Baškirská autonomní sovětská socialistická republika
Author
Albert FloresBaškirská autonomní sovětská socialistická republika (Baškirská ASSR) (baškirsky: Башҡорт Автономиялы Совет Социалистик Республикаhы, rusky: Башкирская Автономная Советская Социалистическая Республика) byla autonomní sovětská socialistická republika spadající pod Ruskou SFSR, která byla součástí Sovětského svazu. Po jeho rozpadu se z Baškirské ASSR stala republika Baškortostán.
Vznik
Baškortostán byl během Ruské občanské války dějištěm mnoha bitev mezi bolševiky a bělogvardějci. Mezitím padlo rozhodnutí o ustavení autonomní republiky pro národnostní menšiny v rámci Ruské SFSR, o kterém se jednalo při „všebaškirském sjezdu“ v červenci, srpnu a v prosinci 1917 v Orenburgu. +more Částem bývalých gubernií Ruského impéria (Orenburské, Permské, Ufinské a Samarské gubernie, celkem 79 tisíc km², 1,2 milion obyvatel) se na začátku roku 1918 začalo říkat „Malý Baškortostán“. 20. března 1919 vznik Baškirské ASSR posvětilo po jednání s baškirskými bolševiky i vedení Ruské SFSR a 23. března 1919 Baškirská ASSR oficiálně vznikla jako vůbec první ASSR s prvky vlastní státnosti v rámci Ruské SFSR. 14. června 1922 byl vydán dekret o změně hranic Baškirské ASSR, podle kterého Baškortostán získal mnohá území bývalé Čeljabinské gubernie a takřka zbytek Ufinské gubernie, kromě Menzelinského újezdu, který byl předán Tatarské ASSR. Podle tohoto dekretu byl hlavním městem Baširské ASSR potvrzena Ufa a ustanoveny administrativní struktury.
Zánik
Baškirská ASSR v říjnu 1990 deklarovala nezávislost na Ruské SFSR, takže se chtěla přeměnit v Baškirskou sovětskou socialistickou republiku. Kvůli rozpadu SSSR k tomu nedošlo. +more V roce 1992 tedy představitelé Baškirské ASSR vyhlásili úplnou nezávislost na Rusku a změnili název této ASSR na republiku Baškortostán. Po roce se však opět Baškortostán vrátil pod ruskou jurisdikci a stvrdil svou příslušnost k Rusku Ústavou z roku 1993.
Obyvatelstvo
Baškirskou ASSR obývali nejpočetnější Rusové, následovaní Tatary, a až pak Baškiry. Nepatrnou část obyvatelstva tvořili Čuvaši a Marijci, zbytek ostatní národy. +more Baškirové, podle nichž se tato ASSR jmenovala, tvořili se svými necelými 864 000 obyvateli pouze třetí největší národnost. Baškirové obývali převážně venkovské oblasti, zatímco Rusové tvořili zdrcující většinu v miliónovém hlavním městě Baškirské ASSR Ufě.
. sčítání lidu 1926 sčítání lidu 1939 sčítání lidu 1959 sčítání lidu 1970 sčítání lidu 1979 sčítání lidu 1989 Baškirové 625,845 (23,5 %) 671,188 (21,2 %) 737,744 (22,1 %) 892,248 (23,4 %) 935,880 (24,3 %) 863,808 (21,9 %) Rusové 1,064,707 (39,9 %) 1,281,347 (40,6 %) 1,418,147 (42,4 %) 1,546,304 (40,5 %) 1,547,893 (40,3 %) 1,548,291 (39,3 %) Tataři 621,158 (23,3 %) 777,230 (24,6 %) 768,566 (23,0 %) 944,505 (24,7 %) 940,436 (24,5 %) 1,120,702 (28,4 %) Čuvaši 84,886 (3,2 %) 106,892 (3,4 %) 109,970 (3,3 %) 126,638 (3,3 %) 122,344 (3,2 %) 118,509 (3,0 %) Marijci 79,298 (3,0 %) 90,163 (2,9 %) 93,902 (2,8 %) 109,638 (2,9 %) 106,793 (2,8 %) 105,768 (2,7 %) Ostatní 189,942 (7,1 %) 232,149 (7,3 %) 213,280 (7,4 %) 198,742 (5,2 %) 190,933 (5,0 %) 166,294 (4,7 %)
Seznam představitelů Baškirské ASSR
První tajemník Komunistické strany v Baškirské ASSR * Haris Jumagulovič Jumagulov (listopad 1919 - prosinec 1919) * Ahmetkamal Ahmadinurovič Kaspransky (březen 1920 - květen 1920) * Petr Michailovič Vikman (červenec 1920 - květen 1921) * Ahmed Almuhametovič Bijšev (červen 1921 - listopad 1921) * Šagit Ahmetovič Hudaiberdin (23. listopadu - březen 1922) * A. +more I. Žehanov (duben 1922 - září 1922) * Boris Nikolajevič Nimvický (1922 - 1923) * Ruben Airapetovič Vosnakov (1923- 1924) * Michail Osipovič Razumov (1924 - 1926) * Eduard Ivanovič Jurjevič (1926 - 1930) * Jakov Borisovič Bykin (1930 - 6. října 1937) * Alexandr Tarasovič Zalikin (6. října 1937 - leden 1939) * Grigorij Sergejevič Rastegin (leden 1939 - listopad 1939) * Ivan Semjonovič Anošin (listopad 1939 - leden 1942) * Semjon Borisovič Zaďjončenko (leden 1942 - 26. ledna 1943) * Semjon Děnisovič Ignaťjev (leden 1943 - 1946) - první funkční období * Sabir Ahmedjanovič Vagapov (1946 - prosinec 1953) * Semjon Děnisovič Ignaťjev (prosinec 1953 - 14. června 1957) - druhé funkční období * Zija Nurjevič Nurjovová (14. ledna 1957 - 15. července 1969) * Midhat Zakirovič Šakirov (15. července 1969 - 23. června 1987) * Ravmer Hasanovič Habibulin (23. června 1987 - 10. února 1990) * Igor Alexejevič Gorbunov (10. února 1990 - srpen 1991).
Předseda Revolučního výboru * Achmed Achmedšakovič Zakivalidov (21. února 1919 - 17. +more května 1919) - první funkční období * Haris Jumagulovič Jumagulov (17. května 1919 - 20. ledna 1920) * Achmed Achmedšakovič Zakivalidov (20. ledna 1920 - 26. června 1920) - druhé funkční období * F. S. Mansyrov (26. června - 28. července 1920).
Předseda Ústředního výkonného výboru * Galij Kamaletdinovič Šamigulov (28. července 1920 - říjen 1920) * Musa Lutovič Murtazin (leden 1921 - únor 1922) * Šagit Ahmetovič Hudaiberdin (únor 1922 - červenec 1922) * Chafíz Kusajevič Kušajev (1922 - březen 1929) * Mansurov (březen 1929) - zastupující * G. +more S. Šafikov (březen 1929 - únor 1931) * Afzal Muchitdinovič Tagirov (únor 1931 - červen 1937) * Ráchim Kirjevič Ibragimov (říjen 1937 - červenec 1938).
Předseda Prezídia Nejvyššího sovětu Baškirské ASSR * Ráchim Kirjevič Ibragimov (červenec 1938 - listopad 1946) * Gilman Vildanovič Nigmadžanov (listopad 1946 - únor 1950) * Faizrachman Zagafuranovič Zagafuranov (červenec 1950 - březen 1967) * Faizulla Valjevič Sultzanov (březen 1967 - duben 1990) * Murtaza Gubaidullovič Ráchimov (7. dubna 1990 - 11. +more října 1991).
Předseda Nejvyšší rady Baškirské ASSR * Murtaza Gubaidullovič Ráchimov (11. října 1991 - 25. prosince 1991)
Předseda lidového sekretariátu * Junus Julbarisovič Bikbor (červen 1918 - prosinec 1918) * Mstislav Alexandrovič Kulajev (prosinec 1918 - 22. února 1919)
Předseda Rady lidových komisařů * Mstislav Alexandrovič Kulajev (22. února 1919 - 1919) * Achmed Achmedšakovič Zakivalidov (1919 - 1920) * Galij Kamaletdinovič Šamigulov (28. +more července - leden 1921) * Ahmed Almuhametovič Bijšev (leden 1921 - červenec 1921) * Mullajan Davletšinovič Chalikov (červenec 1921 - listopad 1925) * Aksan Bajmurzič Muchametdkulov (listopad 1925 - leden 1930) * Zinatulla Gizatovič Bulašjov (leden 1930 - říjen 1937) * Fazyl Valjachmetovič Šagimardanov (říjen 1937 - únor 1940) * Sabir Ahmeďjanovič Vagapov (únor 1940 - duben 1946) * Nasyr Rafikovič Urazbajev (duben 1946 - červen 1946).
Předseda Rady ministrů * Nasyr Rafikovič Urazbajev (červen 1946 - duben 1951) * Valej Gabejevič Nabjullin (duben 1951 - únor 1962) * Zakerija Sarafutdinovič Aknazarov (únor 1962 - leden 1986) * Marat Parisovič Mirgazjamov (leden 1986 - 25. prosince 1991)
Reference
Externí odkazy
[url=http://www.worldstatesmen.org/Russian_SFSR_rep.html]www-worldstatesmen.org[/url] - seznam představitelů regionů Ruské SFSR
Kategorie:Autonomní republiky Sovětského svazu Kategorie:Baškortostán