Cesko.wiki Bedřich Barták
Author
Albert FloresŽivot
Bedřich Barták se narodil v Plzni jako syn Antonína Bartáka, dirigenta a šéfa opery Divadla J. K. +more Tyla v Plzni a Marie, roz. Görgové. Matčina rodina provozovala právovárečnou hospodu „U Görgů“, kde se pravidelně setkávaly význačné osobnosti plzeňského kulturního života. V Plzni do roku 1941 vychodil základní školu a absolvoval čtyři ročníky reálného a dva ročníky klasického gymnasia. Pro své výrazné výtvarné nadání pak zamířil na Státní grafickou školu v Praze, kde studoval u profesora Rubeše v oddělení speciálního kreslení. V roce 1943, koncem druhého ročníku, byl totálně nasazen jako pomocný dělník - v letech 1943-44 v ČKD Karlín Praha, a pak od ledna do května 1945 ve Škodových závodech Plzeň. Po válce byl přijat na Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze do oddělení ručního tisku na látku k prof. Aloisi Fišárkovi. Po druhém ročníku Bedřich Barták složil zkoušky i na Akademii múzických umění v Praze, kde chtěl studovat jevištní výtvarnictví u prof. Františka Tröstera. Protože však profesor Tröster nakonec nepřednášel, dal přednost dokončení školy uměleckoprůmyslové, kde studoval v letech 1945-50 u prof. Josefa Nováka v oddělení výstavnictví. V letech 1947-48 se Bedřich Barták v Divadle J. K. Tyla v Plzni podílel jako scénograf na osmi inscenacích. Od února 1949 do září 1950 působil jako grafik v Gramofonových závodech Praha a přímo se výtvarně podílel na aranžmá pro gramofonové závody na jarních Plzeňských výstavních trzích v roce 1949. Spolupodílel se na vytvoření Divadla hudby v Praze, které bylo pro veřejnost otevřeno v říjnu 1949. V té době také vytvořil logo Supraphonu - lva s lyrou.
Koncem září 1950, těsně před složením poslední zkoušky na Vysoké škole uměleckoprůmyslové, byl zatčen a odsouzen na 12 let odnětí svobody za velezradu. Provinil se tím, že ve svém plzeňském bytě nechal přespat své dva kolegy z Prahy, kteří si naplánovali útěk na Západ. +more Jejich záměr byl však Státní bezpečností odhalen a oni vypovídali i o svém posledním noclehu. Většinu z 10 let až do svého propuštění na amnestii v roce 1960 strávil v jáchymovských uranových dolech. Během uvěznění mu zemřeli oba rodiče. Ještě před propuštěním poznal z dopisů i při občasných návštěvách svou budoucí ženu Annu, roz. Hartlovou, která studovala zpěv u jeho otce. Jejich manželství trvalo až do roku 1983, kdy Anna Bartáková zemřela.
Po propuštění nejprve přijal zaměstnání jako stavěč kulis v Divadle E. F. +more Buriana v Praze, dále se živil jako pomocný aranžér obchodních domů Vývoj Praha (1960-61), pracoval jako písmomalíř v družstvu Stavba Teplice v Čechách (1961-67), jako výtvarník v národním podniku Pramen - potraviny Teplice (1970-72) a v propagačním oddělení komunálních služeb Teplice (1972-75), účastnil se výtvarné spolupráce pro časopis Revue Teplice a ilustroval humoristické povídky na literární dvoustraně víkendových vydání severočeského deníku Průboj. V roce 1968 patřil ke spoluzakladatelům Klubu bývalých politických vězňů K 231 v Teplicích. Dále pracoval jako grafik pro Československou plavbu labsko-oderskou (ČSPLO) a výtvarně spolupracoval se Severočeským symfonickým orchestrem. Postupně navázal uměleckou spolupráci s různými divadly, např. s Krušnohorským divadlem v Teplicích, s Divadlem Zdeňka Nejedlého v Ústí nad Labem, s divadly v Olomouci, v Opavě, v Pardubicích, v Českých Budějovicích, v Brně, v Prešově, a také s pražským Divadlem hudby a Divadlem v Karlíně a Nuslích a během šedesátých let i několikrát hostoval v plzeňském divadle. V únoru 1974 byl Městským soudem v Praze částečně rehabilitován a v roce 1975 nastoupil jako scénograf a kostýmní výtvarník do Divadla J. K. Tyla v Plzni. Na plzeňské divadelní scéně, ve které mohl naplno rozvinout své výtvarné a umělecké cítění, od té doby spoluvytvořil více než 175 inscenací. Při hostování opery J. K. Tyla v Plzni byly kostýmy Bedřicha Bartáka prezentovány i ve Smetanově divadle v Praze.
Po úspěchu výstav ve Zrenjaninu a Frankfurtu nad Mohanem působil v roce 1969 v grafickém ateliéru Blacha + Seifert v německém Offenbachu. Před narozením dcery Anny se v prosinci 1969 vrátil do Československa.
Bedřich Barták byl soudně kompletně rehabilitován v r. 1990. Zemřel 20. března 1991 v motolské nemocnici v Praze po dlouhé a těžké nemoci.
Dílo
Vzhledem ke svému kádrovému profilu Bedřich Barták nebyl členem Svazu československých výtvarných umělců a možnosti jeho profesního uplatnění v totalitním Československu tak byly značně omezené, zejména pokud jde o pořádání oficiálních výstav. Přesto bylo několik autorských výstav uskutečněno (viz seznam níže).
Kromě divadelní tvorby, grafiky a malby se Bedřich Barták věnoval i restaurování interiérů a tvorbě nástěnných maleb v kostelech a kaplích v Čechách, na Moravě i na Slovensku (viz seznam níže).
Výstavy
1945: 11. listopadu- 2. +more prosince: Výstava studentů výtvarníků- Uměleckoprůmyslové museum: Bedřich Barták, kresba č. 5- Clown. * 1949: 30. dubna - 8. května: Plzeňské výstavní trhy: aranžérské a výtvarnické práce pod hlavičkou Gramofonových závodů Praha * 1949: 14. října: Otevření Divadla hudby v Opletalově ulici v Praze * 1960: listopad- prosinec: Mezinárodní výstava politického plakátu, Výstavní síň ÚLUV, Národní třída 36, Praha I, Plakát Bedřicha Bartáka: Československý mírový plakát pod číslem 110 v Praze vystaven i na Mezinárodních výstavách politického plakátu v Brně a v Bratislavě * 1966: Výstava: Divadelní grafika v Teplicích * 1968: 24. listopadu - 30. prosince: Výstava kostýmních návrhů: Sovremena Galeria umeničke kolonie Ečka, Zrenjanin, Jugoslávie * 1969: 26. ledna - 15. února: Výstava: Grafika, Mala galerija umeničke kolonie Ečka, Zrenjanin, Jugoslávie * 1969: Samostatná výstava divadelního plakátu, Frankfurt nad Mohanem, Spolková republika Německo * 1976: Výstava: Divadelní grafika, Divadlo J. K. Tyla v Plzni * 1979: 1. června - 1. července: Pražské quadriennale, Praha * 1977: 23. října - 20. listopadu: Výstava české scénografie v Opavě * 1981: 17. října - 3. ledna 1982: Výstava české scénografie v Opavě * 1986: 8. - 22. října: Výstava české scénografie v Praze, III. národní přehlídka, Výstavní síň ÚLUV, Národní třída 36, Praha * 1990: Výstava: Útěky z kriminálu, Divadlo J. K. Tyla v Plzni (poslední výstava s osobní účastí Bedřicha Bartáka) * 1992: 27. května - 21. června: Výstava: Výběr z díla, Galerie Jiřího Trnky, Plzeň * 2009: 5. - 31. října: Výstava: Výběr z celoživotní tvorby, Galerie Azyl, Plzeň * 2012: 8. července - 23. září: Výstava: Scenérie českého venkova a měst, galerie zámku Kácov * 2012: 27. září - 26. října: Výstava: Výběr z celoživotní tvorby, galerie Šatlava, Český Brod * 2013: 25. února - 8. března: Výstava Umění v nesvobodě, Festival Mene Tekel 2013, galerie Karolinum, Praha * 2013: 6. července - 14. září: Výstava: Koně Bedřicha Bartáka, galerie zámku Kácov * 2013: 21. září - 15. listopadu: Výstava: Obrazy - Výběr z díla, Muzeum Dr. Hostaše, Klatovy * 2014: 10. srpna - 15. října: Výstava: Výběr z divadelní tvorby, galerie zámku Kácov * 2015: 2. července - 17. října: Výstava: Výběr ze zahraniční tvorby, galerie zámku Kácov * 2016: 20. března - 12. června: Výstava: Výběr z díla k 25. výročí úmrtí, Muzeum Dr. Hostaše, Klatovy * 2016: 7. srpna - 1. října: Výstava: Výběr z divadelní tvorby, galerie zámku Kácov * 2016: 15. října - 10. ledna 2017: Výstava: Evžen Oněgin očima Bedřicha Bartáka, foyer Velkého Divadla Josefa Kajetána Tyla v Plzni * 2017: 16. června - 11. září: Výstava: Výběr z díla, galerie zámku v Ratajích nad Sázavou * 2017: 25. září - 14. ledna 2018: Výstava: Útěky z nesvobody, foyer Malé scény Divadla Josefa Kajetána Tyla v Plzni - výstava tematicky navazující na projekt Západočeské galerie v Plzni: Tenkrát v Evropě- Čeští umělci v totalitních režimech 1938-1953, Výstavní síň Masné Krámy: 22. září 2017-21. ledna 2018 * 2021: 27. března - 8. ledna 2022: Výstava: Koně Bedřicha Bartáka jako vzpomínka k 30. výročí umělcova úmrtí ve foyer Malé scény Divadla J. K. Tyla v Plzni.
Restaurování interiérů sakrálních staveb, nástěnné malby
Brumov-Bylnice, kostel sv. Václava * Sačurov u Ťoplé u Vranova, kostel Panny Marie * Sedloňov v Orlických horách, kostel Všech svatých * Bystré v Orlických horách, kostel sv. +more Bartoloměje, kaple sv. Jana Nepomuckého * Ohnišov, kostel sv. Cyrila a Metoděje * Hluky, kaple Panny Marie Královny * Sudín, kaple sv. Anny * Studnice u Náchoda, kostel sv. Jana Nepomuckého * Kostelní Vydří, kostel Panny Marie Karmelitánské * Brandýs nad Orlicí, kostel Nanebevstoupení Páně, kostel sv. Jiří * Dušejov, kostel sv. Bartoloměje * Veselá u Horní Cerekve, kostel sv. Jakuba.
Ocenění
Dne 24. února 2019 byl Bedřich Barták ve Vinohradském divadle v Praze vyznamenán Ministerstvem kultury České republiky ve spolupráci s projektem Mene Tekel titulem Rytíř české kultury in memoriam. +more * Osobnost i dílo Bedřicha Bartáka bylo připomenuto na několika výstavách i ve vzpomínkách jeho uměleckých kolegů * Nástěnné malby a restaurátorské práce Bedřicha Bartáka v sakrálních stavbách byly připomenuty během Noci kostelů dne 24. května 2019 v kostele sv. Jana Nepomuckého ve Studnici u Náchoda. a dne 27. července 2019 při pouti od kapličky sv. Anny v Sudíně do kaple sv. Kříže v Bačetíně, kde proběhla mše v doprovodu hudebního souboru Schola z Nového Hrádku. * Divadelní práce Bedřicha Bartáka byla i po jeho úmrtí připomenuta několika představeními nejen v České republice, ale i v zahraničí, např. kostýmy Bedřicha Bartáka z opery Rusalka byly prezentovány při vystoupení Podkarpatské filharmonie v polském Řešově v březnu 2019.
Odkazy
Reference
Externí odkazy
[url=http://vis.idu.cz]Databáze Divadelního ústavu v Praze[/url] *
Kategorie:Čeští malíři 20. +more století Kategorie:Čeští výtvarníci Kategorie:Čeští scénografové Kategorie:Kostýmní výtvarníci Kategorie:Političtí vězni komunistického režimu v Československu Kategorie:Nositelé titulu Rytíř české kultury Kategorie:Narození 27. září Kategorie:Narození v roce 1924 Kategorie:Úmrtí 20. března Kategorie:Úmrtí v roce 1991 Kategorie:Narození v Plzni Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Muži.