Bergmannovo pravidlo
Author
Albert Florestučňáků v závislosti na podnebí planety Země (tučňák galapážský, tučňák magellanský a tučňák císařský)
Bergmannovo pravidlo je biologické adaptační pravidlo, které říká, že teplokrevní (endotermní) živočichové v teplých oblastech - blíže rovníku, dosahují rozměrů menších než jejich příbuzní v oblastech s chladným podnebím - ve vyšších zeměpisných šířkách. Ve studených oblastech se totiž vyplatí mít malý poměr povrchu k objemu, aby nedocházelo ke ztrátám tepla. +more Velké těleso má tento poměr menší.
Tuto poučku vyslovil v roce 1847 německý vědec Christian Bergmann.
Nicméně Bergmanovo pravidlo není absolutně platné, protože vyjadřuje statistický trend přírody (tj. platí ve většině případů). +more Bergmannovo pravidlo popisuje pouze celkovou velikost zvířat, ale nezahrnuje části těla jako Allenovo pravidlo říkající, že teplokrevní (endotermní) živočichové v oblastech s chladnějším podnebím - ve vyšších zeměpisných šířkách, budou mít kratší a silnější končetiny. Obě pravidla platí u endotermů obecně. U hmyzu ale různé druhy téhož rodu na zeměpisnou šířku mohou reagovat způsobem nepředvídatelným.
V souvislosti s globálním oteplováním by se podle Bergmannova pravidla dalo předpokládat, že průměrná velikost živočichů obývající oblasti s rostoucími teplotami se bude zmenšovat. I když u řady živočichů skutečně byla zaznamenána snižující se velikost, bývá spíše dávána do souvislosti s fenotypovou plasticitou než s geneticky řízenou adaptací.
Odkazy
Reference
Literatura
Související články
Allenovo pravidlo - vztah zeměpisné šířky a tvaru těla * Glogerovo pravidlo - vztah vlhkosti k pigmentaci