Bernard Jaško

Bernard Jaško (22. dubna 1923, Černová, dnes část Ružomberka - 17. února 1951, Bratislava) byl příslušníkem Sboru národní bezpečnosti, který byl v roce 1951 popraven za vyzvědačství a ohrožení obrany republiky.

Život

Bernard Jaško se narodil v Černové (dnes městská část Ružomberka). Pocházel z rodiny dělníka pracujícího v Ružomberské textilce. +more V roce 1943 narukoval do Turčianskeho Sv. Martina k 11. spojařskemu pluku. S touto jednotkou se později zúčastnil Slovenského národního povstání. Po potlačení povstání se ukrýval v horách až do příchodu Rudé armády, kdy se znovu přidal k odboji.

V roce 1946 vstoupil do Sboru národní bezpečnosti a v roce 1948 se přihlásil do spojařské služby. V roce 1949 byla dálnopisná služba přidělena pod pověřenectvo vnitra, odbor Státní tajné bezpečnosti. +more Tam sloužil až do svého zatčení 2. června 1949.

Bernard Jaško se během své služby v dálnopisné ústředně dostával k hlášení ze stanic pověřenectva vnitra a Krajských velitelství StB, které mnohdy obsahovaly zprávy o plánovaných, nebo provedených represích StB vůči různým skupinám obyvatelstva. Jaško se svými kolegy Pavolem Kalinajem a Pavolem Hajdinem dohodl, že bude tyto informace předávat biskupovi trnavské apoštolské administratury Michalu Buzalkovi.

Ještě v roce 1949 se snažil uniknout do Rakouska, přičemž měl v plánu vzít s sebou několik dálnopisů, které měl v plánu předat Counterintelligence Corps. Při svých snahách si počínal krajně neopatrně, což podle všeho vedlo k jeho odhalení. +more Den před jeho útěkem (byl plánován do Rakouska přes řeku Moravu) byl zatčen.

O tři dny byl Jaško hospitalizován se zlomeninami dolních končetin, hlavy a vnitřními poraněními způsobenými pádem z vyšetřovací místnosti, která se nacházela ve 2. patře. +more Ve zprávě vyšetřovatele se uvádělo, že se Jaško pokusil o útěk a vyskočil sám, existuje ale možnost, že byl z okna vyhozen v rámci výslechu. Později trpěl psychickými a nervovými problémy, léčen však nebyl.

Žalobu podal vrchní vojenský prokurátor Anton Rašla v říjnu 1949 a listopadu se konal v bratislavském Justičním paláci pod vedením předsedy senátu Státního soudu pplk. Dr. +more Ladislava Breuera utajený proces. Státní bezpečnosti se podařilo Jaška zlomit a ten se přiznal podle předem připraveného scénáře. Rozsudek ze dne 9. listopadu 1949 zněl trest smrti pro Bernarda Jaška a Pavola Kalinaje, 20 let pro Pavola Hajdina, 18 let pro Štěpána Uhrina a 58 let pro dalších 22 členů vykonstruované skupiny. Při odvolání vynesl senát Nejvyššího soudu rozsudek, ve kterém tresty ještě zpřísnil a tresty smrti potvrdil.

Bernard Jaško a Pavol Kalinaj byli popraveni 17. února 1951 na nádvoří soudního vězení v Bratislavě ve 4:55 ráno.

Dne 30. listopadu 1990 byli rehabilitováni rozsudkem Vyššího vojenského soudu v Trenčíně a 16. +more června 2004 jim prezident republiky udělil Řád Ľudovíta Štúra III. třídy in memoriam.

V roce 2012 vznikl o Bernardovi Jaško a jeho kolegovi Pavolu Kalinajovi dokumentární film 22 hlav.

Reference

Externí odkazy

[url=http://www. ustrcr. +morecz/cs/bernard-jasko]Ústav pro studium totalitních režimu[/url] * [url=http://www. upn. gov. sk/publikacie_web/bernard-jasko-a-spol. pdf]Ústav paměti národa[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20110301114428/http://www. cernova. sk/pdf/Jasko. pdf]Oficiální stránka Černové - cernova. sk[/url].

Kategorie:Slovenští političtí vězni Kategorie:Popravení lidé Kategorie:Nositelé Řádu Ľudovíta Štúra Kategorie:Narození 1923 Kategorie:Narození 22. +more dubna Kategorie:Úmrtí 1951 Kategorie:Úmrtí 17. února Kategorie:Muži.