Bekasina himálajská

Bekasina himálajská (Gallinago nemoricola) je druh slukovitého ptáka, který hnízdí v Himálajích a na zimu migruje do himálajského předhůří, menší část populace táhne až do severního Vietnamu.

Systematika

Druh poprvé popsal Brian Houghton Hodgson v roce 1836. Bekasina himálajská se řadí do početného rodu bekasin Gallinago. +more Netvoří žádné poddruhy.

Soubor:Gallinago nemoricola 1921. jpg|Henrik Grønvold, 1921 Soubor:Gallinago nemoricola. +morejpg|S. Herbert, cirka 1890 Soubor:Scolopax Nemoricola Wood Snipe Birds of India. jpg|Biodiversity Heritage Library, 1847.

Rozšíření a populace

Bekasina himálajská hnízdí v Himálajích, konkrétně v severozápadní a severovýchodní Indii, Nepálu, Bhútánu, jihovýchodním Tibetu a jižních částech Číny (střední S’-čchuan, možná i Jün-nan). Na zimu táhne do níže položených oblastí Himálaje a menší část populace táhne i do severního Vietnamu. +more Občas zavítá (nebo zabloudí) i do dalších částí jižní a jihovýchodní Asie jako je jižní Indie, Šrí Lanka, Bangladéš, Myanmar, Thajsko a Laos.

Celková populace se odhaduje na méně než 10 000 dospělých jedinců.

Popis

Vycpaný exemplář bekasiny himálajské Jedná se o poměrně statnou bekasinu se zakulacenými, širokými křídly, což při letu slouží jako hlavní rozpoznávací znak. +more Délka těla dosahuje 28-32 cm, křídlo je dlouhé 142-156 mm, zobák 61-72 mm, běhák 34-39 mm a ocas 63-74 mm. Podobně jako ostatní bekasiny, i bekasina himálajská má kryptické opeření, které hraje žlutohnědými, krémovými a tmavými barvami. Hlava má výrazné pruhy, přičemž světlý pruh na korunce je velmi tenký. Ocas je složen z 9 párů krovek, přičemž všechny krovky kromě středního páru mají bílá zakončení. Zobák je při kořenu nahnědlý a postupně tmavne, špička je plně černá. Nohy jsou šedozelené. Pohlavní dimorfismus je nevýrazný, samici od samce v podstatě nelze v terénu spolehlivě odlišit.

Biologie

Doba hnízdění nastává mezi dubnem a červnem. Hnízdní habitat druhu tvoří alpínské louky a močály s občasnou nízkou keřovitou vegetací. +more Většinou hnízdí v nadmořských výškách 3000-5000 m n. m. , výjimečněji i níže až do 1200 m n. m.

O biologii druhu je známo jen minimum informací, jedná se o jednu z nejméně známých bekasin.

Ohrožení a ochrana

Mezinárodní svaz ochrany přírody hodnotí druh hodnotí jako zranitelný. V průběhu 20. +more století byly bekasiny himálajské ohroženy hlavně lovem, který je v moderních dobách problémem jen na lokální úrovni. Hlavní novodobou příčinou ohrožení je hlavně ztráta a degradace habitatu. To platí hlavně u zimních biotopů, kde dochází k přeměně močálovitých a mokřadních biotopů na zemědělská pole. K degradaci biotopu však dochází i na nepálských hnízdištích, kde pastevci a jejich dobytek míří stále do vyšších nadmořských výšek.

Odkazy

Reference

Literatura

Externí odkazy

Kategorie:Slukovití Kategorie:Ptáci Orientální oblasti