Bedřich (kníže)

Bedřich, také Fridrich, (* okolo 1141/2 - 25. března 1189) byl syn krále Vladislava II. a český kníže z rodu Přemyslovců od konce roku 1172 do září 1173 a od konce června 1178 do 25. března 1189. V letech 1164-1173 byl knížetem olomouckého údělu.

Jeho vládou začal čtvrtstoletí trvající státní úpadek, část problémů ale souvisela už s vládou jeho otce, jehož ztotožnění se s politikou říše se ukázalo jako příliš úzké.

První období vlády

Král Vladislav II. si zajistil podporu šlechty a na sklonku roku 1172 předal podle principu primogenitury vládu svému synovi Bedřichovi.

V českých zemích ovšem platilo ještě v té době nástupnické právo seniorátu, proto nebyl Bedřich dle tohoto práva právoplatným nástupcem svého otce.

O nejvyšší post v zemi se tak hlásili synové Soběslava I. +more - na Přimdě vězněný Soběslav (II. ), nejstarší tehdy žijící Přemyslovec, Oldřich a Václav. Oporu našli u císaře Fridricha I. Barbarossy (Vladislav II. očividně přecenil vděk císaře, kterému léta věrně sloužil), který v září 1173 zbavil Bedřicha moci a za českého knížete určil Oldřicha. Ten však předal otěže moci staršímu bratrovi Soběslavovi, vládnoucímu s knížecím titulem.

1178-1189

Překreslená pečeť knížete Bedřicha V létě 1178 ztratil Soběslav II. +more podporu Fridricha I. Barbarossy, čehož využil Bedřich, uplatil císaře a obdržel od něj Čechy v léno. V následujícím desetiletí došlo v zemi k hluboké vnitropolitické krizi. Nejprve došlo v lednu 1179 mezi Bedřichem a Soběslavem k bitvám u Loděnice (u Berouna) a v Praze Na bojišti (u tehdejší vsi Nusle), ze kterých vyšel vítězně Bedřich, přestože první bitvu prohrál a u Loděnic se zachránil pouze útěkem. Na Moravě mezitím posiloval moc Konrád II. Ota z linie znojemských Přemyslovců, jemuž se podařilo spojit moravské úděly v jeden celek.

Pečeť knížete Bedřicha (August Sedláček) V roce 1182 dlouhodobá nespokojenost s panujícím knížetem vedla k propuknutí vzpoury šlechty v českých zemích, Bedřich byl vyhnán ze země a šlechta si zvolila za nového knížete +more_Ota'>Konráda Otu. Bedřich hledal pomoc u císaře Fridricha Barbarossy, který se rozhodl spor vyřešit na sněmu v Řezně v září 1182. Zde císař tvrdě zasáhl a zastrašil přítomné Čechy.

Konrád Ota se od té doby tituloval jako moravský markrabí a usiloval o nezávislost na pražském knížeti. Proto historici často vykládali události řezenského sněmu jako státoprávní akt, jímž Fridrich Barbarossa zřídil moravské markrabství, které vyjmul z pravomoci českých knížat a podřídil je říši. +more To však nebylo přímo řečeno. V každém případě císař jen přilil v situaci závažných rozporů mezi Přemyslovci pověstný olej do ohně. Oslabený stát byl pro Barbarossu jistě snáze ovladatelný. Nebezpečí, že se jednotný český stát rozpadne, jako se tomu stalo například v Polsku nebo na Rusi, sílilo.

V roce 1184, když byl Bedřich v Říši, pokusil se Soběslavovec Václav dobýt Pražský hrad, který ale ubránila kněžna Alžběta.

Knínské úmluvy

Bedřichův denár Bedřich společně se svým nevlastním bratrem Přemyslem (pozdějším +more'>Přemyslem Otakarem I. ) hodlali zasáhnout proti přílišné samostatnosti moravského markraběte a vytáhli na Moravu. Poplenili Brněnsko i Znojemsko. Roku 1185 došlo u Loděnice snad k nejhorší bitvě mezi Čechy a Moravany v dějinách. Vítězem se stal Přemysl, ale jeho vojsko utrpělo takové ztráty, že místo aby pronásledoval poražené, vrátil se nazpět do Čech. Poté se Konrád Ota rozhodl, že bude raději s knížetem Bedřichem vyjednávat.

Na jednáních v Kníně zřejmě uznal svrchovanost pražského knížete nad Moravou, zatímco Bedřich mu přiznal její držení. Pokud skutečně Fridrich Barbarossa připojil Moravu lenním vztahem přímo k říši, nyní tato podřízenost skončila. +more Kromě toho se řešila nástupnická otázka - nástupcem Bedřicha se měl stát právě Konrád II.

Po smíru s Konrádem Otou ovšem vyplul na povrch další Bedřichův spor s jeho bratrancem a pražským biskupem Jindřichem Břetislavem. Spor ukončil císař Barbarossa, který zvláštním privilegiem prohlásil příslušnost pražského biskupa k říšským knížatům a jeho nezávislost na českém knížeti, což vedlo k dalšímu oslabení knížete. +more Po Bedřichově smrti (25. března 1189) se vlády (patrně na základu dohod z Knína) a se souhlasem českých předáků ujal Konrád II. Ota.

Bedřich se krátce před smrtí chystal podpořit císaře na III. křížové výpravě, ale +more_březen'>25. března 1189 zemřel. Nahradil jej Konrád II. Ota a Čechy s Moravou byly opět sjednoceny.

Rodina

Roku 1157 se Bedřich oženil s Alžbětou Uherskou, dcerou Gézy II. +more a Eufroziny Kyjevské, se kterou měl šest dětí: * Vratislav (1160-1170 † 1180) * Žofie Přemyslovna (* mezi 1166-1176 - 1195) : ∞ 1186 Albrecht I. Míšeňský (1158-1195) * Helena-Eirene (1158-po 1165) : ∞ 1164 . z byzantského rodu Petralifů (Petraphoilas-Komnenos) * Olga ( 1159 - † asi 1163) * Markéta († 28. 8. 1167) * Ludmila Přemyslovna, bavorská vévodkyně (* 1169-1176 - 1240) : ∞ 1189 Albrecht III. z Bogenu († 1198) : ∞ 1204 Ludvík I. Kelheimský/Bavorský (1173-1231).

Vývod z předků

Odkazy

Reference

Literatura

Externí odkazy

[url=https://www. e-stredovek. +morecz/post/bedrich-i/]Bedřich I. na e-stredovek. cz[/url] * [url=https://www. e-stredovek. cz/post/vlada-bedricha-a-sobeslava-ii-1172-78/]Vláda Bedřicha a Soběslava II. [/url] * [url=https://www. e-stredovek. cz/post/vlada-knizete-bedricha-1178-1189/]Vláda Bedřicha[/url] * [url=http://www. fp. tul. cz/kad/skryte_mat/stranky/images/06_prem_stat12/06cs111. jpg]Bedřichova pečeť[/url] * [url=http://www. fp. tul. cz/kad/skryte_mat/stranky/images/06_prem_stat12/06cs112. jpg]Bedřichův denár[/url].

Kategorie:Přemyslovci Kategorie:Česká knížata Kategorie:Katoličtí panovníci Kategorie:Pohřbení v katedrále sv. +more Víta v Praze Kategorie:Narození v 11. století Kategorie:Úmrtí 25. března Kategorie:Úmrtí v roce 1189 Kategorie:Muži Kategorie:Narození v Praze.