Batávské povstání

Technology

12 hours ago

Author

K Batávskému povstání, které začalo roku 69, došlo poté, co se proti římské nadvládě vzbouřil spojenecký kmen Batávů, žijící na území dnešního Nizozemska. Batávy podpořily i další germánské kmeny, ale Římanům se podařilo roku 70 vzpouru potlačit.

Pozadí

Batávové byli od počátku 1. století římskými spojenci. +more Sice nemuseli platit daně, ale zavázali se posílat své muže bojovat za Řím. Ten po smrti císaře Galby procházel krizí. O vládu v něm usilovali Otho, Vitellius a Vespasianus. Vitelliovi se podařilo obsadit Řím a součástí armády, se kterou se chtěl postavit Vespasianovi v Itálii měli být i Batávové. Ti však boj v daleké cizině odmítli a vzbouřili se.

Průběh

Do čela Batávů se postavil Julius Civilis, velitel pomocných batávských oddílů v římských legiích. Příčinou povstání měl být podle Tacita i fakt, že Římané začali Batávy považovat spíše za otroky než spojence. +more K Batávům se přidaly kmeny Frísů, Kaninefátů a také germánské kmeny pocházející z východního břehu Rýna. Povstalci ničili římské pevnosti na Rýnu a římská sídliště. Civilis nejdříve předstíral, že je Vespasiánovým stoupencem a bojuje proti Vitelliovi. Po jeho porážce dal jasně najevo úmysl vytvořit nezávislý germánský stát. Vespasianus proti němu poslal deset legií, v jejichž čele stál Quintus Petilius Cerialis. Ten začal revoltu tvrdě potlačovat, zároveň ale poraženým vždy nabídl výhodný mír. Povstalce se mu tak podařilo rozdělit a donutit k jednání i Julia Civila. Informace o průběhu jednání ani o dalších osudech germánského vůdce se nedochovaly. Je ale známo, že vzpoura roku 70 skončila a Batávové se opět podřídili Římu, který měl celou oblast následující dvě století pod kontrolou.