hledím, vše stříbrné. Dole zkřížené vztyčené zlaté gotické klíče přeložené vztyčeným stříbrným mečem. List dělený žlutým a bílým kosmým pruhem na červené žerďové a modré vlající pole. Žlutý pruh vychází z první čtvrtiny žerďového okraje do čtvrté čtvrtiny dolního okraje, bílý pruh vychází z první čtvrtiny horního okraje do čtvrté čtvrtiny vlajícího okraje. Poměr šířky k délce listu je 2 : 3.

Hospodářství a doprava

Sídlí zde firmy Rejoice s. r. +moreo. , Wetland s. r. o. , PRELOM CZ, s. r. o. , ANLEY s. r. o. , ELMA Batelov, s. r. o. , FOWA Batelov, s. r. o. , PLASTYKO WORD s. r. o. , CHAPAR bag s. r. o. , ELMONT s. r. o. , AGRO Spělov, spol. s r. o. , FK-EKOBRIKETY s. r. o. , Třeštický mlýn s. r. o. , AGROVAK, s. r. o, Škrobárny Pelhřimov a jedna z továren Motorpalu. Funguje tu řada obchodů, drogerie, pobočka České pošty a drobní živnostníci. Nachází se zde dvě restaurační zařízení - restaurace Na Západě a hostinec Na Mýtě. Ve zdravotním středisku služby poskytují stomatolog, gynekolog, pediatr a praktický lékař. V obci je i lékárna.

Obcí prochází silnice II. třídy č. +more 134 do Nové Vsi, č. 402 do Třeště a č. 639 z Dolní Cerekve do Horní Cerekve, dále pak komunikace III. třídy č. 13421 do Rácova, č. 13423 do Švábova a místní komunikace č. 13424 a železniční trať č. 225 z Havlíčkova Brodu do Veselí nad Lužnicí. Dopravní obslužnost zajišťují dopravci ICOM transport, Radek Čech - Autobusová doprava, AZ BUS & TIR PRAHA a ČSAD Jindřichův Hradec. Autobusy jezdí ve směrech Jemnice, Dačice, Telč, Pelhřimov, Praha, Jihlava, Počátky, Kamenice nad Lipou, Jindřichův Hradec, Lovětín, Rohozná, Jihlávka, Třešť a Nový Rychnov. a vlaky ve směrech Havlíčkův Brod a Veselí nad Lužnicí. Obec protínaí cyklistické trasy Greenway ŘV do Lovětína, č. 5128 ze Spělova do Nové Vsi, č. 5092 do Rácova a vedle toho žlutě a zeleně značené turistické stezky.

Školství, kultura a sport

Základní školu a mateřskou školu zřizuje obec Batelov. Základní školu ve školním roce 2014/2015 navštěvovalo 196 žáků. +more Do školy dojíždějí děti z místních částí Batelova (Bezděčín, Lovětín, Nová Ves, Rácov) a z menších okolních obcí Rohozné, Švábova a Růžené. První zmínka o zdejší škole pochází z roku 1652. Mateřská škola má čtyři třídy a ve školním roce 2014/2015 je do ní zapsáno 93 předškoláků. Na náměstí Míru stojí místní knihovna.

Fotbalový klub 1. +more FC Batelov byl založen v roce 1926. A tým hraje okresní přebor, mužstvo B pak IV. třídu. Součástí klubu je i družstvo žáků a přípravka. Z dalších sportovních a zájmových organizací jsou zde zastoupeny mažoretky, místní organizace Moravského rybářského svazu, Tělocvičná jednota Sokol a středisko zde má Junák - svaz skautů a skautek ČR. Působí tu i Sbor dobrovolných hasičů Batelov.

Pamětihodnosti

Starý a Nový zámek - Pozdně renesanční zámek ze 17. +more století, postavený na místě středověké tvrze. Dokončen byl v letech 1739-1740 za panování barona Burkhardta, Arnošt Blankenstein jej uvedl do dnešní podoby. V roce 2013 je v soukromém vlastnictví, došlo k jeho opravě, avšak není veřejnosti přístupný. * Barokní kostel Petra a Pavla stojí na náměstí. Stavba byla zahájena 17. dubna 1755 pod vedením stavitele Wolfganga Filsnera. Vznikla z podnětu barona Burkhardta, dokončili ji Blankensteinové ve 40. letech 19. století. * Zachovalé domy židovského ghetta doplňují ráz města. * Kostel svaté Barbory nacházející na hřbitově * Památník Karla Havlíčka Borovského na Havlíčkově vrchu * Fara na náměstí, dům čp. 129 * Venkovská usedlost čp. 39 * Synagoga byla postavena v roce 1794. Od roku 1850 měla židovská obec svého rabína. Bývalé židovské ghetto bylo od další zástavby odděleno cestou, potokem a lesem. K roku 2013 tu sídlí svaz zahrádkářů, v interiéru se již žádné původní vybavení nenachází. * Židovský hřbitov západně od Batelova. Pochází pravděpodobně z roku 1540. Nacházejí se zde náhrobky ze 16. a 17. století. * Socha Immaculaty před kostelem * Socha sv. Jana Nepomuckého na náměstí * Sloup se sochou P. Marie při silnici do Třeště * Sochy Kalvárie na kopci u lesa * Pilíř na Noveckém kopci * Kašna na náměstí * Batelovská lípa - památný strom u postranního vchodu na hřbitov.

Galerie

Soubor:Batelov - Immaculata a kašna. JPG|Socha Immaculaty a kašna na náměstí Míru Soubor:Batelov - Starý zámek. +moreJPG|Starý zámek Soubor:Batelov - Nový zámek. JPG|Nový zámek Soubor:Batelov-kostel-svaté-Barbory2016. jpg|Hřbitov s kostelem sv. Barbory Soubor:Batelov, synagoga 01. jpg|Bývalá synagoga Soubor:ŽH Batelov (009). jpg|Židovský hřbitov.

Osobnosti

Zdeněk Mahler (1928-2018), spisovatel, scenárista, publicista a muzikolog

Zemská příslušnost

Do Čech náležejí okrajové pozemky k. ú. +more Batelov a téměř celé k. ú. Bezděčín na Moravě, které má poněkud zavádějící název, protože ve svých původních hranicích k Moravě historicky nepatřilo a původně neslo název Bezděčín. K Moravě pak náleží Lovětín, Nová Ves, Rácov a téměř celé k. ú. Batelov včetně celé jeho zástavby a nepatrná okrajová část k. ú. Bezděčín na Moravě.

Doprava

Autobus Karosa C 735 společnosti ICOM transport v Batelově. +more Městys Batelov je obsluhován železniční tratí č. 225 z Havlíčkova Brodu do Veselí nad Lužnicí a autobusy. Železniční stanice Batelov se nachází v severní části městyse.

Odkazy

Reference

Literatura

Související články

Římskokatolická farnost Batelov * Římskokatolická farnost Růžená

Externí odkazy

[url=http://www.batelov.cz/]Batelov[/url] - oficiální stránky obce

Kategorie:Městyse na pomezí Čech a Moravy Kategorie:Obce v okrese Jihlava Kategorie:Městyse v okrese Jihlava Kategorie:Mikroregion Třešťsko Kategorie:Geopark Vysočina Kategorie:Sídla v Křemešnické vrchovině Kategorie:Sídla v Křižanovské vrchovině