Bazilika svatého Petra a Pavla

Bazilika svatého Petra a Pavla v Praze na Vyšehradě je významná církevní a kulturní památka; při kostele byla už v době jeho vzniku roku 1070 založena kolegiátní kapitula. Kostel, původně raně románská bazilika, byl v průběhu historie opakovaně přestavován, výrazně goticky v době Karla IV. a vrcholně barokně na počátku 18. století. Dnešní podoba je výsledkem radikální novogotické přestavby z konce 19. století a počátku 20. století. Od roku 2003 má kapitulní kostel titul bazilika minor.

Vyšehradský hřbitov u kostela byl v 19. století přeměněn na národní pohřebiště.

Historie

+morejpg|náhled|vlevo|upright'>Barokní malba zachycující představu o původním chrámu a pověst o Čertově sloupu Zdejší chrám založil český král Vratislav II. v letech 1070-1080, stalo se tak v souvislosti se založením vyšehradské kapituly. V té době se jednalo o trojlodní baziliku vystavěnou v románském slohu. Poprvé přestavěna a rozšířena byla v roce 1129 v době vlády knížete Soběslava I. V roce 1249 byla budova těžce poškozena požárem, posléze pak byla goticky obnovena. V roce 1369 došlo v době panování císaře Karla IV. k výstavbě nového chrámu.

V roce 1576 byl chrám opět přestavěn, tentokrát v renesančním slohu, v letech 1707-1729 zde proběhla další přestavba barokní.

Do současné podoby byl chrám přestavěn v novogotickém stylu Josefem Mockerem v letech 1885-1887 a průčelí dle návrhu Františka Mikše v letech 1902-1903. Kostel dostal kromě své málo obvyklé vnitřní secesní výzdoby také své dvě charakteristické, 58 metrů vysoké věže, které dnes tvoří jednu z výrazných dominant hlavního města Prahy. +more V letech 1981-1987 byl chrám generálně zrekonstruován a opraven a proběhl zde i archeologický průzkum. V roce 2003 byl chrám povýšen papežem Janem Pavlem II. na baziliku minor.

Popis

+more15_Vysehrad_and_VyseHratky_034_(21091250051). jpg|náhled|vlevo|upright'>Pravý portál (ω) V současné podobě je kostel novogotickou trojlodní pseudobazilikou s monumentálním západním dvojvěžím, které tvoří dominantu Vyšehradu a dotváří jedno z charakteristických panoramat Prahy, protiváhu Pražského hradu.

Západní průčelí s trojicí katedrálních portálů je zdobeno zemskými a kapitulními znaky, ve středním tympanonu reliéfem a v postranních moderními mozaikami s motivem α a ω od Lumíra Šindeláře.

Interiér

Uvnitř je křížově klenuté trojlodí s mělkými bočními kaplemi, na západě s předsíní a v patře s hudební kruchtou, na východě presbytář lemovaný vlevo sakristií a vpravo kaplí Panny Marie Šancovské. Interiér kostela je členěn mezilodními arkádami se secesními malbami svatých na hlavní loď, dvě boční lodě a šest bočních kaplí s mariánskými nebo ostatkovými oltáři. +more Torzovitě se zachovaly gotické nástěnné fresky, jako Panna Maria s Ježíškem a sv. Jiřím v kapli sv. Josefa vpravo u vchodu do kaple P. Marie Šancovské. Nad vchodem do sakristie je upravená barokní malba s dobovou stylizací původního chrámu a pověstí o tzv. Čertově sloupu (dnes v Karlachových sadech). Barokní oltářní obrazy z dílny či okruhu Karla Škréty se nyní nacházejí v bočních kaplích. Poutní obraz gotické Panny Marie dešťové je nahrazen kopií, originál i s původním stříbrným příkrovem je vystaven v Národní galerii v Anežském klášteře. Klenby a stěny mají bohatou výmalbu z období Mockerovy stavby se secesními postavami svatých na pilířích, cyklus namalovali František Urban, vídeňský malíř Karl Jobst a Antonín Krisan. Legendu sv. Petra a Pavla v presbytáři a Ježíše Krista v lodi, stejně jako vitraje v oknech presbytáře s postavami světců navrhl František Sequens. V první boční kapli vpravo od vchodu stojí takzvaný sarkofág svatého Longina, románská kamenná tumba s tesaným reliéfem kříže.

Hřbitov

Vyšehradského hřbitova Od středověku existovaly na území Vyšehradu čtyři zjištěné hřbitovy - u rotundy svatého Martina, u baziliky svatého Vavřince, u kostela Stětí svatého Jana Křtitele a u baziliky svatého Petra a Pavla, který sloužil nejdéle. +more Za josefínských reforem nebyl zrušen, protože byl dostatečně vzdálen od města (přes 500 kroků) a dostal tak roku 1785 výnosem úřadu zvláštní povolení.

Hřbitov byl rozdělen na několik částí. Kněží, jeptišky a vyšších duchovní hodnostáři byli pohřbíváni v západní části v devíti samostatných sekcích. +more Později zde nalezly poslední odpočinek sestry školské a nemocniční. Tato část u vchodu na západní straně, kde jsou pohřbeny řádové sestry (voršilky, bartolomějky, redemptoristky), se dochovala oddělena mříží. Východní část měli vyhrazenu jezuité, kteří se v 17. -18. století starali o nakažené morem.

Odkazy

Reference

Literatura

Externí odkazy

[url=http://stovezata. praha. +moreeu/kostel-sv-petra-a-pavla-na-vysehrade. html]Kostel sv. Petra a Pavla na Vyšehradě[/url] * Prague city line: [url=http://www. praguecityline. cz/prazske-pamatky/vysehradsky-hrbitov-misto-narodni-hrdosti%20Historie%20hřbitova%20Vyšehrad%20-%20vyšehradský%20hřbitov]Vyšehradský hřbitov - místo národní hrdosti. [/url] Nezisková organizace Rozvoj cestovního ruchu o. s. 2016.

Kategorie:Pevnost Vyšehrad Petr a Pavel (Praha-Vyšehrad) Petr a Pavel (Praha-Vyšehrad) Kategorie:Panovnická pohřebiště v Česku Kategorie:Kostely zasvěcené svatému Petrovi a Pavlovi v Česku Kategorie:Chrámové krypty v Praze Kategorie:Pohřebiště Přemyslovců Kategorie:Kulturní památky na Vyšehradě Kategorie:Kostely na Vyšehradě Kategorie:Přestavby Josefa Mockera