Belžské knížectví

Belžské knížectví bylo v 12. až 15. století menší východoslovanský státní útvar ve východní Evropě s hlavním městem Belz, které obklopovalo přilehlé území nevelkého knížectví. Vzniklo v roce 1170 během rozpadu Kyjevské Rusi a vzhledem ke své poloze často měnilo svého vlastníka, byly jimi Volyňsko-vladimirské knížectví (1170-1234), Haličsko-volyňské království (1234-1340), Litevské velkoknížectví (1340-1377), Uherské království (1378-1388), Mazovsko (1388-1462) a nakonec od 1462 Polské království, které ho začlenilo ke svým zemím jako vojvodství.

Knížectví sousedilo na západě se zeměmi chełmskou a přemyšlskou, na severu s knížectvím vladiměrským, se zemí kremeneckou na východě a se zemí lvovskou na jihu.

Reference

Kategorie:Zaniklé státy Evropy Kategorie:Kyjevská Rus Kategorie:Zaniklé státy Polska Kategorie:Zaniklé státy Východní Evropy Kategorie:Ruská knížectví Kategorie:Historická území Polska Kategorie:Středověké dějiny Polska