Battistova cihelna

Technology

12 hours ago

Author

Battistova cihelna je historická cihelna nacházející se v Libni v Praze. Byla postavena v roce 1893 a v provozu byla až do roku 1992. V současnosti se jedná o technickou památku a kulturní památku České republiky. Cihelna byla pojmenována po jejím zakladateli a majiteli, Antonínu Battistovi. Battistova cihelna byla jednou z nejmodernějších a největších cihelen v Čechách. Hlavními výrobky cihelny byly keramické výrobky, obklady, dlaždice a žlábky. Cihelna disponovala čtyřmi pecemi, které byly poháněny vodním kolem. Vyráběné cihly byly tradované po celém území tehdejšího Rakouska-Uherska. Po skončení druhé světové války byla cihelna znárodněna a začala být využívána pro jiné účely, jako například výrobu umakartu a následně také výrobu spekulativní betonářské směsi. V roce 1992 byla cihelna zrušena a později se stala kulturní památkou. V roce 2014 byla objevena revitalizace areálu, která má za cíl zachovat historickou hodnotu budov a zároveň vytvořit moderní prostor pro různé kulturní akce. Součástí revitalizace je také výstavba nového muzea, které bude prezentovat historii cihelny a keramického průmyslu v Čechách.

Battistova cihelna je bývalý průmyslový areál v Praze 8-Ďáblicích v ulici U Prefy, který byl vybudován v 90. letech 19. století. Od roku 1996 jsou dochované stavby cihelny chráněny jako kulturní památka České republiky. Areál cihelny není součástí vesnické památkové zóny Staré Ďáblice, leží zhruba 100 metrů jižněji od hranic tohoto památkově chráněného území.

Historie

Cihelnu založil roku 1893 Josef Battista (nar. 1867, Smiřice), který v Ďáblicích zakoupil pozemky velkostatku čp. +more 1. O tři roky později postavil obytný dům pro dělníky a požádal okresní hejtmanství v Karlíně, aby mohl být osvobozen od daní „v zákonné lhůtě 24 let“. Roku 1898 postavil a zprovoznil první kruhovou pec. Vyráběl v ní zdící cihly a klenbovky, které kolkoval plným jménem. Nedlouho poté se cihelna stala členem Jednoty pro zvelebení průmyslu keramického v Praze.

Cihelnu tvořila dvanáctikomorová kruhová cihlářská pec o rozměrech 32 x 12,3 metru a obdélné provozní stavby čp. 89 a 92 umístěné kolmo k peci. +more Později byly po obou stranách pece postaveny další stavby, přikoupeny dva lisy, kolový mlýn a parní stroj od firmy Raupach.

Cihelna brala hlínu z obdélného hliniště ležícího jihozápadně a obehnaného vysokou ohradní zdí. Hlína se těžila směrem od okrajů do středu, stěna hliniště byla dlouhá 80 metrů a dole z ní vystupovala buližníková skála. +more Další Battistovo hliniště se nacházelo v sousedství cihelny Františka Stejskala. Na něm začal těžbu ještě před rokem 1938.

Josef Battista bydlel od roku 1912 v Karlíně v domě čp. 412. +more Během 1. světové války pronajal cihelnu podnikateli Kohnovi. Na začátku 2. světové války byl provoz zastaven a po válce už obnoven nebyl.

Po roce 1939

V průběhu 2. světové války koupila cihelnu Avia a umístila sem sklady. +more Po skončení války ji pronajala staviteli Jaroslavu Červenkovi, který zde vyráběl xylolitové dlaždice a škvárové tvárnice. Po znárodnění roku 1948 převzala areál Prefa, pak zde měl výzkumné dílny a laboratoře Stavoprojekt (ověřoval nově vyrobené stavební díly a stavební postupy). Roku 1951 převzal areál n. p. Pragostav a ve vývojových dílnách ověřoval návrhy Výzkumného ústavu pro stavebnictví a architekturu. Již následujícího roku zde sídlil n. p. Pozemní stavby, ve kterém Miloslav Wimmer vyvinul prototypovou bytovou jednotku montovaného skeletového domu "skeletopanel". Roku 1953 ji použil při výstavbě panelového domu v ulici U Prefy 771 (v domě i bydlel).

Roku 1959 se vrátil provoz podniku Prefa, která zde sídlila až do roku 1993. Poté byly kromě kruhové pece a komína ostatní stavby zbořeny (například patrová výrobní hala z neomítaných cihel) a pozemky sanovány. +more Pec byla opravena v letech 2005-2012 a adaptována na restauraci (od 2/2019 uzavřená).

Odkazy

Reference

Literatura

BERAN, Lukáš, ed. a VALCHÁŘOVÁ, Vladislava, ed. +more Pražský industriál: technické stavby a průmyslová architektura Prahy: průvodce. 2. , rozš. vyd. V Praze: České vysoké učení technické, ©2007. 303 s. . Kapitola Severovýchodní Praha. S. 225, č. 272. * HÁJEK, Josef a kol. Cihly v historické architektuře Prahy: o výrobě a využití zdicích cihel: seznam pražských cihelen. Vydání první. Praha: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Praze, 2017. 238 stran. . S. 127-129.

Externí odkazy

Orientační plán Prahy a obcí sousedních. [url=http://chartae-antiquae. +morecz/cs/maps/23045]Mapový list č. 2b. [/url] Vydáno v srpnu 1914. Měřítko 1:5000. Reprodukce Unie v Praze. Nákladem obce pražské. Nakreslil Stavební úřad odbor II. Vlastník: Národní technické muzeum. * Komínová databáze. [url=http://koda. kominari. cz/. action=karta&cislo=0577]Battistova cihelna[/url]. kominari. cz [cit. 2018-08-05] * Městská část Praha 8: [url=https://www. praha8. cz/battistova-cihelna. html]Battistova cihelna[/url]. * Laterarius: [url=http://www. laterarius. cz/registr. view=item&catid=2&id=834]J. Battista[/url] .

Kategorie:Cihelny v Praze Kategorie:Kulturní památky v Ďáblicích Kategorie:Průmyslové stavby v Praze 8