Bedřich Karel Fürstenberg

Technology

12 hours ago

Author

Albert Flores

Bedřich Karel lantkrabě z Fürstenbergu (Friedrich Karl Johann Nepomuk Egon Landgraf zu Fürstenberg) (26. ledna 1774, Vídeň - 4. února 1856, Vídeň) byl rakouský šlechtic, dvořan, politik a diplomat. Měl původ ve staré šlechtické rodině a po službě v rakouské armádě během napoleonských válek zastával funkce u císařského dvora. Nakonec byl v letech 1846-1856 nejvyšším dvorským maršálkem a získal Řád zlatého rouna. Jeho potomci v několika generacích vlastnili statky na Moravě (Kunín, Přestavlky, Horní Moštěnice, Tavíkovice). Z jeho početné rodiny vynikl syn Bedřich Egon (1813-1892), kardinál a dlouholetý arcibiskup v Olomouci.

Životopis

Zámek Weitra v Rakousku, hlavní rodové sídlo +morejpg|náhled|upright'>Erb lantkraběcí linie Fürstenbergů Pocházel ze starého šlechtického rodu Fürstenbergů, patřil k lantkraběcí linii sídlící v Rakousku s hlavním sídlem na zámku Vitoraz (Weitra). Narodil se jako nejstarší syn lantkraběte Joachima Egona Fürstenberga (1749-1828), matka Sofie (1751-1835) patřila k německé rodině Oettingen-Wallersteinů. Studoval práva a působil ve státních službách, mezitím sloužil v armádě a zúčastnil se napoleonských válek, dosáhl hodnosti plukovníka. V roce 1796 byl jmenován císařským komořím a v roce 1801 říšským dvorním radou (byl historicky posledním jmenovaným členem říšské dvorské rady před zánikem Svaté říše římské. Po napoleonských válkách působil u císařského dvora ve Vídni a od roku 1819 byl tajným radou, příležitostně byl pověřen i diplomatickými misemi (Petrohrad). V letech 1835-1846 byl vrchním ceremoniářem a nakonec stejně jako otec vykonával úřad nejvyššího dvorského maršálka (1846-1856). V roce 1852 obdržel Řád zlatého rouna, byl též nositelem Leopoldova řádu, ruského Řádu sv. Vladimíra a bavorského Řádu Maxe Josefa. Ve Vídni zastával také řadu čestných funkcí.

Rodina

V roce 1801 se ve Vídni oženil s princeznou Marií Terezií Schwarzenbergovou (1780-1870), dcerou knížete Jana Nepomuka Schwarzenberga. +more Marie Terezie byla c. k. palácovou dámou, dámou Řádu hvězdového kříže a nejvyšší hofmistryní císařovny Marie Anny. Z jejich manželství se narodilo deset dětí.

* 1. Jan Nepomuk Egon (21. +more března 1802 - 10. ledna 1879), státní úředník, poslanec dolnorakouského zemského sněmu, dědičný člen rakouské Panské sněmovny * 2. Marie Sofie (28. srpna 1804 - 4. února 1829), manžel 1827 Bedřich Kraft kníže Oettingen-Wallerstein (16. října 1793 - 15. listopadu 1842), c. k. komoří, plukovník * 3. Filip Karel Joachim (30. prosince 1806 - 4. ledna 1807) * 4. Josef Arnošt Egon (22. února 1808 - 6. března 1892), prezident vrchního zemského soudu v Brně, poslanec moravského zemského sněmu, doživotní člen rakouské Panské sněmovny, manželka 1843 Marie Ernestina Oettingen-Wallerstein (5. července 1803 - 1. února 1872) * 5. Karel Egon (15. června 1809 - 18. května 1876), c. k. hejtman, komtur Řádu německých rytířů * 6. František Egon (12. dubna 1811 - 13. října 1849), c. k. plukovník, komtur Řádu maltézských rytířů * 7. Bedřich Egon (8. října 1813 - 20. srpna 1892), kardinál, arcibiskup olomoucký, doživotní člen rakouské Panské sněmovny * 8. Arnošt Egon (6. listopadu 1816 - 24. března 1889), poslanec moravského zemského sněmu a říšské rady, doživotní člen rakouské Panské sněmovny, manželka 1867 Karolina Antonie Busek (15. srpna 1821 - 26. ledna 1900), morganatické manželství * 9. August Joachim Egon (5. října 1818 - 14. května 1819) * 10. Gabriela (17. března 1821 - 18. března 1895), c. k. palácová dáma, dáma Řádu hvězdového kříže, dvorní dáma arcivévodkyně Sophie, manžel 1844 Alfons markrabě Pallavicini (7. března 1807 - 7. března 1875), c. k. komoří.