Benozzo Gozzoli

Benozzo Gozzoli, narozen jako Benozzo Lese di Sandro (1420 Scandicci - 4. října 1497 Pistoia) byl italský malíř z Florencie. Byl jedním z nejslavnějších toskánských malířů 15. století, známý především pro své nástěnné malby v Medicejském paláci ve Florencii.

Život a práce

Učení

Benozzo Gozzoli se narodil v malé vesnici Sant'Ilario a Colombano okolo roku 1420 jako syn krejčího. Původně se vyučil zlatníkem. +more V roce 1427 se s rodinou přestěhoval do Florencie. O jeho časné práci a studiích příliš nevíme, Giorgio Vasari jej uvádí jako žáka malíře Fra Angelika a jeho ruka byla poprvé identifikována na jedné z fresek v chrámu San Marco ve Florencii. Fra Angelico jej značně ovlivnil pojetím prostoru. Gozzoli s ním spolupracoval v Římě, podílel se také na výzdobě kaple papeže Mikuláše V. a sv. Petra ve vatikánských palácích, poté spolupráci ukončil a začal malovat samostatně. 24. ledna 1445 se zavázal, že bude po tři léta pracovat společně s Lorenzem a Vittoriem Ghibertiovými na výzdobě východních dveřích florentského baptisteria. Pomáhal především při odlévání panelů a podílel se i na dekorativních lištách dveří. Roku 1447 ukončil smlouvu s Ghibertiho dílnou, odešel do Říma a téhož roku se opět připojil k Fra Angelicovi. Pomáhal mu jako hlavní asistent. Společně pracovali na freskové výzdobě pro papeže Evžena IV. ve vatikánském paláci, a po té, až do června roku 1448 na výzdobě kaple pojmenované podle svého objednavatele, papeže Mikuláše V. V létě roku 1448 asistoval Fra Angelicovi při práci na kapli San Brizio v Orvietské katedrále. Fra Angelico a Lorenzo Ghiberti měli na Benozza vliv. Díky Ghibertimu se naučil pracovat s detaily, od Angelica převzal používání pestrých barev, které později uplatnil ve své freskové tvorbě.

Umbrie

V roce 1449 opustil Benozzo svého mistra a odešel do Umbrie. Benozzova prvá datovaná a signovaná práce je freska +more_Kateřinou_a_sv. _Alžbětou_Uherskou'>Trůnící Madony s dítětem, 1450 v kostele San Fortunato nedaleko Montelfalco. Jeho první významnou zakázkou byla výzdoba chóru kostela San Francesco v Montefalcu. Zde vytvořil v letech 1550 - 1552 cyklus ze života sv. Františka Serafinského. Původně se jednalo o sedmnáct výjevů na celkem dvanácti freskách. Snad nejemotivnější z celého cyklu je výjev Stigmatizace sv. Františka, kde vážnosti obrazu přidává světlo, které proudí z okna. Celý tento cyklus byl namalován v souladu s minoritským slibem chudoby, a proto zde nenajdeme okázalou architekturu ani slavnostní oděv, jako tomu je například v pozdější zakázce pro rod Medici. Ve stejném kostele, v kapli svatého Jeronýma, namaloval fresku Ukřižování a Panna Marie se světci, která je oproti světcům v prostých hávech vyobrazena jako královna nebes. Nástěnné malby v tomto kostele jsou jasným důkazem toho, že po společné práci s Fra Angelicem získával u svých vrstevníků stále větší úctu. Pro kostel San Fortunato v Montefalcu vytvořil v roce 1450 jiný obraz Sv. Tomáš přijímací pás Panny Marie . Roku 1453 namaloval freskový cyklus ve františkánském kostele sv. Rosy ve městě Viterbo, tyto fresky byly zničeny v roce 1632, dochovalo se pouze několik malířových skic. Do roku 1458 působí umělec opět v Římě, kde pracuje na zakázce pro rodinu Albertini. Jejich soukromou kapli v kostele S. Maria in Aracoeli vymaloval cyklem fresek ze života sv. Antonína Paduánského s donátory. Krátce nato se vrací do své rodné Florencie, zde v roce 1459 začal Benozzo pracovat na freskách v soukromé kapli Palazzo Medici. Do jeho florentského období spadá i obraz Panny Marie s dítětem a svatými 1461, nyní v Národní Galerii v Londýně.

Kaple Tří králů v Palazzo Medici

Cyklus se nachází v palácové kapli rodiny Medicejských a pokrývá tři stěny kaple, Ta byla postavena asi v letech 1446 - 1449. Na čtvrté stěně se nachází pravoúhlé sanktuarium, na jehož oltáři stával obraz Adorace dítěte od Filippa Lippiho. +more Dnes se na jejím místě nachází soudobá kopie. Ke zmiňované adoraci míří průvod. Objednavatel výzdoby kaple byl Cosimo de´Medici. Zatímco jeho syn Piero de´Medici byl odpovědný za tvorbu fresek, jak se později dozvídáme z korespondence vedené mezi ním a umělcem. Za podobu fresek s okázalým a bohatým průvodem vděčíme právě jemu. Dnes již víme, že přepychově vyzdobená kaple nesloužila jen ke zbožnému rozjímání rodiny, nýbrž i jako přijímací místnost. Výjev má přímý vztah k rodině Medici a plní tak i jakousi tehdejší politickou úlohu. Například v postavě nejmladšího krále můžeme rozeznat portrét Lorenza de´Medici, syna Piera. Na uzdě jeho koně se nachází medicejský erb. Dále vavřín v pozadí odkazuje na Lorenza, jehož jméno bylo odvozeno od latinského slova laurus, neboli vavřín. V dalších postavách králů lze rozpoznat významné osobnosti své doby, patriarchu Josefa Konstantinopolského a císaře Jana VIII. Paleologa, kteří se roku 1439 účastnili koncilu ve Florencii, dále členů rodiny Medici, Cosima, Lorenza Giuliana de´Medici a jiných italských knížat a vévodů. V neposlední řadě byly v průvodu Tří králů rozpoznány i dva umělcovy autoportréty. Roku 1439 Cosimo umožnil, aby papež Evžen IV. přenesl do Florencie koncil, který se doposud konal ve Ferraře. Na tomto jednání, kde byl přítomný například i byzantský císař Jan VIII. a konstantinopolský patriarcha Josefos, byla uzavřena tzv. florentská unie mezi východní a západní církví. Právě tato událost souvisí s výmalbou kaple, kde umělec zachytil účastníky koncilu. Králové jsou obklopeni celým svým dvorem. Průvod sestupuje z hor směrem zleva doprava a na úpatí se tyčí hrad. Gozzoliho můžeme obdivovat především pro jeho smysl pro detail, který je zde zřetelný jak už na slavnostním oděvu, či vykreslení jednotlivých postav. Ač je freska jedním z klíčových bodů rané renesance, můžeme si povšimnout, že perspektiva není ještě dokonalá. Nejvíce zřetelné to je v poměru scény jezdce na koni pronásledující srnku a samostatného průvodu v pozadí. Zpodobnění členů rodiny jako králů v hrdé a bohaté atmosféře bezpochyby poukazuje na jejich finanční a politickou moc. Umělec zde využívá bohatých barev jako je blankytná, nachová a zlatá odrážející především dobrý vkus patrona Piera de Medici.

Pozdní léta v Toskánsku

Roku 1464 opustil Benozzo Florencii a odešel do San Gimignana, kde byl pověřen Domenicem Strambim, významným augustiniánským teologem, namalovat cyklus 17 scén ze života sv. Augustina v chóru kostela S. +more Agostino. Jde o jediný cyklus věnovaný tomuto světci v celém období italské renesance. Scéna Cesta sv. Augustina kompozičně připomíná Průvod tří králů z Palazzo Medici - Riccardi. Přesto, že práce byl nucen přerušit kvůli moru v roce 1464, práce se mu podařilo dokončit. Dále pro kostel namalovat votivní obraz sv. Sebastián chrání město před morem. Od roku 1465 Benozzo působil ve výboru a společně s Alessem Badovinetti a Nerim di Bicci hodnotili fresku od Domenicha di Michelino ve florentské katedrále. V následujících letech se smluvně zavázal na práci v Palazzo Comunale a restauroval obraz od malíře Lippo Memmi. Touto dobou vznikají i zakázky pro toskánská města Monteoliveto, Certaldo a Castelfiorentino. Z větší části již jde o práci jeho dílenských spolupracovníků. Benozzovým nejvíce ambiciózním závazkem bylo dokončení freskové výzdoby ze 14. století pro Campo Santo v Pise. Na cyklu pracoval v letech 1469 až 1485, šlo o výjevy ze Starého zákona, například: Opilost Noemova, Prokletí Hama, Babylonská věž, Královna ze Sáby a Šalamoun, Život Mojžíše, aj. Roku 1470 namaloval Klanění tří králů v Cappelle Ammannati, kde se objevuje Benozzův autoportrét. Téměř celý cyklus byl bohužel zničen při bombardování a následném požáru v roce 1944. Původní podobu díla známe pouze z rytin a fotografií z 19. století. V Pise také namaloval cyklus fresek pro jeptišky z kláštera sv. Benedikta a desku s Triumfem sv. Tomáše Akvinského, která byla původně umístěná za biskupovým trůnem v katedrále. Poslední roky svého života strávil ve městech Pisa, Florencie a Pistoia. Těsně před svou smrtí v roce 1497 vytvořil ještě dvě práce Vzkříšení Lazara a Ukřižování. Benozzo Gozzoli zemřel 4. října 1497 v Pise na morovou epidemii a následně byl pohřben v tamním kostele sv. Domenica.

Shrnutí

Gozzoli působil během svého života v Římě, ve Florencii, Pise, Montefalcu v Umbrii a v Perugii. Používal techniku temperové fresky. +more Pozoruhodný je i jeho smysl pro detail. Za svého života vytvořil i olejomalby, stal se tak jedním z prvních italských malířů, kteří pracovali s olejem. Ačkoli se Benozzo těšil značné popularitě mezi vrstevníky, jeho vliv na další generace byl omezený. Zájem o jeho práci byl obnoven až v 19. století, kdy Carlo Lasinio zveřejnil rytiny umělcových fresek z Campo Santo.

Dílo

Únos Heleny (1437 - 1439) - tempera na dřevě, National Galery, Londýn * Ženy u hrobu (1440 - 1441) - freska, San Marco, Florencie * Klanění tří králů (1440 - 1441) - freska, San Marco, Florencie * Pohřeb sv. Augustina za asistence sv. +more Gimignana; freska v Ospedale degli Innocenti, Florencie * Žehnající Madona s dítětem (1449) - tempera na dřevě, Santa Maria sopra Minerva, Řím * Madona s dítětem mezi sv. Františkem a sv. Bernardem ze Sieny (1450) - freska, San Fortunato, Montefalco * Madona s dítětem (1450) - freska, San Fortunato, Montefalco * Sv. Antonín Paduánský (1450) - freska, Santa Maria in Aracoeli, Řím * Madonna della Cintola (1450) - tempera na dřevě, Pinacoteca Vaticana, Vatikán * Madona s dítětem obklopena svatými (1452) - freska, San Francesco, Cappella di San Gerolamo, Montefalco * Odchod sv. Jeronýma z Antiochie (1452) - freska, Cappella di San Gerolamo, San Francesco, Montefalco * Sv. Jeroným vytahuje trn ze lví tlapy (1452) - freska, Cappella di San Gerolamo, San Francesco, Montefalco * Madona s dítětem, sv. Františkem a sv. Bernardinem (1452) - tempera na dřevě, Kunsthistorisches Museum, Vídeň * Madona s dítětem, sv. Janem Křtitelem, sv. Petrem, sv. Jeronýmem a sv. Pavlem (1456) - tempera na dřevě, Galleria Nazionale dell'Umbria, Perugia * Průvod tří králů (1459 - 1460) - fresky, kaple Tří králů, Palazzo Medici Riccardi, Florence * Madona s dítětem (1460) - tempera na dřevě, Institute of Arts Detroit * Purification Altarpiece (1461) - tempera na dřevě, National Gallery, Londýn * Sv. Dominik křísí Napoleona Orsini (1461) - tempera na dřevě, Pinacoteca di Brera, Miláno * Fall of Simon Magus (1461-1462) - tempera na dřevě, Royal Collection, Hampton Court * Tanec Salome (1461 - 1462) - tempera na dřevě, National Gallery of Art, Washington * Historie sv. Augustina (1464 - 1465) - freska, Sant'Agostino, San Gimignano * Čtyři evangelisté (1464 - 1465) - freska, Sant'Agostino, San Gimignano * Svatí (1464 - 1465) - cyklus fresek, Sant'Agostino, San Gimignano * Sv. Šebestián přímluvce (1464 - 1465) - freska, loď kostela Sant'Agostino, San Gimignano * Umučení sv. Šebestiána (1465) - tempera na dřevě, kolegiátní chrám, San Gimignano * Mystická svatba sv. Kateřiny (1466) - tempera na dřevě, Pinacoteca Comunale, Terni * Madonna dell'Umiltà (1466) - tempera na dřevě, Museo Civico, San Gimignano * Vítězství Tomáše Akvinského (1471) - tempera na desce, Musée du Louvre, Paříž * Sklizeň vína a opilost Noemova (1469 - 1484) - freska, Camposanto, Pisa * Zrození Marie (1491) - freska, Biblioteca Comunale, Castelfiorentino * Snímání z Kříže (1491) - olej na plátně, Museo Horne, Florencie * Vyhnání Jáchyma z chrámu (1491) freska, Biblioteca Comunale, Castelfiorentino.

Odkazy

Externí odkazy

Reference

Literatura

Kategorie:Italští malíři Kategorie:Narození v roce 1420 Kategorie:Úmrtí v roce 1497 Kategorie:Muži